reklama

Hon na parazity ovocných stromů

Vyhlašujeme hon na parazity, a zejména na parazity, kteří napadají ovocné stromy. Jedná se zejména o bekyně, bělásky nebo vlnatky. Nemusí to být vždy chemický útok, někdy zcela postačí biologické zbraně. Ušetříme tím přírodu i naši peněženku, a přitom ochráníme ovocné stromy před přemnoženými housenkami.

i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Nenechte hon na škůdce ovocných stromů na poslední chvíli, jinak máte po úrodě (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Parazité na ovocných stromech

Dříve než spadnou vlhké, studené podzimní mlhy a celý kraj se zahalí do ochranného pláště před nadcházející zimou, vydávají se škůdci do zimních úkrytů. V mnoha případech jim jako úkryt poslouží právě ovocné stromy. 

Škůdci přezimují v různých stádiích. Nakladená vajíčka jsou dobře obalená vrstvami, aby přečkala různé střídání teplot, a jsou také velice dobře skryta před našimi zraky. To jsou například vajíčka mšic nebo roztočů.

Bourovec prsténčivý

Na slabých větvičkách ovocných stromů můžeme občas zahlédnout kruhovité šedé tvrdé útvary s perličkovými body. To jsou vajíčka bourovce prsténčivého (Malacosoma neustria). Je také někdy znám pod názvem bourovec prsténčitý. Při nálezu těchto útvarů perličky pečlivě oškrábejte nebo odstříhejte i s větvičkami a spalte.

Je to noční motýl, které své jméno získal podle vajíček, která jsou kladena do typických snůšek ve tvaru spirálovitého prstýnku. Vyskytuje se především v listnatých lesích, zahradách, sadech a ovocných stromořadích, lze se s ním setkat i v remízcích nebo na úhorech. Ačkoliv je považován ze škůdce, od roku 2017 je na seznamu ohrožených živočichů. Bourovec má svého přirozeného nepřítele, a tím je chalcidka drobněnka vejcožravá (Trichogramma evanescens), tedy parazit, jehož larvy se vyvíjejí uvnitř vajíček bourovců.

Bourovec prsténčivý je noční motýl
Bourovec prsténčivý je noční motýl (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Housenky bourovce tvoří hnízdo
Housenky bourovce tvoří hnízdo (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Bekyně velkohlavá

Dalším škůdcem je bekyně velkohlavá (Lymantria dispar). Ta klade do vidlí větví až 400 vajíček v oválných hromádkách, které jsou obklopeny hnědou vlnou a jsou podobny malé houbičce. Pokud bychom tyto hromádky opomenuli, vylíhnou se z nich na jaře žravé housenky, se kterými je opravdu obtížné bojovat.

Larvy bekyně patří mezi nejobávanější listožravé škůdce. Má v oblibě listnaté lesy, parky, zahrady a sady, drží se ale spíše v nižších, teplých polohách. V průběhu roku tvoří bekyně velkohlavá jednu generaci. Z vajíček, která přečkala zimu, se líhnou drobné housenky, které dokáží pasivně využívat přenášení větrem. V zahradách upřednostňují prakticky veškeré ovocné stromy a také růže. 

Snáze pak můžeme nalézt malé housenky bekyně zlatořité, které se ukrývají v uschlých, do sebe svinutých listů na vrcholcích výhonů. Housenky jsou chráněny v "hnízdě" před vlhkem, mrazem a postřiky.

Obávaná bekyně velkohlavá vypadá vcelku roztomile
Obávaná bekyně velkohlavá vypadá vcelku roztomile (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Výrazně chlupatá housenka bekyně může způsobit kožní alergické reakce
Výrazně chlupatá housenka bekyně může způsobit kožní alergické reakce (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Bělásek ovocný

Další "housenčí hnízdo" vytváří i bělásek ovocný (Aporia crataegi). Ten svá vajíčka klade do jednoho zavinutého listu. List pak visí na jediném vlákně jako střapec. Na jaře z něho vylezou housenky, které se vydají na výlet do koruny stromu. Zde pak ožírají mladé pupeny a listy a velmi často dochází k holožíru stejně jako v případě bekyně zlatořité. Suché listy na stromech proto sbíráme a pálíme.

