Buxus nebo též zimostráz obecný (Buxus sempervirens) je hojně využívaný okrasný keř v zahradách pro svou nenáročnost, praktičnost a vytrvalost. Jeho zelené tuhé listy vytvářejí nepropustné husté clony, které lze tvarovat sestřihem do různých geometrických tvarů. Daří se mu ve všech typech půd, na slunci i v polostínu a je mrazuvzdorný.

V posledních letech však tento vytrvalý keř napadá zákeřný škůdce zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis), který je invazivním druhem pocházejícím z východní Asie. První záznamy o jeho výskytu v Evropě pochází z roku 2006 a do České republiky pronikl o pět let později, kde se nejprve vyskytl v Národním parku Podyjí, a poté se začal šířit i na další území.

Jako příčina výskytu tohoto škůdce v Evropě se uvádí mezinárodní obchod s rostlinami. Tento motýl, který má rozpětí okolo 4 cm a je zbarvený do bíla s hnědým lemem, není nijak nebezpečný, ovšem jeho vývojové stadium v housence už ano. Samičky zavíječe zakládají 2-3 generace ročně. Zaměřují se především na střed keře.

Po 5-10 dnech od nakladení vajíček se líhnou 5 cm řídce ochlupené housenky, které mají lesklé hlavy a černý pruh na hřbetě. Ihned po vylíhnutí začínají okusovat listy, stonky keřů nebo i kůru po dobu 20-25 dnů, než se zakuklí. Zimostráz je schopen se po okusu první generace rychle vzpamatovat. Kritická je pro něj však druhá a třetí generace, pokud zaútočí na stejném místě, začne keř osychat, až odumře.

Poznat buxus napadený zavíječem není snadné vzhledem k jeho hustotě. Preventivní kontrola v období od března do října není na škodu. Postačí keř rozhrnout a důkladně zkontrolovat. Starší housenky vytvářejí na zimostrázu nepravidelné pavučinky. Na listech může být patrný jemný okus nebo viditelné osychání. Trus pod keři v podobě zelných drobných granulí je rovněž znakem napadení housenkami. V neposlední řadě může být znakem i nezvyklý zápach.

Tento invazivní druh nemá v našem podnebném pásmu přirozeného predátora. Proto záchrana napadeného keře může spočívat v ručním sběru housenek, který je ale neefektivní vzhledem k časové náročnosti. Je nutné provádět kontrolu a sběr nejlépe každý druhý den. Snazším způsobem je vyplavení zavíječe silným tlakem vody směřujícím do středu rostliny. Při tomto způsobu je vhodné položit pod keře fólii, která zachytí housenky i případné nečistoty.

Dalším způsobem může být biologický postřik, který spočívá ve využití bakterie Bacillus thuringiensis, která působí na zavíječe jako insekticid, ale pro ostatní živočichy není škodlivá. K dostání je v potřebách pro zahrádkáře a je nutné postupovat podle návodu. Postřik je nutné provést celoplošně od středu keře až po jeho okraj v době líhnutí či krátce po vylíhnutí larev, nejlépe 1-2× v rozmezí 7-10 dnů. U chemického postřiku je nutné dodržet návod, všechna doporučení a rovněž střídání produktů během celé sezóny.

Je-li poškození keře menšího rozsahu, je velká šance na jeho záchranu a keř rychle obroste. U většího poškození je nutné keři věnovat zvýšenou pozornost a nezapomínat na pravidelnou zálivku a kvalitní hnojivo.       

Zdroj informací: pořad Receptář prima nápadů; hubeni-skudcu.cz; ceskestavby.cz