Zpracování a třídění bioodpadů ze zahrádky je zastřeno neskutečným množstvím mýtů, polopravd a někdy až nesmyslů. Bioodpad je cennou surovinou pro každou zahradu, a aby ale pomáhal a neškodil, je potřeba vědět, jak s ním pracovat. Pokud nemáte úplně jasno, jak na to, pak se začtěte do dalších řádků.
Odpad ze zahrady zpracujte, ale kompost nenechte jen tak jako hromadu materiálu (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Zpracování a třídění odpadů ze zahrádky vypadá jednoduše, ale problematiku je potřeba rozvést trochu komplexněji. Bioodpad obecně je velmi dobrou složkou, která by se ze zahrad vůbec neměla odvážet pryč, protože to, co si rostliny z půdy vezmou, byste měli na podzim jednoduše vrátit zpět. Je to takový nikdy nekončící proces. Na téma bioodpadů se otevřeně hovoří i na úrovni měst a obcí, protože kompost jakožto výsledný produkt, je tím nejlepším, co můžete půdě dát. Obsahuje humus, vázající na sebe živiny, ale i vláhu, takže půdu zušlechťuje.
Na zahrádce je nejvíce produkovaným odpadem nasekaná tráva. Pokud ji nasypete někam do rohu zahrady, většinou se během jednoho dne silně zahřívá, ve větším množství silně zapáchá, protože dochází k hnilobě. V menším množství se postupně mění na hmotu, která připomíná v lecčem chlévský hnůj. Je to tmavá hmota s velkým obsahem vody a i živin, která se dá poměrně snadno zapravit do půdy.
Pokud se tráva v menších vrstvách použije jako mulč, půda pod ní je ve vynikajícím stavu, kyprá a plná mikroorganismů. Trávu ukládejte v menších vrstvách do kompostu, kde ji proházejte hlínou nebo kompostem rozloženým tak napůl, který ještě obsahuje spousty hrubších částí. Pokud se do trávy ještě přidá listí, nejlépe nadrobno nadrcené, pak je výsledný efekt ještě lepší. Do roka vznikne dokonalý kompost, který využijete na celé zahradě pro zúrodnění zeleninových záhonků, podzimní přihnojení trávníku a další. Zjara je výsledný kompost důležitou složkou v truhlíkách s okrasnými květinami.
Nadrobno nasekaná tráva je skvělým základem kompostu, ale dobře uděláte i záhonům, když ji v zeleném stavu zaryjete
Větší rostliny ze zahrádky se snáze zpracovávají, když jsou rozděleny na menší kousky. Jako dobré řešení funguje zahradní štěpkovač, který si poradí například se stonky slunečnic, cínií nebo rajčat a paprik, které nejsou napadeny houbovými chorobami. Štěpkovací ústrojí rozseká stonky na krátké kousky, které se rozhodí do kompostu a stanou se tak jeho součástí.
Nasekáním rostlin výrazně snížíte množství odpadu, které do kompostu ukládáte. Podobně zatočte i s košťály od zeleniny, tuhými listy, zbytky trvalek nebo kuchyňským odpadem, jako jsou slupky od zeleniny, nic z toho nevyhazujte do popelnice. Přejeďte je sekačkou a taktéž uložte do kompostu. Kompostujte i ovoce ze zahrady, ale vrstvení musí být v kompostu vysoké nejvýše 15 cm.
Zelená štěpka ze slunečnic a vysokých letniček – a hurá s ní do kompostu také
Větve ze vzrostlých stromů jsou už jiná kategorie. Často nás rozčílí, kolik místa mohou zabrat. Ale když vlastníte drtič nebo štěpkovač, pak není nic snazšího, než je rozsekat. Využití je různorodé od použití na obsypávání kolem okrasných rostlin, stromů a keřů, až po uložení do spodní části kompostu nebo usušení a spálení v krbových kamnech, kde dobře hoří hlavně dobře proschlá štěpka.
Drť nebo štěpku můžete využít i chytře, když ji necháte až do jara. A pokud dělíte zeleninové políčko na několik částí, pak se dá tento materiál využít i jako výplň cestiček mezi jednotlivými sekcemi a tedy i jako účinná prevence proti jejich zarůstání plevelem.
Štěpku z větví si vyrobte doma, potřebujete štěpkovač a dostatek větví přiměřené tloušťky
Speciální zacházení vyžaduje plevel. Ten není vhodné kompostovat s odpadem ze zahrady, ideální je mít kompostů více a plevel ukládat odděleně. Podobně jako u jiných surovin, i plevel se při prohazování půdou přemění na kompost. Výsledný produkt pak použijte například při srovnávání terénu jako podkladovou vrstvu.
