Permakulturní zahrada je taková zahrada, která je založena tak, aby vytvořila trvale udržitelný a samostatně se obnovující systém bez zásahů, jako jsou například postřiky proti škůdcům nebo plení.
Úvod do permakulturních zahrad (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Co je permakulturní zahrada?
Pojem permakulturní zahrada by se mohl volně přeložit jako původní zahrada. Za takovou zahradou se ale musíme vrátit hodně hluboko do minulosti, v podstatě do dob, kdy tu pobývali mamuti a člověk neandrtálský právě zjistil, že semena vložená do země klíčí, rostou a zrají. Je to takový filosofický směr, založený na starých postupech a moderních technologiích, které skloubíme dohromady.
V první "zahradě" kdesi v pravěku neexistoval anglický trávník, stromy nebyly sestříhány do kulata a záhonky nebyl úzkostlivě vypleveleny, naopak. Rostliny si žily svým plnohodnotným životem vedle sebe, občas si škodily, ale také si navzájem nepřekážely, ale pomáhaly, čerpaly z půdy rozdílné poměry živin a celkově byla tato symbióza ku prospěchu celé přírodě. Z rostlin měl užitek hmyz a býložravci, z hmyzu ptáci a z ptáků a býložravců šelmy. A do toho všeho člověk tak nějak hodil vidle.
Najednou tu nebyla divoká, ale spokojená příroda, byly tu vysekané cesty, zkulturněná pole, vodní toky svázané betonovými koryty, záhony okrasných rostlin a nezbytný anglický trávník. Rostliny v průběhu věků doznaly změny, mnohé byly vyhubeny, jiné zkulturněny a vyšlechtěny. Permakulturní zahrada se proměnila v zahradu okrasnou a dokonalou. A my se znovu po mnoha tisících letech snažíme k té původní, jednoduché a užitečné zase vrátit.
Jak by tedy měla vlastně permakulturní zahrada vypadat?
Předně je důležité připomenout, že permakulturní zahrada slouží jako zahrada užitková. Musí být koncipována tak, aby z ní byl celoročně užitek. Dalším důležitým faktorem je to, že taková zahrada musí být soběstačná a musí si vytvořit samostatný obnovující systém bez neustálého zasahování lidského faktoru do jejího fungování. Jak toho docílit?
Užitečné dřeviny mají v permakulturní zahradě své místo
Začněme od začátku
Ideálním místem pro založení permakulturní zahrady je sad s chemicky neošetřovanými stromy, nesekanou trávou a prostorem, kde bude růst zelenina. V sadu by měly být běžně pěstované druhy ovocných dřevin a základní druhy zeleniny. V podstatě to bude zcela ekologická zahrada. Permakultura totiž neškodí životnímu prostředí, rostlinám ani živočichům.
Sekání trávy je v takové zahradě téměř nežádoucí. Co ale s přerostlou vegetací, ve které by se mohly naše plodiny začít ztrácet? Je to jednoduché. Záhony se zeleninou oddělíme vhodným ohradníkem a do sadu na trávu vyženeme ovce, kozy nebo králíky. Tito býložravci si s trávou poradí coby živé sekačky a vy budete mít další užitek - jde přeci o hospodářská zvířata chovaná na maso, mléko a vlnu.
Co s plevelem? Nechte ho tam kde je. Ušetříte si spoustu času při neustálém pletí záhonů. Pokud budete zeleninu a další rostliny vysévat více nahusto, plevel nebude mít tolik prostoru. A tam, kde plevel začne bujet víc, než by se vám líbilo, použijte mulč. Mulč musí být rovněž přírodního charakteru. Nebudeme tedy nastýlat mulč z borky a stromové kůry, ale použijeme slámu nebo trávu.
Zapomeňte na okrasné záhony, pokud by měly být pouze pro potěchu oka. Místo toho rozhoďte při zakládání divokého trávníku s travním semenem do půdy i směs kvetoucích letniček. Anebo vysejte mezi zeleninu takové druhy okrasných rostlin, které jsou zároveň léčivkami nebo patří mezi jedlé květy.
