V listopadu je ten nejvyšší čas připravit zahradu k zimnímu spánku
Podzim vrcholí a zanedlouho se ohlásí zima. Proto je potřeba, abychom poslední chvíle podzimu věnovali k ošetření a také zazimování zahrady. Tuto činnost v žádném případě nepodceňujte. Při nedostatečném či špatném zazimování byste mohli na jaře zaplakat.
Na podzim je na zahradě práce víc než dost (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Okrasná zahrada
Okrasné trávy na podzim nestříháme, můžeme je svázat motouzem. Suché stonky s listy chrání rostlinu před poškozením mrazy. Ojíněné suché laty trav jsou ozdobou zimní zahrady.
Velké hliněné květináče po výsadbách letniček nenecháváme na balkonech a terasách plné vlhkého substrátu. Když v nich zemina zmrzne, může je poškodit. Výjimkou je speciální mrazuvzdorná keramika. Celoročně osazené nádoby chráníme obalením izolační bublinatou fólií, nebo jiným materiálem. Menší nádoby na zahradě můžeme zapustit do země.
Připravíme si zásobu chvojí nebo jiného izolačního materiálu, kterým zakryjeme choulostivé a čerstvě vysazené drobné dřeviny. S přikrytím počkáme, až když začnou hrozit opravdové mrazy. Začíná oficiálně období vegetačního klidu, a tak lze začít s kácením dřevin, k nimž jsme obdrželi povolení ke kácení. To se týká stromů s obvodem kmenu 80 cm a více ve výšce 130 cm a také keřových porostů s výměrou 40 m² a větší. Podrobnosti nalezneme v zákoně č. 114/1992 Sb. a vyhlášce 189/2013 Sb.
Dokončujeme ošetřování stromů a keřů po končícím vegetačním období. Zde je potřebné odstranit zejména rostlinné zbytky (odumřelé orgány stromů a keřů), jako jsou opadané zahnívající plody a listy.
Velmi prospěšné je posekat trávu zejména v případě celoplošného zatravnění sadu anebo vytvoření černého úhoru okolo kmenů stromů či keřů. Omezí se tím konkurence stromům i keřům zejména v případě suché zimy. Trávu je možné ponechat v bezprostředním okolí stromů jako mulč, který zadrží vláhu i ochrání kořeny dřevin před zimními mrazy.
Přínosná je podzimní aplikace měďnatých přípravků po opadu listů v podstatě u všech peckovin a jádrovin. U broskvoní tato aplikace preventivně působí proti kadeřavosti broskvoně, u všech ostatních druhů proti infekci bakteriovými patogeny, jako jsou Pseudomonas spp., Xanthomonas spp., a zejména Erwinia amylovora způsobující spálu růžovitých.
Skliďte již všechnu zeleninu až na mrazuvzdorné druhy – kadeřávek, růžičkovou kapustu a zimní pór. Ukliďte a zryjte záhony před nastávající zimou.
S výsadbou česneku nespěchejte. Vzhledem k ochraně před fusárii, ale i pro omezení vymrzání je lépe posunout výsadbu na konec listopadu, případně na začátek prosince. Vyhněte se záhonům, na kterých jste pěstovali cibulovou zeleninu, ale i okrasné cibuloviny. Česnek je náročný na živiny a záhon pod něj můžete pohnojit dobře rozleženým kompostem. Aplikace čerstvé chlévské mrvy se nedoporučuje, česnek je nejlépe sázet do „druhé tratě“.
Podzim je vhodným termínem pro vápnění půd, kterým se udržuje pH v optimálním rozmezí. Zelenině vyhovuje neutrální půdní reakce v rozsahu 6,7–7,2 pH. Pro vápnění zeleninové zahrádky jsou vhodné mleté vápence, pouze na těžších půdách použijte pálené vápno. Vyvarujte se vápnění při současné aplikaci statkových hnojiv, došlo by ke ztrátám dusíku. Nevhodná je také aplikace fosforečných hnojiv a vápnění současně, dochází k imobilizaci fosforu do nerozpustných sloučenin.
