Kdo se rozhodne na zahradě pěstovat hrušně, určitě neprohloupí. Měsíc říjen je vhodným měsícem na jejich výsadbu. V tuto dobu ještě půda není tolik promrzlá a stromky se tak dobře ujmou. Poradíme, jaké odrůdy hrušní si vybrat, jak je správně vysadit, abyste sklidili medově lahodnou kořeněnou úrodu, na které si pochutná celá rodina.
Říjen je vhodný pro výsadbu hrušní (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Hrušky jsou vysoce ceněné pro svou skvělou chuť, kterou docílíte správně zvoleným místem na výsadbu a rovněž odrůdou hrušně. Pro výsadbu hrušní je vhodná lehká, propustná a teplejší půda na suchém, osluněném a chráněném místě zahrady. Plody z této výsadby se pyšní jemnou dužinou, správným aroma a kvalitní šťávou.
Výsadba stromů na chudých a písčitých půdách vytvoří plody s horší chutí i vůní, stromy v mělkých půdách v nadloží křídy mohou trpět vápníkem vyvolanou chlorózou (špatný poměr živin v půdě především nedostatek manganu a železa). Kvalitu půdy lze zlepšit pravidelným mulčováním velkým množstvím organické hmoty s občasným přidáním chelátových sloučenin. Hrušně potřebují zimní chlad v trvání 600-900 hodin s teplotami pod 7 °C.
Hrušně se dělí na odrůdy podle doby zralosti plodů na letní, podzimní a zimní. A stejně jako jabloně se dělí na zákrsky, zakrslé pyramidy, kordony a palmety, které jsou vhodné do malých zahrad, protože nepotřebují tolik prostoru a mají dřívější nástup plodnosti.
Vhodné jsou menší tvary stromů s výškou kmene do 80 cm. Odrůdy, které se nesnášejí s podnoží kdouloně, se pěstují s mezištěpováním. Kdouloň je u mladých stromků velmi citlivá na mráz. Je nutné ji zasadit v nepříznivých polohách až k místu roubování a v zimě je nutná ochrana před mrazem pokrytím vhodné vrstvy izolátu. Pokud chcete použít tvarování hrušní, odrůdy pěstujte na slabě rostoucích podnožích. Při použití kdouloňových podnoží je nutné pro stabilitu stromů v půdě nutná opora.
Výsadbové vzdálenosti jsou závislé na bujnosti růstu vybraných podnoží a odrůd. Stejně tak je důležité vybírat hrušně podle doby zralosti, abyste se zásobili chutnými plody co možná nejdéle. Hrušně stejně jako jabloně nejsou samosprašné, a proto je nutné vysadit kompatibilní odrůdy. Triploidní odrůdy potřebují ve své blízkosti dva opylovače, některé odrůdy jsou pilově sterilní
Pečlivě vybírejte odrůdy podle doby květu, abyste dosáhli dobrých výnosů. Odrůdy se rozdělují podle období kvetení do skupin. Ve státní odrůdové knize z roku 2022 jsou uvedeny hrušně podle čísel 1–94. Hrušně se pěstují ve dvou oblastech: v teplých oblastech s nadmořskou výškou 200–350 m s průměrnou roční teplotou 7,5 °C a průměrnými ročními srážkami 550-800 mm; a ve studených oblastech s nadmořskou výškou 200-500 m s průměrnou roční teplotou 7 °C a průměrnými ročními srážkami 500-800 mm.
Klappova odrůda má sklizňovou zralost v polovině srpna. Plody jsou šťavnaté, sladce nakyslé, jemně kořenité chuti. Musejí se brzy spotřebovat. Kmen je v podobě zákrsku nebo polokmenu. Dřevo je choulostivé na mráz, strom proto špatně kvete. Důležitá je pro tuto odrůdu vlhčí půda bohatá na živiny. Snáší otevřené i chráněné místo, je vhodná i do vyšších nadmořských výšek. Je velmi dobrý opylovač a má vysokou plodnost.
Trevouxská odrůda má sklizňovou zralost na počátku až v polovině srpna. Plody jsou slabě sladké, nakyslé, mají velmi aromatickou vůni. Kmen je středního vzrůstu do zákrsku až polokmenu. Roste i na horších půdách, dřevo je trochu citlivé na mráz. Bohatě plodí.
Williamsova červená odrůda má sklizňovou zralost v srpnu. Je vhodná k jídlu i zavařování. Plody jsou šťavnaté, sladce nakyslé a kořenité po muškátu. Vysazujte na teplé a chráněné stanovitě, do půdy humusovité, bohaté na živiny. Nesnese přílišné sevření, jinak se tvoří strupovitost. Pozor, je citlivá na mráz. Výnos je středně vysoký.
Viennská odrůda má sklizňovou zralost na počátku září. Pro tuto odrůdu jsou typické šťavnaté plody s jemně kořenitou vůní. Roste středně silně na teplejší půdě, potřebuje chráněnou polohu, protože je choulostivá na mráz. Výnos je středně vysoký. Je špatným opylovačem.
Luise odrůda má sklizňovou zralost celé září. Plody jsou velmi tvrdé, šťavnaté jemně kořenité vůně. Jsou vhodné á k jídlu, zavařování i na sušení. Kmen je silného vzrůstu, kterému se daří na výživné, vlhké nikoliv studené půdě. Odrůda je velmi náchylná ke strupovitosti, proto musí růst jen na otevřené ploše. Neprospívá v deštivých oblastech ani ve vlhkých horských údolích.
Gellertova máslovka má sklizňovou zralost od poloviny září až do poloviny října. Plody jsou velmi šťavnaté sladkokyselé chuti a slabě aromatické vůně. Strom roste velmi silně do výšky, dřevo je mrazuvzdorné, a proto méně kvete. Je nenáročná, přesto dává přednost dobré nikoliv suché půdě a mírné proti větru chráněné poloze. Pokud roste v přílišném vlhku, má sklon ke strupovitosti. Plodí pozdě a střídavě.
Konference odrůda má sklizňovou zralost v polovině až na konci září. Plody jsou šťavnaté, slabě kyselé chutí a jemně aromatické vůně. Strom roste středně a vzpřímeně. Je mírně náročná na podmínky, hodí se do větrných a vyšších nadmořských výšek. Roubuje se do kdouloně a potřebuje dobré hnojení. Kvete středně časně a je vysoce úrodná. Má sklon k panenské plodnosti.
Pařížanka odrůda má sklizeň na konci října. Plody jsou velké, šťavnaté chuti a málo aromatické vůně. Při bohatém slunečním svitu jsou plody sladké. Jsou velmi vhodné k zavařování. Kvete časně, bohatě a periodicky. Roste středně bujně.
Zdroj informací: J. Höhne, P. G. Wilhelm: Dvanáct měsíců v zahradě; CH. Brickell a kolektiv: Velká zahrádkářská encyklopedie; eagri.cz; ovosadba.cz