Naučte se, že bezvadně zarovnané záhony a cestičky vysypané kačírkem jsou nuda a nechte rostliny, ať si žijí svým životem. Že nejsou záhony rovné? No a co? Komu to vadí? Přijatelný nepořádek není nic, co by mělo vaší zahradě uškodit.
V permakulturních zahradách najdeme místo pravidelně sečeného trávníku květnaté louky a přirozené trávníky, vyvýšené záhony, bylinkové záhony, ale i vodní prvky. Každý kousek půdy by měl být využitý maximálně a právě tak, aby dával užitek nám i ostatním živočichům.
Zásadou úspěšné permakulturní zahrady je důsledné plánování. Není to o tom, že na jaře vysejeme nazdařbůh pár hrstí semen zeleniny a květin a od té chvíle si už zahrady ani nevšimneme. Naopak. Musíme mít jasně rozvrženu skladbu rostlin tak, aby bylo po celý rok co sklízet a zahrada plodila prakticky od ledna do prosince.
Tip:
Kromě výše zmíněných hospodářských zvířat nesmíme zapomenout ani na včely.
Plánujte výsev a výsadbu tak, aby bylo vždy co sklízet
Nepředstavujte si ale, že permakulturní zahrada je totéž, co bezúdržbová zahrada. Ostatně slovo bezúdržbová je hodně zavádějící, protože každá zahrada se musí více či méně udržovat. Například nemůžeme čekat dva měsíce na déšť, rostliny na zahradě by za tu dobu samozřejmě uschly. Musíme tedy zalévat.
Stejně tak musíme rostliny v zahradě vysít nebo vysadit, samy do půdy nenaskáčou. Při výsevu či výsadbě se také snažíme maximalizovat objem semen nebo sazenic. Proč? Protože permakulturní zahrada se nebude chemicky ošetřovat a v takové chvíli bude prostřeným stolem pro všechny možné škůdce. Ty eliminujeme pouhým sběrem nebo mechanickým odstraňováním, případně proti nim nasadíme jiné organismy, které nás škůdců zbaví.
slimáků a plzáků nás zbaví kachny zvané běžci
mšice zlikvidují slunéčka sedmitečná
všechny možné housenky poslouží jako potrava zpěvnému ptactvu
Hospodářská zvířata vám pomohou s trávou i se škůdci
V permakulturní zahradě nemají průmyslová hnojiva co dělat. Půdu přirozeně prohnojíme chlévským hnojem nebo jíchou z kopřiv či plevelů. Pokud už bude potřeba permakulturní zahradu zalít, využíváme pouze dešťovku. V případě, že máme zahradu v takové oblasti, kde je srážek během roku velmi málo, pořídíme si sběrné nádoby (ideálně takové, které budou skryty před vnějším světem nebo nebudou materiálově narušovat permakulturní ráz zahrady).
Záhony nemusí být jako podle pravítka, ale zato musí být plné užitečných plodin
V žádném případě si ale nepleťme pojem permakultura s pojmem přírodní zahrada. V přírodních zahradách jde o co největší návaznost na okolní přírodu a jejich užitná funkce je dosti potlačena. Naše permakulturní zahrada naopak klade zvýšený důraz právě na užitkovost.
Nemusíme se bát ani cizokrajných rostlin, pokud nám budou ku prospěchu. Čemu se naopak vyhýbáme opravdu důsledně, jsou celé řady pouze okrasných dřevin či rostlin, které mají výhradně dekorativní charakter.
A rada na závěr: Permakulturní zahrada se musí budovat s rozmyslem a buduje se dlouho. Výsledkem ale bude téměř dokonalý přírodní biorytmus, který nejen vám poskytne dostatek obživy a ušetří skutečně velké množství peněz.
Zdroj Informací: pořad Receptář prima nápadů, rubrika Napřírodno, ceskestavby.cz
Publikováno: 9. 10. 2022, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
