První vlastní zeleninu si můžeme vypěstovat ve skleníku nebo pařeništi. Skleník je pro tyto účely lepší volbou, ale ještě před zahájením pěstování nesmíme opomenout několik kroků. Kromě základních rad pro péči o půdu se také podíváme na druhy, které zde můžeme rychlit.

Skleník je fantastickým urychlovačem růstu zeleniny, a to nejen té s krátkou vegetační dobou. Aby zde ale zelenina dobře a rychle přirůstala, je nutné půdu udržovat ve vynikající kondici. Ještě při podzimním rytí je zapotřebí půdu dokonale otočit, přidat dostatek organického materiálu a následně půdu ponechat v hrubé brázdě.
Na jaře je nutné půdu ve skleníku uhrabat. Velmi vhodná je v době předjaří aplikace dusíkatého vápna, které zlikviduje rezidua škůdců a chorob, a také obohatí půdu o vápník, který je nutný hlavně pro náročnou zeleninu, jako jsou rajčata nebo papriky. Nedostatek vápníku se projevuje hlavně tím, že v době dozrávání jim černají konce plodů.

Po aplikaci dusíkatého vápna je nutné jeho zapravení a pravidelná zálivka. Aby nedocházelo k rychlému odparu vláhy pryč, je možné zakrýt půdu ve skleníku fólií. Po zhruba třech týdnech je půda připravena a je možné začít s výsevy.

Tradičními druhy jarní zeleniny jsou salát, ředkvičky, cibule sečka, rukola nebo kozlíček polníček. Ve skleníku také velmi dobře prospívá řeřicha, sloužící jako první velký zdroj vitaminu C. Po výsevu pravidelně zalévejte a poté, co zeleň vyklíčí, výsev vyjednoťte. Tím zajistíte, a to hlavně u salátu a ředkviček, že tyto rostliny velmi rychle narostou.

Pokud máte ve skleníku dostatek místa, pak se nebojte improvizovat. Jednotlivé druhy zeleniny mezi řádky střídejte tak, abyste omezili únavu půdy. Postupně sklízejte a dosévejte dle potřeby. Nezapomeňte, že ve skleníku by neměly chybět některé teplomilné bylinky jako například bazalka, která je výborným dochucovadlem zeleninových salátů a pesto z ní nesmí chybět například při přípravě masa.
Zdroj informací: ceskestavby.cz
Publikováno: před týdnem, Autor: Radoslav Ptáček, Profil autora: Radoslav Ptáček