Některé druhy dřevin, především peckoviny, trpí na nepříjemné onemocnění, které se vyznačuje slizkým lepkavým výtokem, který tuhne a má gumovitou strukturu zbarvenou žlutavě až červeně a nazývá se klejotok. Poradíme, jak mu předejít, kdy a proč vzniká a samozřejmě, jak poškozenou dřevinu ošetřit.
Onemocnění peckovin klejotok má typickou barvu (Zdroj: Šárka Miškovská)
Určitě jste si všimli u některých ovocných stromů zvláštní lepkavé hmoty, která se velmi často vyskytuje v trhlinách kmenů, na větvích nebo se může nacházet i u plodů peckovin. Jedná se pryskyřici, která při kontaktu se vzduchem tuhne a vzniká rostlinný axsudát, který má tendenci hnědnout. Strom se touto rekcí přirozeně brání proti vysychání a napadení infekcemi. Důležité je odhalit toto onemocnění včas, proto se lépe léčí mladší stromy, u kterých není nemoc ještě tolik rozšířena. Nejčastěji se objevuje u broskvoní, třešní nebo višní, méně u slivoní nebo meruněk.
Příčiny klejotoku jsou různé, nejčastější jde o poškození stromu, které se vyskytuje téměř v každé zahradě. Příčin může být ale více. Například přílišné přehnojení půdy dusíkatými hnojivy, nevhodná aplikace pesticidu, nedostatek vápníku, draslíku nebo kyseliny fosforečné v půdě. Rovněž může být příčinou nesnášenlivost roubu a podnože. Peckoviny obecně nesnášejí vysokou hladinu spodní vody, kdy je půda v okolí stromů příliš zamokřená. Není vhodné ani přílišné sucho.
Klejotok na peckovině v místě špatně ošetřeného řezu
Pokud nedostatečně ošetříte poškozenou dřevinu při řezu nebo při mechanickém poškození, zavdáváte možnost reakce dřeviny klejotokem. Stejně tak tomu může být u přestárlé koruny. Proto je důležité prořezávat peckoviny ve vhodnou dobu. Jarní mrazíky poškozující mladé pupeny listů nebo květů či mrazové trhliny korového pletiva mohou být též příčinou vzniku onemocnění.
Zjistit příčinu vzniku klejotoku je pro nezkušeného sadaře velmi složité, pomoci může zkušenější kolega, který celkem snadno zhodnotí celkový stav stromu, půdu a podmínky lokality a díky znalostem poradí s řešením, které bude ku prospěchu nemocné dřeviny.
Nejjednodušší je prevence, proto provádějte postřik peckovin 3× ročně – v srpnu, září a říjnu. Na konci léta nebo na těžkých půdách zalévejte peckoviny opatrně. Při vydatných deštích můžete půdu nad kořeny dřeviny zakrýt fólií, která odvede vodu mimo kořenový systém stromu. Na pozemku s vyšší spodní vodou pěstujte peckoviny na vyvýšených místech. Dodržením vhodné doby řezu na jaře nebo po sklizni či vhodnou kombinací hnojících přísad rovněž zabráníte vzniku klejotoku.
Mnohdy jen prevence nestačí, ale je nutné stromu pomoci. Například vyfrézováním místa v dřevině až na zdravé dřevo. Pouhé odstranění hmoty, která vytekla, ošetření místa a zamazání ran nemusí stačit. Silný nátěr latexové barvy s dezinfekcí zabraní vniknutí bakteriální infekce. Starší dřevinu v růstovém období raději neprořezávejte. Otevřené rány ošetřete sadařským balzámem, zabráníte tak vzniku houbových chorob. Onemocnění způsobit kůrovec nebo u meruněk housenka obaleče meruňkového.
Sen každého sadaře je zdravý strom s bohatou úrodou, proto je důležité o stromy pečovat a včas zabránit onemocnění.
Zdroj informací: ceskestavby.cz; izahradkar.cz; magazinzahrada.cz
