Organický materiál ze zahrady nevyhazujte, vyrobte si z něj černé zlato
Největším pokladem zahrady pro každého zahrádkáře je kompost. Není to sice úplně estetické místo zahrady, ale při odečtení všech nevýhod převažují jen pozitiva. Jak kompost založit, kam jej umístit, jaký materiál do něj patří a proč jej čas od času zalévat, to vše vám prozradíme na dalších řádcích.
Kompost je základem každé užitkové zahrady (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Kompost je nedílnou součástí každé zeleninové zahrady. Je to totiž místo, kde se zbytky organického materiálu ze zahrady i kuchyně rozkládají a přeměňují na úžasnou hmotu, která vás zbaví mnoha problémů. V organickém hnojení se nachází spousta živin, humus, který nejen, že na sebe váže důležité látky, ale i vláhu, zároveň ale pomáhá od těžké půdy nebo při jejím vyčerpání. Tento materiál je v přesítovaném stavu dokonale využitelný na celé zahradě od truhlíků pro balkonové rostliny, přes skleník, kde vypomůže s výživou náročných rostlin.
Nedílnou součástí života v zahradě je také využití kompostu na záhonech, a to od jara do podzimu. Na jaře jej zapracujte zlehka do půdy, v létě rozhoďte po povrchu záhonů a mírně zapravte pod její povrch, na podzim jej pak využijte jako jednu ze složek, která nesmí chybět jako veledůležitý prvek při zarývání. Ale pozor, aby se využití kompostu na podzim neminulo účinkem, je potřeba jej zarýt na bok brázdy, tedy musí být po celé výšce orničního profilu půdy.
Kompost postavte na rovné místo někde v rohu zahrady, kde nebude příliš viditelný. Rozhodně není žádoucí, aby na něj svítilo slunce po celý den, protože pak dochází k jeho vysychání a zbytečnému zahřívání, zpomalujícímu potřebné procesy. Mezi zem a kompostér nikdy nedávejte fólii, přímý kontakt organického materiálu se zemí je žádoucí.
Co se týká výběru kompostéru, pak můžete sehnat buď hotový, z plastu či dřeva, nebo si většina z vás kompostér vyrobí podomácku, například z ocelových profilů a pletiva. A proto si jeho velikost jednoduše přizpůsobíte tak, aby se sem vešel všechen materiál, který zahrada vyprodukuje během roku. Kompost by měl mít alespoň dvě nebo tři pozice. Do první se vkládá nasekaný materiál, do druhé jej po zimě přeházíte a ze třetí už odebíráte hotové černé zlato.
Kompostovat můžete i vaječné skořápky, vynikající zdroj vápníku
Jako spodní vrstvu dejte do kompostu buď slabé větve, nebo z nich vyrobenou štěpku. Tento základ působí jako provzdušňující složka. Na ni pak již pokračujte listím, trávou, zeminou z nádob a dalšími organickými složkami, které musí být založeny do kompostu v maximálně 10cm vrstvách, případně složky promíchejte do sebe.
Neskladný materiál, jako jsou šlahouny od okurek, odplozená rajčata, odkvetlé letničky a jiné, rozsekejte před uložením do kompostu sekačkou nebo mulčovačem, dlouhé a rovné rostliny se snadno likvidují například zahradním štěpkovačem. Kompost po založení alespoň jednou týdně do zimy zalévejte, tím se urychlí proces tlení. Po zimě je vhodné jeho obsah přeházet do vedlejší sekce, čímž vám zůstane k dispozici dostatek volného místa pro další kompostování. Materiál je vyzrálý přibližně po jednom roce.
Do kompostu nikdy nedávejte plevel, sklo, plasty, zbytky nemocných rostlin ani odkrojky z masa. Plevel patří do separátního kompostu, který pak využijete třeba při rovnacích pracích na pozemku.
