reklama

Seznamte se s hlísticemi, které nás obklopují, škodí i pomáhají

Co jsou to hlístice? Ne, nebojte se, i když některé z nich jsou pěkné "potvory", které na vás číhají za rohem ve snaze vám uškodit, jsou mezi nimi i jedinci, tzv. parazitické hlístice, díky kterým můžeme být v klidu. Jsou to užiteční pomocníci, kteří nám pomohou v našem věčném boji se škůdci. Povíme vám, jak fungují, jaké jsou druhy, kde je sehnat a jak s nimi pracovat a také, jak se ochránit před těmi škodlivými.

i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Tam, kde na škůdce nezabírají chemické postřiky, je ideální aplikace hlístic (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Hlístice

Hlístice (Nematoda) jsou podlouhlí živočichové s červovitým nečlánkovaným tělem, jejichž velikost se pohybuje od několika mikrometrů až po několik metrů. Patří mezi druhově nejbohatší i celkově nejpočetnější živočišné kmeny vůbec. Celkový počet asi 30 000 popsaných druhů je jen zlomek toho, kolik druhů se jich na planetě skutečně vyskytuje. Hlístice byly původně nejspíše mořskými organismy.

Mnoho linií hlístic se v průběhu tisíciletého vývoje stalo parazity živočichů či rostlin. Ačkoliv dokážou uškodit lidskému tělu i dalším organismům, můžeme tuto jejich vlastnost využít třeba v boji se zahradními škůdci. 

Výskyt smutnic na lepové destičce je důvod k ostražitosti
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Výskyt smutnic na lepové destičce je důvod k ostražitosti

Nejznámější hlístice, škodící v lidském organismu

  • Roup dětský (Enterobius vermicularis)
  • Škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides)
  • Tenkohlavec lidský (Trichuris trichiura)

Výskyt těchto hlístic nejčastěji u dětí je problémem, který se naštěstí dá zavčas odstranit podáním antiparazitik po návštěvě lékaře. 

Škrkavky napadají děti i naše domácí mazlíčky
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Škrkavky napadají děti i naše domácí mazlíčky
  • Měchovec lidský (Ancylostoma duodenale) je parazitem, vyvolávající důlní neboli hornickou bledničku, tunelářskou či cihlářskou nemoc. 
  • Vlasovec medinský (Dracunculus medinensis) se vyskytuje pouze v 6 zemích Afriky, pod kůží vytváří boule, v nichž jsou ukryty ve velkém množství samičky parazita. 
  • Vlasovec mízní (Wuchereria bancrofti) způsobuje značné zvětšení např. končetin, tzv. elefantiázu.

Hlístice ve zvířecím organismu

  • Hlístice rodu Capillaria způsobují parazitární infekce trávicího traktu pernaté zvěře, způsobené hlísticemi především kapilarióza, heterakidóza a askaridióza, v chovech divokých kachen potom amidostomóza.
  • Dalším parazitem trávicího traktu pernaté zvěře je roup kuří (Heterakis gallinarum, resp. H. isolonche), který se vyskytuje velmi často u bažantů. 
  • Škrkavka kuří (Ascaridia gali) je další hlísticí trávicího traktu, opět se nejčastěji vyskytuje u bažantů.

Prevence těchto uvedených parazitárních onemocnění v chovech pernaté zvěře spočívá především v nepřekračování početních stavů odchovávaných ptáků v zařízeních, použití kvalitního a odpovídajícího krmiva a dodržování hygieny.

Chovy drůbeže nebo pernaté zvěře napadají hlístice velmi často
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Chovy drůbeže nebo pernaté zvěře napadají hlístice velmi často
  • Příslušníci čeledě Trichinellidae, a z nich nejznámější zástupce svalovec stočený (Trichinella spiralis), napadají různé druhy savců včetně člověka. Larvy se vyvíjejí v kosterní svalovině, v dospělosti cizopasí v trávicím traktu. Dodnes se vyskytují v organismech u volně žijících šelem, prasat divokých a hlodavců.
  • Měchovci (Strongylida) způsobují onemocnění koní zvaná strongylózy.
  • Srostlice trvalá (Syngamus trachea) je cizopasník dýchacího traktu hrabavých ptáků.
  • Škrkavka psí (Toxocara canis) a škrkavka kočičí (Toxoxara cati) napadají právě tyto druhy zvířat.
  • Krevnatka úhoří (Anguillicola crassus) v dospělosti žije v plynovém měchýři úhořů, kde saje krev a úhoři pak hynou.

