reklama

Jak se starat o půdu ve skleníku a pařeništi?

Kvalitní půda je základem k vysokému výnosu. Tak, jak v průběhu roku pečujeme o půdu na záhonech, nesmíme zapomínat ani na tu ve skleníku a pařeništi. Vyplozená a unavená půda nám přivodí více starostí než radostí. A právě dnes si řekneme, jak zajistit, aby půda byla i zde ve vynikající kondici.

i (Zdroj: Jaromír Malich)
Půda v dobré kondici se odrazí na vysokém výnosu (Zdroj: Jaromír Malich)

Péče o půdu a cesta za vynikající úrodou v následujícím vegetačním období by měla ve skleníku a pařeništi začít už na podzim. Dostatek organického materiálu, tedy chlévského hnoje, trávy s listím a dalšího nasekaného nebo nadrceného odpadu, zaryjte po dokončení sklizně a odklizení posledních zbytků rostlin. I rostliny, které zde byly jako součást vegetace, tedy například papriky bez plodů, stvoly rajčat a další organická hmota, je zde zužitkovatelná. Nejlepší je vše rozsekat sekačkou nebo zahradním drtičem a zapravit zpět do půdy.

Využití chlévského hnoje je možné v poměrně vydatném množství. Běžně se dávkuje v množství 5 až 7 kg/m², více nad touto hodnotou však může být na škodu. Přehnojené rostliny sice rychle rostou, ale jsou náchylnější k napadením chorobami nebo škůdci. Přiměřené množství hnoje, doplněného o další organickou hmotu, vytvoří vyrovnaný mix, ze kterého se vytvoří humus. Ten na sebe váže nejen živiny, ale zároveň vláhu, a tak pomáhá i v době, kdy je v době růstu úrody tepleji a voda se značně odpařuje.

Kypření provádějte na jaře, na podzim půdu musíte zrýt
i (Zdroj: Jaromír Malich)
Kypření provádějte na jaře, na podzim půdu musíte zrýt

Pouze povrchové kypření je na podzim na škodu. Bez přídavku živin je půda během dvou let odsouzena k únavě, stane se z ní prachovitá hmota, na které neroste ani plevel. A na vyčerpané půdě se zajisté nebude dařit takovým druhům, jako je rajče, paprika nebo okurka. Nahrazení organického hnojení průmyslovými hnojivy také na podzim nedává smysl, jelikož efekt zdroje živin je v případě umělých hnojiv pouze dočasný a ne dlouhotrvající.

Po zrytí ponechejte půdu v hrubé brázdě, neurovnávejte půdu hráběmi. Nízké teploty přes zimu mají za následek to, že se hroudy postupně rozpadnou a zjara bude ornice v perfektní kondici. Aby půda ale nebyla zdrojem škůdců nebo chorob, je zapotřebí ji zjara vydesinfikovat. Stačí k tomu využít dusíkaté vápno, které má hnojivý a desinfekční účinek najednou.

Obsažený vápník zabrání černání konců plodů rajčat a paprik při jejich dozrávání. Při rozpadu kyanamidů v tomto hnojivu dochází k uvolnění dusíku a čpavku, právě čpavek zlikviduje zárodky škůdců a chorob. Částečně sice dochází k eliminaci užitečných půdních mikroorganismů, ale výhody jasně převažují.

Rajčata těsně po výsadbě, v dobrém prostředí začnou rychle přirůstat
i (Zdroj: Jaromír Malich)
Rajčata těsně po výsadbě, v dobrém prostředí začnou rychle přirůstat

Aplikaci dusíkatého vápna se doporučuje provést 3 až 4 týdny před prvními výsevy či výsadbami. Pozor, dusíkaté vápno je nutné správně aplikovat – mírně se zapraví do půdy, půda se přikryje fólií a místo se musí udržovat po tři týdny vlhké, pak je efekt vynikající.

Vydesinfikovaná půda se projeví i úplnou absencí škůdců, papriky pak netrpí tolik na napadení mšicemi
i (Zdroj: Jaromír Malich)
Vydesinfikovaná půda se projeví i úplnou absencí škůdců, papriky pak netrpí tolik na napadení mšicemi

Výsevy a výsadby se vždy provádí do nakypřené půdy, díky tomu je půda v téměř dokonalé kondici. Dávejte také pozor na pravidelné střídání plodin, které brání rozvoji jednostranné únavy půdy. Pokud je půda již v horší kondici, vyplatí se vrchní vrstvu ve výšce cca 10 cm vyvézt a nahradit novou.

Zdroj informací: magazinzahrada.cz

Publikováno: 13. 2. 2023, Autor: Jaromír Malich, Profil autora: Jaromír Malich

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.