Kdo se rozhodne na zahradě pěstovat růže, může se těšit na záplavu krásně kvetoucích rostlin, které nejen že honosně vypadají, ale i nádherně voní. Jedná se o velmi rozmanitou a variabilní rostlinu, která každé zahradě dodá jedinečnou krásu ve formě samostatných keřů, či rozsáhlých záhonů. Poradíme, jak růže vysadit, aby měly ty nejlepší podmínky ke svému růstu.
Na výsadbu růží ve vaší zahradě nastal ten správný čas (Zdroj:Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Růže by neměly chybět na žádné zahradě. Na výběr je nepřeberné množství druhů, které jsou klasifikovány na základě Světové federace společností pěstitelů růží. Moderní zahradní růže jsou rozděleny dle svého vzrůstu a „habitu“. Velkokvětá keřovitá růže (čajohybrid) je vzpřímená, která se vyznačuje velkými květy, které jsou na stonku samostatně nebo v malých květenstvích. Kvete od léta do podzimu.
Keřovitá růže s květy v květenstvích (floribunda) je vzpřímená a vyznačuje se lepším souvislým kvetením ve svazcích nebo ve velkých kyticích. Kvete od léta do podzimu. Zakrslá keřovitá růže s květy v květenstvích (patio růže) je podobná předchozí, jen její květy jsou mnohem menší. Miniaturní růže jsou opakem velkokvětých keřovitých růží nebo keřovitých růží s květy v květenstvích.
Plazivá růže se vyznačuje nízkým vzrůstem, rostlina se rozrůstá plazením. Kvete v létě, některé od léta do podzimu. Pnoucí růže je charakteristická dlouhými silnými výhony s velkými květy, které jsou samotné nebo v malých květenstvích. Kvete nejčastěji od léta do podzimu.
Popínavá růže je bujně rostoucí popínavá rostlina, která má dlouhé ohebné výhony s malými květy ve velkých květenstvích. Kvete v časném létě. Keřová růže se vyskytuje v širokospektré škále keřů od nízkých polštářových kultivarů k široce rozprostřeným keřům s květy v květenstvích.
Staré zahradní růže
Alba (růže typu Rosa alba) je charakteristická svým velkým, bujně se větvícím keřem, který má bohaté květenství i olistění.
Bourbon je extrémně bujně rostoucí, otevřená plně nebo částečně remontantní rostlina, která kvete plnými vonnými květy velmi často v květenstvích po třech od léta do podzimu.
Čínská růže je typickým představitelem malého a středně velkého keře růží, který je bohatě rozvětven a růst je vzdušný. Kvete od jara do podzimu malými, převážně plnými květy, které jsou samotné nebo v květenstvích.
Damascenská růže (růže typu Rosa damascea) disponuje otevřeným keřem s řídkým květenstvím velmi vonných květů, které rozkvétají hlavně v létě.
Gallica (růže typu Rosa gallica) roste ve velmi hustých keřích, které mají bohatě zbarvené květy, velmi často po třech květenstvích, které kvetou v létě.
Hybridní pižmová růže (růže typu Rosa moschata) se vyznačuje bujně rostoucím keřem s bohatým olistěním a vonnými květy v květenstvích, která kvetou od léta do podzimu.
Hybridní remontantní růže roste bujně, její keře mají samostatné květy nebo květy ve trojicích, které kvetou od léta do podzimu.
Mechové růže jsou charakteristické svými chlupatými mechu podobnými obrosty na větvičkách nebo kalichu. Kvetou jen v létě.
Noisitte je růže typická svými pnoucími keři a velkým květenstvím, má kořeněnou vůni. Kvete od léta do podzimu.
Portland je vzpřímená růže typická svým mírně bujným keřem.
Provence (růže typu Rosa centifolia) má řídké ostnaté keře s vonnými květy, které kvetou jen v létě.
Rosa sempervirens je typickým představitelem zimozelené pnoucí růže, která kvete v pozdním létě početnými květy.
Čajové růže jsou remontantní nebo pnoucí keře s řídkým květenstvím charakteristickým plnými květy s kořeněnou vůní.
Botanická růže je představitelkou růží planých druhů a jejich hybridů většinou tvořené keři s obloukovitě sehnutými větvemi se záplavou jednoduchých květů s pěti korunními plátky.
I malý keřík miniaturní růže může obohatit vaši zahradu. Po výsadbě nezapomeňte dostatečně keřík zalít vodou
Pro vaši zahradu si zvolte druh podle toho, jaký má vaše zahrada tvar, zda bude vhodnější růže v záhonu, nebo zda máte terasovitou na příkrém svahu, kde se může růže vysadit do míst, která nejsou příliš využita. Rovněž se k některé zahradě více hodí samostatný solitér, který svým keřem zdůrazní určité místo v zahradě. Z popínavých a pnoucích růží lze obohatit stěny, zahradní besídky či pergoly. Růže lze rovněž využít jako zástěnu nebo živý plot, především druh Rosa rugosa a její hybridy jsou na toto velmi vhodné.
V zahradnictví nebo přes internet si můžete objednat konkrétní druh růže pro vaši zahradu. Prostokořenné růže jsou umístěny nejčastěji v plastovém obalu a jejich kořenový systém je většinou úplně bez zeminy. Pokud jejich kořeny nejsou suché, měly by se zakořenit prakticky okamžitě. Při koupi pozor na vybledlé a tenké výhony, které značí, že růže byla umístěna v příliš teplém prostředí a po výsadbě velmi rychle odumírá.
