Každý den vzniká u nás doma malé množství organického odpadu. Jak se s ním vypořádat v rámci domácnosti případně i terasy nebo balkonu, pokud nemáte možnost kompostovat na zahradě? Nekrmte popelnici ale kompostér, ze kterého budete mít skvělý kompost pro rostliny, a to bez zápachu.
Kompostování doma je snadné (Zdroj: Zdroj Archiv FTV Prima, se svolením FTV Prima)
Jak na kompostování bez zahrady?
Do kompostování se můžete směle pustit i v případě, že nemáte zahradu, a to i v případě, že obýváte pouze malý, jednopokojový byt. Využijte k tomu vermikompostér. Vermikompostér je nádoba, která je plná žížal – nejlepších rozkládaček bioodpadu. Během tří měsíců dokáží nádobku s odpadem z kuchyně proměnit v krásný vermikompost. Má to ale svá pravidla – o žížaly je třeba pečovat jako o každého jiného domácího mazlíčka.
Pravidla pro vermikompostování
Aby vám žížaly ve vermikomopostéru dobře prospívaly, musíte se o ně náležitě starat. Jednou ze zásad je správné „krmení“. Žížaly jsou vegani, nedávejte jim tedy ke zpracování žádné masné ani mléčné výrobky, pouze čistě rostlinný bioodpad. Zároveň jsou, co se týká chutí, konzervativní. Nemají moc rády ostré potraviny, jako jsou chilli nebo citrony. Pokud je chcete zpracovat, přidávejte je jen v menším množství s dalším bioodpadem.
Odpad ve vermikompostéru mají na starost trochu jiné žížaly než ty naše zahradní. Tyto jsou menší, drobnější a mají rychlejší reprodukční cyklus. Používají se k tomuto účelu žížaly hnojní a žížaly kalifornské, které činí celý proces efektivnější.
O žížaly ve vermikompostéru je třeba se správně starat. Kromě vhodných zbytků z kuchyně je třeba jim zajistit dostatečnou vlhkost, kterou dodává vlhký materiál v podobě kuchyňského bioodpadu, případně je možné použít zvlhčovač. Důležitý je i dostatek vzduchu, protože žížaly dýchají celým povrchem těla. K tomuto účelu má vermikompostér mezi jednotlivými díly vzduchové mezery, aby se dovnitř vzduch dostával.
Žížaly nepřekrmujte
Jako u ostatních domácích mazlíčků platí i zde pravidlo přiměřeného množství krmiva. Vyhněte se jejich překrmování – velké množství bioodpadu by způsobilo přehřívání vermikompostéru, žížalám by v něm pak bylo moc teplo. V takovém případě by se mohly vydat i mimo vermikompostér.
Vermikompostér se dá využít i na terase či balkonu, pouze je třeba z hlediska změn teplot vyřešit přehřívání v létě jeho zastřešením, v zimě zase zateplením. Jednou z možných řešení je podzemní vermikompostér. Ten se dá zakopat například do vyvýšeného záhonu. Sám o sobě slouží jako sedátko a není na první pohled poznat, že máte na místě nádobu plnou žížal.
Další možností je otočný kompostér, který kopíruje proces kompostování na zahradě ovšem s tím, že vám usnadní přehazování. S bubnem stačí zatočit, obsah se tím zamíchá a provzdušní a kompost máte přeházený i bez vidlí. Zde už ale nenajdete žádné žížaly, pouze mikroorganismy, které bioodpad rozkládají.
