Při plánování výsadby zeleniny na příští rok je dobré znát, které druhy spolu nesázet, protože se vedle sebe nesnesou a špatně prospívají. Poradíme, které druhy zeleniny mohou společnou výsadbou narušit kvalitní a vydatnou sklizeň.
Pro dobrou sklizeň je vhodné znát, které druhy zeleniny se spolu nesnesou (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Zimní období je dlouhé, a tak můžete již teď naplánovat, které druhy zeleniny budete chtít vysadit. Stejně, jako lidé, tak i rostliny se nemusejí spolu snášet, překážejí si a doslova se perou o svůj prostor. Jedná se především o ty ze stejné čeledi nebo rodu, které nevysazujte v dostatečné vzdálenosti od sebe.
Není vhodné vysazovat příští rok některé druhy na stejné místo, protože se sníží úroda. Rovněž mohou být také společné odrůdy ohroženy stejnými chorobami (hniloba salátu, černání kořenů, nádorovitost košťálové zeleniny atd.) a škůdci (hlístice, krytonosec zelný, mšice, svilušky, molice nebo stonoženky atd.), celá úroda tak může přijít vniveč. Krátkodobé plodiny nesázejte společně s těmi, které rostou pomalu, protože jim stíní.
Výsadbou různých druhů zeleniny předejdete chorobám a škůdcům
Luskoviny: hrách, fazol nebo bob se nesnesou s cibulovinami. Hrách nesázejte s lilkovitými druhy zeleniny: rajčetem, paprikou, lilkem nebo bramborami. Rajčata vysaďte co nejdál od fenyklu nebo okurek, které nevysazujte blízko ředkve. Brambory nesázejte společně s hlíznatými druhy zeleniny, tedy těmi, které rostou pod zemí: bulvový celer, kedlubna, ředkvičky, řepa, tuřín, brambory, křen nebo kořen petržele. Hlávkový salát se nesnese s celerem nebo petrželí.
Kukuřici vysaďte co nejdál od celeru nebo reveně. Červená řepa a salát se nesnese se špenátem. Kapustu kadeřavou nevysazujte společně s růžičkovou kapustou. Okurky nikdy nevysazujte společně s rajčaty, zelím, květákem, růžičkovou kapustou nebo brokolicí. Fazole se nesnesou s fenyklem. Šalotku vysaďte co nejdál od hrachu nebo fazolí.
Střídání plodin záhonu je stejně důležité pro dobrou sklizeň jako druhy, které se spolu nesnesou. Každý druh vysiluje půdu od živin, která je potom unavená, protože zbytky kořenové zeleniny vylučují do půdy toxické látky. Dodržujte pravidlo, že na stejné místo vysazujte druhy nejdříve po 3 až 4 letech. U raných brambor, mrkve, petržele, okurek a hrachu dodržte dokonce šestiletou obměnu.
Ideální je na stejný záhon vysadit v prvním roce košťáloviny, ve druhém kořenovou zeleninu, ve třetím plodovou zeleninu, ve čtvrtém listovou zeleninu a cibuloviny, v pátém roce vysadit brambory nebo rajčata, v šestém luskoviny a kuchyňské byliny, v sedmém roce vyměňte zeleninu třeba za jahody. Pouze pór, celer, květák, růžičkovou kapustu, keříčkové fazole a rajčata můžete znovu pěstovat na stejném místě.