Kontejnerové růže jsou umístěny v nádobách. Při koupi pozor na zkrácené kořeny, které byly upraveny k tzv. hrnkování. Rostlinu nejprve zvedněte a zatřeste s ní, zjistíte tak, zda je pevně zakořeněná a v substrátu se nepohne. Taková rostlina nebyla přesazována a může mít slabý táhlý růst. Pokud je rostlina zdravá, má dva až tři pevné výhony, zdravý kořenový systém a je vhodná k výsadbě. U pnoucích růží musí mít zdravý výhon alespoň 30 cm. U stromkovité růže vybírejte tu s vyváženým tvarem koruny, ideální je přímý rovný kmen.
Ještě před výsadbou růží musíte připravit místo, které nemá být vlhké, zmrzlé ani příliš suché, jinak se kořeny nepřizpůsobí půdě a keř může odumřít. Stanoviště má být vzdušné, převážně na slunečné straně, spíše chladnější než teplejší, růže potom netrpí tolik chorobami a škůdci. U těžce jílovitých půd zlepšíte jejich propustnost přidáním 1/5 písku. Naopak příliš písčitou půdu doplňte hnojivem a bohatě humusem.
Každá růže by měla mít správný spon během výsadby a správnou výsadbovou hloubku. Samozřejmostí je šetrné zacházení s kořeny a zajištění vhodné opory. Prostokořenné růže je vhodné vysazovat na konci vegetačního období, výsadba v časném jaru je vhodná v místech, které jsou postihovány krutějšímu zimami.
Růže pěstované v kontejnerech lze vysazovat kdykoliv za vhodného počasí, tedy i v březnu. Spon záhonových růží určuje vzdálenost mezi záhonovými růžemi. Keře vysazujte v rozmezí 45–60 cm od sebe a si 30 cm od okraje záhonu. U moderních a botanických růží zvolte větší spon v rozmezí 75–120 cm v závislosti na konečné velikosti a typu růstu.
Miniaturní růže vysazujte ve sponu cca 30 cm podle proměnlivé šířky a konečné výšky rostlin. Spon růží u živého plotu vysazujte v jedné řadě, Vhodné jsou odrůdy „Peneplope“, „Golden“ nebo Wings, které dorostou do šířky 120 cm. Moderní druh „Alexandr“ lze vysazovat ve dvou řadách ve střídavém upořádání.
Pnoucí nebo popínavá růže obohatí svou krásou nejednu stěnu
Samotná výsadba se neobejde bez úpravy rostliny. Pokud vypadají kořeny u prostokořenné růže příliš suše, namočte rostlinu na 1 až 2 hodiny do nádoby s vodou, dokud důkladně nenasákne. Kontejnerovou růži dejte do nádoby s vodou na dobu, dokud se neobjeví na povrchu substrátu vlhkost. Je-li kořenový bal zabalen, tento obal opatrně odstraňte. Zbavte kořeny veškerého uvolněného substrátu, šetrně rozpleťte a odřízněte všechny poškozené a nemocné kořeny i výhony.
U prostokořenných růží odstraňte všechny šípky, pupeny a většinu zbývajících listů. Výsadbovou jamku vykopejte v dostatečné šířce vzhledem ke kořenovému systému jednotlivého druhu růže, a rovněž dbejte i na dostatečnou hloubku.
Po výsadbě by mělo být místo naočkování (místo vyboulení na bázi výhonů u kořenového krčku) asi 2,5 cm pod povrchem půdy, u miniaturních růží je to vzdálenost 1 cm pod povrchem půdy. Nezapomeňte na dno vysypat výsadbovou směs zahradního kompostu s půdou a trochou kostní moučky. Růži vždy umístěte doprostřed jamky.
Vysazujte růže opatrně, ať nepoškodíte nadzemní část rostliny ani její kořenový systém
Pokud jde kořenový systém jedním směrem, snažte se růži umístit k jedné stěně a vějířovitě rozprostřít kořeny do volného prostoru jamky co nejdále od sebe. Okolo růže dosypejte zbytek vykopané zeminy a trochu s rostlinou zatřeste, aby se zemina dostala do všech míst. Povrch přiměřeně ušlapejte. Vydatně rostlinu zalijte a označte ji štítkem.
U výsadby pnoucích růží nezapomeňte na přípravu vodorovných drátů (ideální vzdálenost mezi dráty je 45 cm), které budou sloužit jako opora při růstu keře. Růži vysazujte 45 cm od zdi, v této vzdálenosti nebude na keř stékat voda z okapu a růže bude mít lepší podmínky k růstu. Rostlinu vsaďte v záklonu 45 ° ke zdi a kořeny rozprostřete směrem k vlhké půdě u zdi.
Někdy je nutné růže vyvázat ještě ke kůlům. Stromkovou růži vysazujte stejně jako kterýkoliv jiný malý stromek. Důležitý je podpůrný kůl, který zaručí rovný růst keře a zároveň jej ochrání před nepřízní počasí. K přípravě kmínku růže ke kůlu použijte příchytky v místě poloviny výšky kmínku a těsně pod nasazením korunky. Tyto příchytky je nutné pravidelně povolovat s růstem kmínku.
Ať už si vyberete k výsadbě jakýkoliv druh růže, můžete se v budoucnu každoročně těšit na záplavu krásných květů s líbeznou vůní, které budou lahodit příjemné atmosféře na vaší zahradě.
Zdroj informací: J. Höhne, P. G. Wilhelm: Dvanáct měsíců v zahradě; CH. Brickell a kolektiv: Velká zahrádkářská encyklopedie
