Sviluška je drobný roztoč, který škodí jak pokojovým, tak venkovním rostlinám, které napadá. Rychle se množí, proto je vhodné zvolit včas účinnou ochranu. Nejlepší je ta přírodní, která je zdraví neškodná a zároveň levná. Musíte se obrnit trpělivostí, protože svilušky se jen tak nevzdávají.
Když rostlinu napadnou svilušky, je nejvyšší čas na postřik (Zdroj: Archiv FTV Prima, se svolením FTV Prima)
Sviluška (Tetranychus) jedrobný roztoč parazitující na rostlinách. Žije v koloniích na listech rostlin a vysává z nich mízu podobně jako mšice. Dospělý jedinec měří 0,5 mm, podobá se malému pavoučku, proto je špatně viditelný pouhým okem. Nejčastěji má bílé, zelené, zelenošedé, žluté, červenooranžové nebo sytě červené zbarvení, které se odvíjí od konkrétního druhu. Nejčastěji se jedná o svilušku ovocnou nebo chmelovou. Méně rozšířená je sviluška stromová, rybízová, angreštová nebo jabloňová. Napadenou rostlinu poznáte podle bílých nebo žlutých skvrn na spodní straně listu.
Sviluška při sání vypouští do rostliny fytotoxiny. Napadený list postupně chřadne. Nejprve získá stříbřitý nádech, postupně schne a hnědne, až odumře. Svilušky napadají kromě listů i samotné plodiny např. rajčata, okurky, jablka, melouny, maliny, vinou révu nebo luštěniny. Některé druhy svilušek, například chmelová, vytváří na rostlinách drobné pavučinky. Oplodněné svilušky přezimují v kůře nebo v puklinách v půdě. Jakmile se oteplí nad 10 °C, začínají vylézat na spodní strany listů nebo na pupeny, kde kladou vajíčka.
Napadený list sviluškami (Zdroj: Archiv FTV Prima, se svolením FTV Prima) Svilušky dokážou napáchat na rostlinách velké škody (Zdroj: Archiv FTV Prima, se svolením FTV Prima)
Jedna samička dokáže najednou naklást přibližně 20 vajíček. V letním horku, kdy je teplota na 27 °C, postačí k vylíhnutí do larvy jen 3 dny, do 5 dnů se přemění v nymfu a následně v dospělou svilušku. Její život je velmi krátký, trvá 2-4 týdny a za tuto dobu dokáže naklást několik set vajíček. Svilušky nesnášejí vlhko a chladno, což může být občas výhodou ve skleníku, když se udržuje dlouhodobá vlhkost.
Na výrobu domácího postřiku budete potřebovat vlažnou vodu, skořici a sušenou namletou mydlici lékařskou, ze které si připravíte výluh. Postřik aplikujte v týdenních intervalech, abyste chránili nové přírůstky rostlin. Výluh vytvoří na rostlině ochranný film, který nepustí svilušky a brání jim v sání.
A proč zrovna skořice a mydlice lékařská? Skořice sice člověku krásně vonní, ale svilušky odpuzuje, a navíc má i dezinfekční účinky. Mydlice lékařské je rovněž aromatická rostlina, která odpuzuje svilušky a zároveň obsahuje saponiny (chemická bariéra rostliny proti škůdcům), které rovněž sviluškám vadí.
Mydlice lékařská (Saponaria officinalis) je rostlina pocházející ze Středomoří nebo v Malé Asii, Japonsku či na Sibiři. V našich zeměpisných šířkách roste hojně v údolí řek. Dorůstá do výšky 60 cm. Jedná s o plnokvětý kultivar s květy světle růžového zbarvení. Bojovat proti sviluškám se vyplatí preventivně nebo nejpozději hned v začátku, kdy napadnou rostlinu.
Výhodou tohoto postřiku je jeho snadná výroba, dostupnost surovin a v neposlední řadě i „zdravější“ varianta bez chemických přípravků, které jsou zdraví škodlivé. Plody je možné po postřiku konzumovat, pokud je opláchnete pitnou vodou. Postřik nevadí ani užitečným organismům, jako jsou včely, žížaly. Je pro životní prostředí neškodný.
Tip: V potřebách pro zahrádkáře se dají koupit čajové sáčky s již namíchanou směsí skořice a mydlice lékařské.
Zdroj informací: pořad Vychytávky Ládi Hrušky; Botanic.cz
