Zelenina a bylinky

Kořenovou zeleninu uchovávali naši mazaní předci po celou zimu v bednách s pískem. Celer, petržel nebo mrkev jednoduše zapíchneme do písku, aby ven koukala jen hlava s lístky, stejně jako roste na záhonu. Bednička by měla být v chladu a temnu, ideálně ve sklepě. Vyzkoušejte to, zelenina nehnije a udrží si sladkou plnou chuť.

Ještě na začátku listopadu můžeme vysazovat zimní cibuli, česnek a jarní zelí. Vydrží i tuhou zimu a na křehké zelenince si pochutnáme hned na začátku jara. Z bylinek na záhonu vydrží rekordman polníček. Snese i mrazy a výkyvy počasí, ale nezkoušejte, co všechno vydrží. Přes zimu ho raději přikryjeme netkanou textilií.

Okrasná zahrada

Poslední řez patří růžím, opravdu až v říjnu nebo listopadu. Při dřívějším řezu by mohly začít rašit nové výhonky, které by spálil mráz. Zkracujeme pěkně na pět oček. Po řezu ke stonkům nahrneme kopečky hlíny jako ochranu před mrazem a zalijeme probiotiky pro lepší odolnost. Sladký spánek, Růženky!

Už jsou tady první mrazy? Vyrýpneme ze země hlízy jiřinek, z hlíz opatrně odstřihneme kořínky a stonek. Na zimu je ubytujeme do přepravek s rašelinou nejlépe do tmavého sklepa. Stálezelené listnáče i jehličnáče před příchodem mrazů pořádně zalijeme. Nešetříme vodou, zkušení zahradníci doporučují 10 l na rostlinu – množství si samozřejmě upravte podle velikosti.

Trávník 

Před zimou je nejdůležitější provzdušnění trávníku, aby se trávník mohl pořádně nadechnout. Jak poznáte, že se dusí? Podle tlustých a krátkých kořínků. Správně by měly být tenké, dlouhé a rozvětvené do všech stran. Nejlepší trenér na rozvoj a posílení kořenového systému jsou probiotika pro trávník. Jako první pomoc pro „udušený“ trávník použijeme vertikutační hrábě nebo frézu.

Trávníku uleví také pravidelné shrabávání opadaného listí. Vytváří na trávě udusanou vrstvu, pod kterou se tak ráda usazuje plíseň. Plesnivé listí se potom musí spálit, nedá se použít ani do kompostu.

Pokojovky

Během října a listopadu rostliny pomalu přechází do vegetačního klidu. Rostliny v této době obtížně nahrazují listy a kořeny, proto neodřezáváme odnože. Během topné sezóny nenecháme naše miláčky vyschnout, pravidelně rosíme listy pomocí rozprašovače.

Balkon

Přestěhované domů už by v tuto dobu měly být kopretiny, muškáty, a citrusy. Až do teploty -5 °C si čerstvý vzduch mohou užít palmy, fíkovníky, olivovníky a oleandry. Zazimované rostliny nepřeléváme. Čím chladněji je v místnosti, kde přezimují, tím méně vody potřebují.

Nehnojíme. Čestná výjimka patří balkonovkám, které kvetou v prosinci nebo lednu. Do zálivky ale přidejte víčko probiotik. Prospěšné mikroorganismy jim pomohou s adaptací na nové prostředí, silnější imunitou i využitím živin v substrátu.

Další zahradnické práce

Při podzimním úklidu nezapomeneme na zvířata, pro které je naše zahrada přirozeným prostorem k životu. Odložená kupka listí a větviček poslouží jako úkryt k zazimování ježkům a ještěrkám. Staré větve s rozpraskanou kůrou zachrání slunéčka sedmitečná, která nám na zahradě pomáhají regulovat mšice.

Berušky, čmeláky a další užitečný hmyz můžeme přes zimu ubytovat ve hmyzím hotelu. Na výběr je spousta druhů, na zahradě vypadají moc pěkně, a ještě navíc pomůžete planetě. Výzva na podzimní plískanice: vytvořte si v teple domova svůj vlastní hmyzí hotel ze zbytků dřeva.

Připravíme si posypový materiál, aby nás okolo domu a na cestičkách na zahradě nezaskočilo náledí. Nejlépe se osvědčí písek a drobný štěrk. Určitě nepoužívejte posypovou sůl, půda by příští rok byla nepoužitelná pro pěstování rostlin.

Zdroj informací: Weiki