Naučte se zahradničit šetrně, vsaďte na prevenci a plánování
Zahradu můžeme mít zdravou dokonce i bez zásahu chemie. Velmi důležité je nastavit procesy v zahradě tak, aby rostliny byly co nejvíce odolné, a důsledně se věnovat prevenci. A pokud se některá rostlina stane obětí škůdce nebo choroby, pak jde využít i šetrnější cestu.
Kouzlo smíšené kultury spočívá v tom, že omezuje únavu půdy na minimum, nebojte se zaplnit každé prázdné místo (Zdroj: Jaromír Malich)
Základem pěstování bez nutnosti nasazení chemie a přitom bez škůdců a chorob je cílená a účinná prevence. Nejdůležitějším prvkem v zeleninové zahradě je pravidelné střídání plodin, které výrazně omezuje jednostrannou únavu půdy, snižuje riziko některých závažných houbových chorob – typicky třeba nádorovitost košťálovin nebo u kvetoucích letniček například fuzariózu čínských aster, která je známa více jako padání aster. Pokud taková situace nastane, výrazně vás omezí, protože stejný druh na místě, kde k výskytu choroby došlo, nesmíte pěstovat minimálně 5 let.
Pro střídání plodin si každoročně vytvářejte osevní a osazovací plány, které nezapomínejte archivovat. Ušetříte si tak mnoho zbytečných starostí. Díky nim si velmi inteligentně několik let nazpět potvrdíte, že jeden druh rostliny umístíte tak, že jsou rizika zanedbatelná nebo téměř nulová. U zeleniny pozor na brukvovité, je to čeleď, do které patří ředkvičky, zelí, květák, či kapusta. Zde je například nebezpečím i využití řepky jako meziplodiny pro zelené hnojení.
Sen v podobě úrody různých druhů je splnitelný, a to i bez chemie
Velmi výhodným řešením z hlediska zdraví půdy i rostlin se ukázala smíšená kultura, kdy několik druhů pěstujete na jednom záhoně. Kromě toho, že se snižují rizika spojená s půdní únavou, některé druhy si jsou dokonce prospěšné. Zajímavou kombinací je třeba fazole a okurky. Fazole uvolňuje do půdy dusíkaté sloučeniny, okurka je na živiny náročná a doplnění živin jí dělá vyloženě dobře.
Významným činitelem zdravé zahrady, hlavně tedy záhonů, je každoroční zpracování půdy do hloubky. Rytí je zcela základní a nezbytnou činností na podzim, důležitým prvkem zde je přídavek organického materiálu, ať už je to posekaná tráva s listím, zbytky z kuchyně, kompost, hnůj a další materiály, které se pro tuto činnost hodí. Bez rytí nedojde k provzdušnění půdy, živiny jsou postupně odplaveny pryč nebo rostlinami vyčerpány a půda se postupně přetvoří na prachovitou hmotu, která v sobě neudrží vláhu, ani živiny. Výsledkem je nízký výnos a rostliny ve špatné kondici.
Při využití zeleného hnojení pozor na osetí správnými druhy, řepka nepatří tam, kde jste měli nebo chystáte vysadit brukvovité, na obrázku vidíte luskoobilní směs se svazenkou
V sezóně nezapomínejte ani na pravidelné pletí a kypření půdy. Plevel odčerpává živiny z půdy a některé druhy mohou i zahrádku výrazně zamořit jako například pýr plazivý nebo žabinec. Mechanické vypletí je vždy lepší než využití herbicidů.
Pokud se během sezóny začne vyskytovat například plíseň na rajčatech, využijte účinný česnekový fungicid. 75 g česneku povařte v 10 l vody a aplikujte na rostliny. Místo česneku můžete využít i cibuli.
Podzimní rytí perfektně připraví půdu na další rok, a to zvláště při využití organického hnojení, navíc zlikvidujete spoustu škůdců a znesnadníte život plevelům
Proti savým škůdcům výborně funguje směs jedlého slunečnicového oleje, kypřicího prášku, vody a tekutého mýdla. Dokonale zlikviduje mšice a další savé škůdce, kteří se rádi objevují ve skleníku. Na bělásky zase pro změnu funguje výluh ze zelených rajčatových listů. Stačí jedna hrst na 1 l vody, nechá se louhovat dvě hodiny a je možné roztok ihned použít. Proti úporným slimákům stačí jedno jediné, večer dejte někam, kde vás trápí poškození rostlin, několik listů rebarbory. Při svítání pak listy seberte a slimáky zlikvidujte, uvidíte, že se jich nachytá velké množství.
