reklama

Vápnění na zahradě je cesta k lepším vlastnostem půdy

Vápnění půdy, nebo přesněji řečeno použití vápenatých hnojiv, významně zlepšuje fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy. Tam, kde je půda příliš zatížená kyselými hnojivy, musíme zajistit rovnováhu pH, a tu docílíme mimo jiné vápněním. Povíme vám, kdy a kde je vápnění půdy ideální a čím vlastně vápnit, abychom půdě spíš neuškodili, než pomohli.

i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Vápnění půdy dodá plodinám potřebné živiny (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Vápnění půdy

Vápník je nezbytným prvkem pro růst, vývoj a dobrý zdravotní stav rostlin, i když ne všech. Ve volné  půdě se vápník přirozeně vyskytuje, avšak jeho obsah v půdě klesá pěstováním rostlin, vyplavováním vodou, reakcí s kyselými hnojivy a exhalacemi. Nejnáročnější na vápník je přitom zelenina, takže pokud chceme mít kvalitní plodiny, musíme půdě dodat právě vápník společně s dalšími živinami.

Vápnění půdy není ale nezbytné pouze pro pěstování zeleniny. Udržovací a meliorační vápnění je druhý způsob, jak dodat půdě zásobu prostřednictvím hnojiv s obsahem vápníku. Regulace pH půdy vápněním je jedním z prvních kroků, které by měl každý zemědělec nebo zahrádkář provést při plánování pěstování konkrétních plodin. Vápnění meliorační představuje jednorázovou úpravu půdy větším množstvím vápníku.

Mletý vápenec je nejčastější vápenné hnojivo
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Mletý vápenec je nejčastější vápenné hnojivo

Čím a kdy vápnit?

Na trhu seženeme celou řadu vápenatých hnojiv včetně hnojiv obsahující například vápenec z mořského dna s aktivním komplexem řas. Velmi oblíbené je vápnění jemně mletým vápencem nebo dolomitem. Vápnění vápennými hnojivy by se mělo v rámci udržovacích prací provádět každoročně, vápnění meliorační pak jednou za 3 až 4 roky.

Dusíkaté vápno je ideální jako dezinfekční prostředek pro "očistu" půdy ve sklenících a fóliovnících. Výborně totiž likviduje zárodky plevelů, klíčící semena, vajíčka v půdě přezimujících škůdců i houbové choroby. Pokud nejsme příznivci průmyslově vyráběných hnojiv, a přesto potřebujeme půdě dodat vápník, můžeme tento prvek do půdy zapravit přidáním popela ze dřeva. Podobně můžeme do půdy přidat namleté vaječné skořápky.

Vápnění půdy na zahradě provádíme cca 2-3 týdny před výsevem košťálovin, ve sklenících cca 4 týdny před výsevem dalších druhů zeleniny. Vápnění naopak není vhodné těsně před pěstováním brambor, celeru, jahod, hrachu, rajčat, kukuřice a rebarbory. 

Vápnit můžeme také půdu, na které jsou vysázeny některé okrasné skalničky (lomikámen a dryádka) nebo floxy a čemeřice. Podzim je vhodným měsícem také pro vápnění trávníku. Nevápněný trávník, navíc s nižším pH je ohrožen rozšiřováním mechu a dalších kyselomilných rostlin.

Půda potřebuje být zásobena živinami
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Půda potřebuje být zásobena živinami

Proč vápnit?

Vápnění není jen přidání důležité živiny do půdy, ale také:

  • jako náhrada vyčerpaného vápníku
  • upravuje se půdní reakce na neutrální, která vyhovuje většině rostlin, případně mírně zásaditou čili alkalickou (potřeba proto, že deště jsou obvykle spíše kyselejší)
  • jako dezinfekce půdy
  • zlepšuje strukturu půdy
  • zlepšuje vstřebávání některých živin rostlinami, a zároveň se zhoršuje přijímání kadmia a jiných toxických prvků rostlinami

Kde je vápněné nevhodné?

Především v místech, kde rostou kyselomilné rostliny - pěnišníky (rododendrony), azalky, brusinky a borůvky nebo magnólie. Během vegetace je důležité používat hnojiva určená pro kyselomilné rostliny nebo přírodní okyselovače. Před použitím hnojiv pro tyto specifické rostliny se vždy podíváme na složení, zda neobsahují právě vápník. Některé kyselomilné rostliny totiž vápník vysloveně nesnáší a uhynuly by.

Malé plochy půdy můžeme vylepšit vápníkem z vaječných skořápek
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Malé plochy půdy můžeme vylepšit vápníkem z vaječných skořápek

Jak poznáme, že je půda kyselá či zásaditá?

Podle skladby plevelů:

  • Na kyselých půdách nalezneme mech, přesličku, mátu, šťovík, jitrocel, chmerek, vlčí bob a violku.
  • Na zásaditých půdách roste hořčice, pryšec kolovratec, mléč, stračka, komonice, drchnička, hlaváček a čičorka.

Rozhodně neplatí, že vápnit můžeme v podstatě kdykoliv. V zimě nebo po deštích, kdy je půda zmrzlá či nasáklá vodou, je vápnění velmi nevhodné. Na povrchu mohou vznikat laguny nasycené vápnem, a ty jsou pak pro rostlinstvo spíše nebezpečné. Silnou koncentrací vápna může docházet k popálení částí rostlin či dokonce k úhynům celých rostlin.

Mech v trávníku znamená nízké pH půdy
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Mech v trávníku znamená nízké pH půdy

Lze při vápnění udělat chybu?

Ano, lze a mnohdy i fatální. Například pokud nevíme, zda je půda na naší zahradě kyselá či zásaditá a bez rozmyslu začneme vápnit. Stejně tak se můžeme velké chyby dopustit tím, že použijeme silný koncentrát vápníku nebo vysokou dávku. 

Vápnění velkých zemědělských ploch obstarají agronomové, kteří této půdě rozumí. My si ale svoje zahrady a zahrádky obhospodařujeme sami, a tak musíme u péče o půdu rovněž přemýšlet jako správní hospodáři. Fakt, že soused odvedle vápní svou zahrádku, ještě neznamená, že ji začneme vápnit také. 

Zdroj informací: agroportal24h.cz; ceskestavby.cz; obyvat.cz

Publikováno: 2. 3. 2023, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová