Abyste dosáhli velké úrody, nestačí zeleninu jen zalévat
Plodová zelenina patří k nejoblíbenější skupině plodin ze zahrádky. Abychom se dočkali vysokého výnosu, není to jen otázkou dostatku vláhy. Péče o plodovou zeleninu spočívá v několika různých opatřeních, o kterých si řekneme víc.
Tyčková rajčata rychle dozrají v teple a také tehdy, když jim odstraníte zálistky (Zdroj: Jaromír Malich)
Jednoznačně nejvíce pěstovaným druhem plodové zeleniny jsou rajčata. U nich je zapotřebí hlavně pravidelně zalévat, hlavně pak tam, kde na rostliny po celý den svítí sluníčko. Důležitá je zálivka nikoliv na listy, ale co nejvíce ke kořenům. Pokud budete často zalévat na list, koledujete si o napadení rajčat plísní bramborovou, která se velmi rychle šíří. Při pěstování ve skleníku dbejte na pravidelné větrání, aby se snížila vlhkost vzduchu a případným problémům se předešlo.
Kromě pravidelné a vhodně cílené zálivky, nezapomínejte ani na vyštipování zálistků u tyčkových odrůd. Když mají tyčková rajčata dostatečnou výšku a alespoň pět dobře vyvinutých vijanů s plody, zařízněte jim ostrým nožem terminální vrchol. Tímto krokem přesunete živiny z růstu rostlin do růstu a vývoje plodů. Například odrůda Stupické polní rané začíná s dozráváním již v první polovině července, a to hlavně na dobře osluněných a před větrem chráněných místech.
Papriky mají rády také pravidelný přísun vláhy jako rajčata, ale proti nim jsou mírně choulostivější. Pokud je pěstujete ve skleníku, dbejte na pravidelnou kontrolu v rámci možného rizika napadení škůdci. Z nich nejčastější jsou mšice, jejich přítomnost poznáte podle zkroucených mladých listů a celkového zhoršení stavu rostlin. Abyste nemuseli řešit ochrannou lhůtu, na tyto škůdce použijte domácí postřik, smíchaný z oleje, kypřicího prášku, vody a smáčedla.
Tím, že rostliny postříkáte, je tedy nutné dokonale smáčet celé rostliny, mšice uhynou. K ventilačním oknům skleníku instalujte lepové pásky, které létající škůdce zneškodní ještě předtím, než se vrhnou na vaši budoucí úrodu. Při zalévání pozor na přílišný přísun vody, paprikám většinou pak začínají černat plody nebo žloutnou listy.
I okurky patří k oblíbené plodové zelenině. U hadovek ve skleníku se věnujte pravidelné kontrole a sbírání úrody, která je i při pěstování pouhých dvou rostlin obdivuhodná, a to hlavně tehdy, pokud mají rostliny dostatek živin, jsou zdravé a pravidelně zalévané. Někteří pěstitelé se uchylují k zaštipování výhonů, čímž hadovky pěstují jakoby na široko, rostliny neženou zbytečně do výšky a dříve zaplodí.
Nejčastějším škůdcem okurek ve skleníku je sviluška, malý pavouček, jehož přítomnost se odhalí drobnými pavučinkami a žloutnutím listů. Na tohoto škůdce funguje stejný postřik jako na mšice. Při zalévání na listy se okurky stanou rychle terčem plísní. Prevencí je vzdušný porost, zalévání ke kořenům a pravidelné větrání. U venku pěstovaných nakládaček je dobrým řešením pěstování na vertikálním vedení, porost je tak snáze kontrolovatelný na nové přírůstky a také po deštích rychle osychá, a tak na plísně trpí méně.
K dalším plodovým zeleninám se řadí cukety a dýně. Ty pěstujte na větších plochách, kde půda je dobře zásobena živinami. Co se vláhy týče, pak je vhodná pravidelná zálivka, v horkých dnech pak ráno i večer, aby se podpořil růst plodů. Tyto druhy na choroby téměř netrpí, avšak slimáci, ti je dokážou pěkně potrápit. Jejich hlavním cílem nejsou listy, ale mladé, měkké plody, hlavně pak cukety, které jsou tímto okusem znehodnoceny, protože rychle zčernají.
Rostoucí plody cuket, v pozadí mladé plody poškozené slimáky
Problém s dýněmi se začíná objevovat hlavně tam, kde celou sezonu často prší. Pak se objevuje padlí, vytvářející bílé povlaky. Rychlou ochranou proti jeho rozšíření je postřik jedlou sodou. Ve vegetačním období se také u dýní nebojte zaštípnout výhony, tím podpoříte růst plodů.