Hlístice, napadající rostliny

  • Háďátka (Tylenchida) jsou volně žijící a draví živočichové a významní parazité rostlin mikroskopických rozměrů. Mezi známé škůdce patří háďátko řepné (Heterodera schachtii).
  • Háďátko řepné (Heterodera schachtii) a háďátko pšeničné (Anguina tritici) narušuje kořenový systém rostlin a dochází k jejímu následnému úhynu.
Aplikace hlístic je jednoduchá
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Aplikace hlístic je jednoduchá

Parazitické hlístice k užitku

Některé druhy hlístic ale můžeme, jak již bylo řečeno, využít právě pro jejich parazitický způsob života a zaměřit se díky nim na likvidaci škůdců na kulturních plodinách. Jedním z úporných škůdců, kteří doslova decimují naše okrasné rostliny - azalky, rododendrony, ale i jahodníky a některé druhy zeleniny jsou lalokonosci. Dospělé jedince likvidujeme mechanicky sběrem, ale jejich larvy jsou téměř nezničitelné a chemické přípravky na ně neúčinkují. Ovšem parazitické hlístice rodu Heterorhabditis jsou unikátní, protože samy dokážou vyhledat a zlikvidovat právě larvy lalokonosců.

U lalokonosců se parazitické hlístice používají v období od srpna do asi poloviny října. Pro rostliny nejsou vůbec nebezpečné, živí se pouze vylíhnutými larvami různých škůdců. Musí se ale používat pouze v době, kdy jsou hlístice schopny množení, jinak bez užitku odumřou.

Larvy lalokonosce jsou téměř nepolapitelné, ale hlístice si s nimi poradí
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Larvy lalokonosce jsou téměř nepolapitelné, ale hlístice si s nimi poradí

Jejich aplikace je velmi snadná. Ve formě prášku, který rozmícháme ve vodě, "rozsypeme" hlístice po pozemku, kde se lalokonosci vyskytují, a ony se samy rozlezou a vyhledají své hostitele. Zde nakladou vajíčka (cca 1500 kusů) a jakmile se z nich vylíhnou larvy, vyhledávají další lalokonosce a rozšiřují tím své pole působnosti.

Obaleč jablečný a švestkový je také velmi nepříjemný škůdce, který napadá ovocné stromy. K jejich likvidaci je dobré použít hlístice rodu Steinernema. Tyto hlístice se používají také proti smutnicím i u hrnkových květin, a to celoročně.  Hlístice proti obaleči aplikujeme v období od října do prosince, když je teplota vzduchu alespoň 10 °C. Opět je zde velmi jednoduchá aplikace. Kromě smutnic lze tyto hlístice použít také na likvidaci mravenců a třásněnek.

Obaleč jablečný a jeho larvy především nám mohou zdecimovat celou úrodu
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Obaleč jablečný a jeho larvy především nám mohou zdecimovat celou úrodu

Parazitické hlístice (Phasmarhabditis californica) pro změnu aktivně vyhledávají slimáky v půdě a pronikají do nich dýchacími otvory. Napadený slimák přestane do 5 dnů žrát a během 7-20 dnů pod zemí hyne. Přípravek je vhodné aplikovat navečer, kdy již nepálí slunce, do půdy, která je mírně zvlhčená a aplikujte nejlépe na jaře. 

Hlístice nám pomohou zbavit se našich úhlavních nepřátel - slimáků
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Hlístice nám pomohou zbavit se našich úhlavních nepřátel - slimáků

Rod Steinernema carpocapsae parazituje v larvách tiplice, krtonožky nebo osenice. Infikované larvy škůdců do 4 dnů hynou. Proti krtonožkám aplikujte od dubna do srpna, jakmile teploty půdy překročí 12 °C, proti tiplicím se aplikuje od září do října, kdy jsou larvy tiplic pro hlístice dostupné. Proti osenicím se aplikace provádí od května do srpna při výskytu prvních housenek.

Hlístice nám mohou uškodit, ale pokud jim porozumíme, stanou se našimi spojenci.

Zdroj informací: myslivost.cz, zoologie.frasma.cz, rizenadetoxikace.cz, e365.cz, nasezahrada.com, biocont.cz, levnepostriky.cz

Publikováno: 6. 3. 2023, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová