V podzimu je na čase myslet už i na následující zahrádkářskou sezónu, která nás od jara čeká. Výsevy a výsadby je totiž nutné důsledně plánovat, a to nejen z důvodu prevence únavy půdy nebo chorob. Prozradíme, které všechny aspekty při plánování výsevů a výsadeb v zeleninové zahradě musíme vzít v úvahu.
Smíšená kultura by měla být nedílnou součástí plánování každé zeleninové zahrady (Zdroj: Jaromír Malich)
Plánovat výsevy a výsadby v zeleninové zahradě je nutné hlavně s ohledem na prevenci vyčerpání půdy. Každý záhon si s koncem vegetačního období zaslouží zrýt a je úplně jedno, zda se jedná o lehkou písčitou nebo těžkou jílovitou půdu. Rytí má kromě svých nesporných výhod také jednu další.
Není lepší doba pro zúrodnění půdy než právě při rytí záhonů. Na záhony vyvezte vyzrálý kompost, na těžkých půdách je vhodný i neprosítovaný. Zajistěte si kravský hnůj, ten ale nesmí všude. Hlavně česnek jej nesnáší, nezarývejte ho ani na místa, kde se chystáte v příštím roce pěstovat cibuli sazečku. Místo hnoje zde použijte posekanou trávu s listím a jinými organickými zbytky ze zahrady. Všechny složky se zarývají na bok brázdy, živiny se tak uvolní v celé výšce profilu ornice. A půdu po rytí neuhrabávejte. Pokud je to možné, mráz hroudy roztrhá a zjara bude půda ve skvělé kondici.
Česnek je žádaná plodina, nesnáší ale hnojení kravským hnojem
Vyčerpání půdy se také omezí pečlivým plánováním tak, aby se na jednom záhonu nesetkala stejná plodina několikrát za sebou. Podívejte se například na učebnicový příklad totálně vyčerpané půdy: Brambory na malém políčku, pěstované mnoho let. I když budete půdu na podzim orat a zapravíte sem spoustu hnoje, totální zkáze půdy nelze zabránit. Půda se postupem času změní v prachovitou hmotu, která nedrží vláhu ani živiny a vlivem toho je i výnos z pěstování velmi omezený.
Plodiny první trati, jako jsou brambory, okurky, papriky, rajčata, květák nebo celer, vyžadují hnojení na podzim, rostliny druhé trati, jako je mrkev a ostatní kořenová zelenina pak vyžadují hluboké půdy, alespoň s přídavkem živin v podobě zeleného hnojení, nasekané trávy nebo zapraveného kompostu. Podobné je to i se saláty, které taktéž patří do druhé trati. Nejméně náročné jsou obecně luskoviny a cibule, například fazol nebo hrách, které díky svým schopnostem obohatit půdu o dusík jsou vhodnou plodinou na záhonech jevících známky únavy půdy.
Plodiny všech tratí lze úspěšně pěstovat vedle sebe
Při plánování nezapomínejte také na další aspekt, kterým je ochrana před nebezpečnými nemocemi některých zelenin. Hlavně u brukvovitých je ochrana na místě. Do této skupiny patří ředkvička, kedlubna, květák, zelí, kapusta, brokolice a dokonce i řepka, která se používá často jako zelené hnojení.
Na záhonech chytře využijte každý kousek volného místa
Pokud na jeden záhon dva roky po sobě zasadíte nebo vysejete brukvovité, je riziko napadení nádorovitostí kořenů již vyšší a vysetí řepky jako zeleného hnojení je dále zbytečně zvýší. Podobné je to i u aster čínských, kvetoucích letniček, které při opakované výsadbě na stejné místo mohou onemocnět fusariovým vadnutím, houbovou chorobou, způsobujícím rychlý úhyn rostlin. Prevence je jednoduchá, rostliny z jedné čeledi by se na záhoně měly objevit ne dříve než po třech letech.
Výsledkem dobrého plánování a péče o půdu je vysoký výnos zdravé zeleniny
Při plánování zeleninové zahrady také dejte šanci smíšeným kulturám, které jsou zahrádce prospěšné. Salát vysaďte vedle cibule sečky a přidejte třeba i hrách. Náročné okurky vyžadují půdu bohatou i na dusík a je dobré, pokud jsou na stejné ploše i fazole, které jim prospívají. K rajčatům již neodmyslitelně patří bazalka jako ochrana před savými škůdci. A k cibuli dejte afrikány, ty je ochrání před háďátky.