Je rozšířen po celé Evropě stejně jako třeba bělásek zelný. Samice klade shluky vajíček (50 až 200 kusů) na spodní stranu listů a konce větviček ovocných stromů, hlohu nebo jeřábů.

Proti přemnoženým housenkám se používají také ekologické přípravky obsahující bakterie Bacillus thuringiensis. K monitoringu populací škůdců pak používáme feromonové lapače. 
Bělásek ovocný je příbuzný běláska zelného
Bělásek ovocný je příbuzný běláska zelného (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Housenky běláska ovocného
Housenky běláska ovocného (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Vlnatka krvavá

Velké nebezpečí hrozí od vlnatky krvavé (Eriosoma lanigerum). To je příznační letní "upír" našich ovocných stromů. Mladé vlnatky se vydávají na cestu ke kořenovému krčku v zemi. Plodné samičky, nápadné svým bílým voskovitým výměškem, se pak zdržují na kmenu a ve větvích. Kořenový krček je potřeba ideálně v březnu odkrýt a ošetřit postřikem proti vlnatkám. Stejně tak provedeme postřik větví.

Tento parazit je mšice poškozující rostliny sáním na listech a letorostech. Při přemnožení způsobuje deformace koruny, plodů, zmenšení velikosti plodů a podporuje druhotnou nákazu škodlivými houbami. V létě se objevují na větvích a na starém dřevě ovocných stromů (nejčastěji jabloní nebo kdoulovců) husté bílé vločkovité povlaky, které ukrývají kolonie tmavých mšic. Po rozmáčknutí bílého chumáče se vytvoří červená „krvavá“ hmota. Během roku mají tyto mšice až 10 generací. 

Vlnatka krvavá vás oblaží celoročně až deseti generacemi
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Vlnatka krvavá vás oblaží celoročně až deseti generacemi

Nesmíme také přehlédnout scvrklé plody v korunách stromů. Tyto mumifikované plody jsou zasaženy houbovými chorobami - moniliovou hnilobou plodů nebo hnědou hnilobou. Jako bílá kruhovitá polštářkovitá plíseň napadá téměř všechny druhy ovoce a její likvidace chemickými přípravky je poměrně obtížná. Spory hub totiž pronikají skrze květy do plodů a později do ostatních plodů cestami, které způsobují obaleči jableční, zavíječi nebo vosy. Je proto nutné reagovat i na tyto škůdce a důsledně je likvidovat.

Přirozený nepřítel

Všechny housenky mají své přirozené nepřátele ve zpěvném ptactvu. Loví je také draví brouci, např. krajníci, kožojedi nebo brouk mrchožrout housenkář (Dendroxena quadrimaculata). Housenky jsou často napadány blanokřídlými parazitoidy (lumčíci, lumci nebo chalcidky).

Vlnatku s chutí likvidují dravé vosičky, škvoři, slunéčka, larvy pestřenek nebo dravé ploštice. Při chemickém ošetření se doporučuje používat pouze selektivní insekticidy šetřící užitečný hmyz. Výrazně výskyt vlnatek omezíme také řezem větví.

Při řezu hrušní, které jsou napadané strupovitostí, je potřeba dávat pozor na mladé výhonky se strupovitou kůrou. Takové výhonky pečlivě odstraníme. Obdobně kontrolujeme i jabloně, které jsou napadeny padlím jabloňovým a vykazují zkadeřené koncové pupeny. V nich přezimuje houba, která padlí způsobuje. Takto zasažené pupeny likvidujeme a pálíme. 

Zdroj informací: Johannes Höhne, Paul Gerhard Wilhelm: Dvanáct měsíců v zahradě; agromanual.cz

Publikováno: 8. 12. 2022, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová

Mohlo by vás dále zajímat

16. díl: Petr Skácel - loutkař - TV verze

Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.

Petr je loutkář světového formátu, který kromě svých dvou krámků v Nerudově ulici pomáhal založit také loutkovou univerzitu. Jeho výtvory používá ve svých filmech třeba i společnost Disney.