Muchovník je zajímavá rostlina, která si za posledních pár let razí cestu na naše zahrady. Podzim je jeho doba, kdy se sází. Pojďte se s muchovníkem olšolistým seznámit a třeba si jej ještě letos obstaráte a ozdobíte jím svou zahradu také.
Vysaďte si na podzim muchovník olšolistý, je okrasný i jedlý (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Muchovník olšolistý
Původně ze Severní Ameriky se rozšířil tento keř i po Evropě. Muchovník olšolistý(Amelanchier alnifolia) je jedním ze čtyř nepůvodních druhů rodu muchovníků, které se v české přírodě vyskytují, a je považován za okrasnou a zároveň jedlou dřevinu. Dorůstá do výšky 2-5 m a je to opadavý mrazuvzdorný keř nebo strom.
V původní domovině roste na kamenitých svazích, ve světlých lesích, křoviscích a po jejich okrajích stejně jako na nesečených horských loukách v nižších nadmořských výškách. Na jaře se ozdobí jemnými bílými květy a na podzim se pro změnu zahalí do pestrobarevného listí.
Na půdu není příliš náročný, špatně se mu daří jen na dlouhodobě suchém stanovišti. Přestože nejlépe roste na plném slunci, snese i částečný polostín. Je to nenáročná dřevina, která se velmi dobře dokáže přizpůsobit evropským podmínkám. Protože v původní domovině roste spíše na severní polokouli, stal se velmi odolným vůči nízkým a mrazivým teplotám. Dá se říci, že vyžaduje pouze vhodnou půdu a dostatečnou zálivku.
Nejčastěji pěstované kultivary na našem území jsou tzv. Theissen, Smoky, Northline, Regent, Martin. Muchovník kvete koncem jara v dubnu a květnu, plody si uchovává během celého léta v červnu a červenci. Plody se podobají borůvkám, ale přesto s nimi nemají vůbec nic společného.
Výsadba muchovníku
Výsadba muchovníku probíhá na podzim, případně na jaře. Nejprve si vyberte vhodné místo ideálně takové, kde svítí slunce minimálně 6 hodin denně. Pokud se chystáte vysadit několik rostlin, počítejte s tím, že mezi nimi musíte nechat mezery velké alespoň 2 m, neboť muchovník patří mezi rozpínavé rostliny.
Pokud byste je zasadili blíže k sobě, časem by keře a stromky nemusely mít dostatek místa, což by se projevilo jejich chřadnutím. Všechny druhy muchovníku kromě odrůdy Altaglow patří k samosprašným rostlinám. Muchovník můžete rozmnožovat ze semen, řízkováním, takzvanými odkopky nebo roubováním.
Během července plody muchovníku olšolistého postupně dozrávají
Jak postupovat:
Nejprve vykopejte tak velkou jámu, jako je velký kořenový bal rostliny. Na dno jámy nasypte nižší vrstvu dobře vyzrálého zahradního kompostu. Do jámy nalijte větší množství vody a počkejte, dokud mírně nevsákne.
Následně zasaďte do jámy rostlinu a zahrňte kořenový bal zeminou. V průběhu roku můžete jeho růst podpořit výživou, ideální je přihnojit ho začátkem května a koncem června. Je také vhodné použít mulč, neboť muchovník si potrpí spíše na kyselejší půdu. Půda vápenitá je vysloveně nevhodná. Jako mulč použijte borovicové jehličí nebo kávovou sedlinu.
Muchovník vyžaduje pravidelnou zálivku. První tři roky od výsadby muchovníku není nutné jeho ořezávání, pochopitelně ale odstraňujeme suché nebo poškozené větve. Rostliny začínají rodit 2. až 3. rok po výsadbě, buďte proto trpěliví. Plody nedozrávají současně, za slunného a teplého počasí se sklízí nadvakrát, za chladného a deštivého postupně.
Muchovník trpí chorobami jen zcela výjimečně a má i málo přirozených škůdců. Výjimečně ho může napadnout bakteriální spála jádrovin, což způsobuje bakterie Erwinia amylovora, která napadá všechny části rostliny. Choroba se projeví jako hnědnutí až černání postižených míst s možností výskytu hnědého slizu.
Choroba je velmi rychlá, a pokud se vám nepovede bakterie zlikvidovat měďnatými postřiky, raději takto zasaženou rostlinu ze zahrady odstraňte. Jediným zásadním škůdcem jsou ptáci, kteří nás mohou o úrodu velmi rychle připravit. V okolí muchovníků proto instalujte plašičky nebo stromy chraňte sítěmi.
Plody se sbírají průběžně, protože nedozrávají stejnoměrně, ale v několika cyklech. Podobají se plodům borůvek. Pro běžné zavařování nebo sušení trhejte plody vyzrálé, ale dosud pevné. V případě, že je budete chtít zpracovat do podoby šťávy, nechte je na keřích do chvíle, kdy budou na dotek měkké.
Plody se dají bez problémů zamrazit i usušit. Sušené se hodí k přípravě chutných léčivých čajů. Můžete z nich také připravit velmi dobré marmelády, džemy, ovocné šťávy nebo dokonce víno. Čerstvé se hodí do koláčů, jogurtů nebo smoothies, dají se jíst i syrové. Kromě plodů je možné sbírat i muchovníkové listy, ze kterých se dá připravit čaj. Ten působí příznivě na trávicí systém.
Plody lze konzumovat syrové nebo je uchovat sušené či jako marmeládu
Plody mají velký obsah vitaminů (A, B, C a E) a antioxidantů, dále v nich nalezneme mangan, fosfor, vápník, draslík, hořčík i železo. Působí protizánětlivě a mají schopnost tlumit bolest. Pomáhají snižovat a regulovat krevní tlak. Odvar z květů této rostliny posiluje srdce a plíce.
Zdroj informací: veselebydleni.cz, dumazahrada.cz, radimejak.cz
Publikováno: 18. 10. 2022, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
Ovocné keře jako borůvka, rybíz, angrešt nebo ostružiníky jsou u nás běžné. Existuje ale ještě spousta dalších, které se dají pěstovat i v našich podmínkách.
