Březen už obecně bývá ve znamení mírně teplejšího počasí, tedy pokud nebydlíme na horách, kde nás ještě může zaskočit sníh. Je to totiž nejlepší čas na první důležité přípravné práce na zahrádce, ve skleníku a obecně v zeleninové zahrádce. Pojďme se podívat, na co nezapomenout.
Březen znamená hlavně přípravu záhonů. Rozbijte hroudy a půdu uhrabte, snížíte tím odpar (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Záhony a větší obdělávané plochy si během zimy krásně odpočinuly. Půdu ponechanou v hrubé brázdě ale nechávejte jen a zásadně přes zimu. V předjaří je tento stav nežádoucí, protože se tím zvyšuje odpar vláhy a voda je důležitá po celé jaro. Pokud jste do půdy v rámci podzimního zpracování přidávali organickou hmotu, materiál se již částečně rozložil. Aby se živiny v půdě dokonale rozvrstvily, a to po celé výšce ornice, pak je nutné zarývat vždy na bok brázdy.
Půdu na záhonech zbavte hrud, klíčících plevelů a uhrabejte. Tím se odpar sníží na minimum a na připravených záhonech vysejte například mrkev, pastinák nebo petržel. Tyto rostliny dlouho klíčí díky inhibitorům, a pokud jste nestihli výsev na podzim, je teď nejlepší čas, protože osivo bude mít dostatek vláhy a spolehlivě vyklíčí. Nebojte se ani výsevu hrachu, ale zde je ideální jej umístit tam, kde půda zaslouží zvýšení úrodnosti. Hrách obohacuje půdu o dusík a díky tomu je to v zahrádkách velmi oblíbená plodina jak pro využití v kuchyni, tak jako následné zelené hnojení, kdy se nadzemní části rostlin po odplození posekají a zapraví do půdy.
Před výsevy a výsadbami je nutné půdu ve fóliovníku a skleníku desinfikovat, dobře poslouží dusíkaté vápno
Nezapomeňte ani na skleník a fóliovník. Ten si v březnu zaslouží, podobně jako záhony, uhrabání půdy a kromě toho i řádnou desinfekci, která se provádí dusíkatým vápnem. Toto hnojivo je důležité při pěstování náročných rostlin, protože po jeho aplikaci je v půdě dostatek vápníku a nehrozí černání konců plodů rajčat a paprik. Při rozkladu dusíkatého vápna dochází ke vzniku toxicity, která zahubí v půdě škůdce a zlikviduje i zárodky plevelů. Po zapravení udržujte půdu vlhkou a teplou po dobu 3 týdnů, pak je možné již provádět první výsevy.
A když už máte chuť na první jarní zeleninu, nezapomeňte na hlávkový salát, který ve skleníku roste velice rychle. Ideální jsou odrůdy pro rychlení Děvín, Safír nebo Citrin. Z ředkviček jsou vhodné odrůdy s velmi krátkou vegetační dobou, tedy Ester či Faraon.
V březnu je také vhodná příprava půdy na záhonech tam, kde se chystáte sázet za měsíc či dva brambory. Brambory jsou poměrně náročně na živiny a dobrý výnos dají jen tehdy, pokud je půda řádně vyhnojená, a také jim vyhovuje pravidelné střídání stanoviště. Půdu je nejlepší nakypřit rotavátorem, který zlikviduje hroudy, půdu prokypří do hloubky a dokonale zpracuje i další přidaný organický materiál, jako je rozhozený kompost nebo granulované statkové hnojivo. Při rozrývání trávníku a následném pěstování brambor je na zvážení aplikace dusíkatého vápna kvůli likvidaci drátovce.
Tím že zjara přeházíte kompost, podpoříte přeměnu materiálu v černé zlato
Na jaře také přeházejte po zimě slehlý kompost. Pro tuto příležitost je vhodné mít k dispozici minimálně dvě kompostovací sila. Díky přeházení se přeměna urychlí, slehlý materiál je provzdušněn, promíchán, a tím se aktivuje také spousta mikroorganismů, které jsou za přeměnu zodpovědné.
S výsevy rajčat nespěchejte, zbytečně brzy rostoucí sadba žene do výšky a sazenice jsou pak slabé
A nezapomínejte ani na aktivity doma za oknem. Je nejvyšší čas na výsev paprik a rajčat, celer by měl být již ve stádiu vývinu pravých lístků, a pokud už budoucí úroda hezky přirůstá, je zapotřebí udržovat stále přiměřenou vlhkost, chránit před průvanem a nutné je také opatrné kypření slehlého substrátu a pozor na možný výskyt prvních škůdců.
