reklama

Na jednu z nejhorších chorob zeleniny vyzrajte prevencí

Plísně, hlavně pak ty, které nám likvidují zeleninu, představují pěkně úporný problém. Pokud se na zahradě vyskytnou, většinou to poukazuje na špatný způsob pěstování.

i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Plíseň bramborová na rajčatech. Když se důsledně dbá na prevenci, nemusí to takto dopadnout (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Náprava nespočívá jen v aplikaci postřiků, ale také ve vhodně nastavené prevenci. Které preventivní kroky můžeme v zeleninových výsadbách praktikovat, abychom plísním zabránili? A pokud už se vyskytnou, existuje nějaký přírodní postřik, aby nebylo potřeba používat chemii?

Plíseň, kterou znáte hlavně na bramborové nati, rajčatech, okurkách nebo paprikách, je pro dobrého hospodáře doslova pohroma. Zprvu se nenápadně nejprve na olistění, následně i při silném napadení také na plodech vyskytují hnědavé skvrny, listy zasychají, plody jsou znehodnoceny a rostliny hynou.

Tento problém má na svědomí plíseň bramborová nebo plíseň šedá, jejíž spory se šíří snadno vzduchem a perfektně jim vyhovují hlavně porosty pěstované v chudých půdách, které znamenají menší obranyschopnost rostlin, ale také ve vlhkých porostech, na návětrných místech nebo ve skleníku, který je špatně větraný.

Kromě výživy nezapomínejte i na desinfekci půdy, ve skleníku dobře poslouží dusíkaté vápno
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Kromě výživy nezapomínejte i na desinfekci půdy, ve skleníku dobře poslouží dusíkaté vápno

Vhodné preventivní opatření dokáží účinně předcházet napadení rostlin plísněmi. Nejsnazší je začít již při výsadbě, kdy jednotlivé rostliny sázíme daleko od sebe, aby prostor mezi nimi byl dostatečný i pro proudění vzduchu. Ve skleníku to nesmí po výsadbě vypadat jako v pralese, rostlinám zajistěte dostatek místa, protože tak porost udržíte v suchu, zapařený skleník po deštích rychleji po otevření vysychá a rostlinám se daří lépe.

Výrazně vlhké prostředí a teplo nahrává i mšicím. Brambory při sázení dejte do řádků tak, aby mezi jednotlivými řádky byla vzdálenost alespoň 70 cm. Vzdušný porost po dešti rychle oschne a také přihrnování řádků je možné i tehdy, když je už nať vyššího vzrůstu.

Důležitou prevencí v rámci ochrany před plísněmi je správně aplikovaná zálivka. Všechny choulostivé rostliny, které mají zvýšené riziko napadení těmito chorobami, zalévejte výhradně ke kořenům, nikdy ne na list. Hlavně ve skleníku zůstává zvýšená vlhkost delší dobu, listy hůře osychají a ve slunečných dnech navíc kapky vody na listech působí jako lupa znásobující sluneční záření.

Špatně! Ve skleníku nikdy nezalévejte na list
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Špatně! Ve skleníku nikdy nezalévejte na list

Prevence spočívá i ve správné výživě. Vyhněte se značnému využívání průmyslových hnojiv, které deště vyplavují do spodních vod. Půdu hluboko každoročně ryjte, použijte kompost a další organický materiál, který vám zahrada poskytne. Na těžších půdách je perfektním zdrojem zelené hnojení, například svazenka nebo luskoobilní směska, které představují po zapravení do zeminy dostatek organického materiálu. Ten půdu nejen obohatí o živiny, zároveň ji i zlehčí a umožní tím přirozený koloběh vláhy.

Zkuste preventivní postřik brambor roztokem jedlé sody
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Zkuste preventivní postřik brambor roztokem jedlé sody

Pokud se na rostlinách plísně přeci jen vyskytnou, vyzkoušejte trik našich babiček - odvar z přesličky. Nechejte jej vychladnout a aplikujte na napadené rostliny. Plísním také vadí mírně zásadité prostředí, takže je možné i využití jedlé sody: pět čajových lžiček rozpustíte v 5 l vody a aplikujete.

Zdroj informací: bylinkovafarma.cz

Publikováno: 19. 7. 2022, Autor: Radoslav Ptáček, Profil autora: Radoslav Ptáček