reklama

Vše, co potřebujete vědět o pěstování rakytníku

Rakytník je kouzelná rostlina, která ve svých bobulích skrývá doslova elixír života. Obsahuje tolik vitaminů a dalších zdraví prospěšných látek, že byste je marně hledali v jiné potravině. Abyste si mohli na rakytníkových plodech pochutnat i vy, poradíme vám, jak rakytník pěstovat a jaké má nároky.

Pěstování rakytníku není složité (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Pěstování rakytníku

Rakytník (Hippophae) je opadavá dřevina, která dorůstá do výšky asi 2,5 až 3 m. Patří do čeledi hlošinovitých. Ve světě nalezneme 6-7 druhů rakytníku, u nás se nejvíce daří rakytníku řešetlákovému (Hippophae rhamnoides). Pochází z oblastí severovýchodní Asie, odkud se rozšířil i do Evropy. U nás se rakytník používá většinou jako okrasný keř a jeho mimořádné léčivé účinky byly donedávna přehlíženy.

Plody rakytníku obsahují vysoké procento vitaminu C
Plody rakytníku obsahují vysoké procento vitaminu C (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Rakytník je skutečně nenáročná rostlina, takže si s ní poradí i úplný začátečník. Nejlépe se rakytníku daří na suchém slunečném místě, dobře prospívá na písčitých i kamenitých půdách. Má rozsáhlý kořenový systém a vytváří kořenové výhonky, proto si musíme dát pozor a vysadit ho pouze tam, kde jeho případné rozrůstání nebude činit problémy. Rakytník je mrazu odolný, není potřeba jej tedy před zimou nijak chránit.

Listy rakytníku jsou celistvé a celokrajné, vstřícné, řapíkaté a střídavé nebo přeslenité. Mají šedozelenou barvu se stříbřitým nádechem. Květy rakytníků jsou jednopohlavné, tedy samčí a samičí, a uspořádané v květenstvích, která nalezneme na postranních větvích. Plodem jsou hrozny bobulí, označované jako válcovité peckovice, které mají sytě žlutou, oranžovou až červenou barvu. 

Systém kořenů sahá maximálně do hloubky od 10 do 60 cm, zato se ale široce větví pod povrchem, kde vytváří řadu kořenových výběžků, které pak samovolně přecházejí v souvislé porosty. Výmladky lze následně využít pro množení rakytníku.

Rakytník sázíme na slunné místo do vyhnojené půdy
Rakytník sázíme na slunné místo do vyhnojené půdy (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Rakytník dobře roste v každé půdě. Nesnese trvalé zamokření, zastínění nebo zasolení. Výsadbu provádějte ve sponu 2,5 m×3 m. Půdu před vysazením rostlin dobře vyhnojte kompostem, lze přidat i superfosfát. Sázíme jej na podzim, ideálně v říjnu. Rakytník není potřeba nijak výrazně stříhat, pouze samičí odrůdy je lepší průběžně zmlazovat, aby se keř dále nerozrůstal a neplodil jen na obvodových větvích. 

Samčí rostliny pak většinou není nutné prořezávat vůbec, odstraňujeme pouze poškozené nebo suché větve. Rakytník zásadně nepřihnojujeme dusíkem, neboť rakytník má kořenové hlízky se symbiotickými bakteriemi, které vážou vzdušný dusík. Přihnojování dusíkem by tedy rostlině ublížilo.

Pokud chceme sklízet plody, musíme vysadit samčí i samičí keř, protože rakytník je dvoudomý. K opylení dochází pomocí větru, proto je dobré zasadit samičí rostliny po větru od opylující samčí rostliny. Na tříletých rostlinách již je možné rozeznat pohlaví rostliny - samčí keře mají větší pupeny na výhonech hustěji rozložené, takže vypadají huňatější. Na jeden samčí rakytník se většinou počítají 2-3 samičí keře.

Pozor při sklizni na velké množství trnů
Pozor při sklizni na velké množství trnů (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Keře rakytníku dožívají i sta let. Pokud budete sklízet plody (bobule), dejte pozor na velké množství tvrdých trnů, kterými jsou větve rakytníku doslova obsypané. Špičky trnů se také velmi snadno lámou a mohou zůstat zapíchnuté v kůži.

Bobule sklízíme na podzim
Bobule sklízíme na podzim (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Plody dozrávají od srpna do září, ale na stromě mohou vydržet až dlouho do zimy. Sklízíme je ve chvíli, kdy jsou již plně vybarvené, ale na dotek zatím neměknou, ideálně během září a října. Sběr si můžeme usnadnit tím, že nejvíc obalené větve rakytníku ostříháme a plody necháme přejít mrazem (například v mrazničce). Potom je můžeme jednoduše oklepat z větví.

Zdroj informací: ceskenapady.cz, zdravi.euro.cz

Publikováno: před týdnem, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová