reklama

Vypěstování vlastní zeleniny je cesta k výraznému ušetření

Zkuste si sami vypěstovat ovoce i zeleninu. Jednak v této době opravdu značně ušetříte a za další máte jistotu, že vaše plodiny budou bio. Potěšení z vlastních výpěstků je také nezanedbatelné. Poradíme vám do začátku, co je ideální pro začátečníky a rozebereme nejznámější druhy zeleniny a jejich výsev a pěstování.

i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Vypěstovat si vlastní zeleninu je dnes skoro nutnost (Zdroj:Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Vypěstovat si vlastní ovoce a zeleninu je moderní

Ceny potravin a především zeleniny jsou alarmující. Koupit kilogram paprik za téměř 100 korun je jev opravdu neslušný. Ovšem bez zeleniny si náš jídelníček už prostě neumíme představit. Máme tedy dvě možnosti - buď obětujeme peníze za koupi předražené zeleniny u obchodníků, nebo si zkusíme zeleninu vypěstovat. Nemusíme dokonce mít ani zahradu, některé druhy zeleniny je možné pěstovat na balkoně v truhlících nebo velkoobjemových květináčích.

Brzké jaro je ideální příležitost, rozvrhnout si co a jak zasít, kdy a kam. Pokud jsme v životě nevypěstovali ani stéblo trávy, můžeme zkusit některé druhy zeleniny, které zvládnou i začátečníci, jako jsou ředkvičky, hrášek nebo řeřicha. Začneme výběrem semen. Vždy kupujeme pouze ověřená semena přímo ve specializovaných obchodech nebo na důvěryhodných e-shopech. 

Pokud nejsme zkušení pěstitelé, semena si raději koupíme už připravená
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Pokud nejsme zkušení pěstitelé, semena si raději koupíme už připravená

Žádná zelenina nechutná lépe než ta, kterou si sami vypěstujeme. Navíc představuje zásadní zdroj vitaminů a vlákniny, bez kterých se naše tělo nedokáže obejít. Jedná se především o vitamin C a K, karotenoidy a kyselinu listovou, z minerálních látek to je zejména draslík, hořčík, vápník, železo a mangan. V zelenině se nachází i řada látek s antioxidačním účinkem. Z hlavních živin jsou zastoupeny především sacharidy, obsah bílkovin je velmi nízký. Tuky zelenina (výjimkou je avokádo) neobsahuje vůbec.

Nejčastěji se zelenina dělí podle částí rostliny, pro které je pěstována:

  • plodová - okurky, melouny, lilek
  • kořenová - mrkev, řepa, celer, tuřín, ředkvička, křen
  • listová - salát, špenát
  • lusková - hrách, fazole, čočka, sója
  • cibulová - cibule, česnek, pórek
  • košťálová - zelí, kapusta, květák, brokolice
  • koření a bylinky - majoránka, kmín, kopr, fenykl
  • mikrozelenina - mladé drobné rostlinky různých druhů rostlin jako řeřichy, rukoly, hrášku, brokolice či amarantu, které je možné konzumovat již po jednom až dvou týdnech od zasazení. Mikrozelenina je vhodná k pěstování v interiéru, například v květináčích na parapetu.
Hrášek můžeme vysévat rovnou na záhony
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Hrášek můžeme vysévat rovnou na záhony

Výsev zeleniny v únoru až květnu

  • V únoru se k předpěstování na teplém a světlém místě vysévají papriky a celer, v březnu brokolice, rané kedlubny, květák, rajčata a všechny druhy salátu. Využijeme domácí sadbovače a minipařníčky.
  • V březnu se vysévá přímo na venkovní stanoviště petržel, špenát a mrkev. U pomalu klíčících druhů (mrkev) se doporučuje vysít jako pomocné orientační body i semena ředkviček.
  • V dubnu se seje cibule, hrášek, ředkvička, řepa a nadále i mrkev a petržel.
  • V květnu cuketa, okurka nebo fazol.

Výsev je nutné provádět do předem připravených záhonů (truhlíků nebo pěstebních nádob na balkoně), které obsahují správný substrát. Každý sáček se semeny obsahuje na zadní straně důležité informace o výsevu, složení substrátu, zálivce i podmínkách na stanovišti. 

Měli bychom mít na paměti, že ne všechna semena vyžadují vyhnojenou půdu, ne vždy je nutné vysévat na slunné stanoviště. Nepodceňovat nesmíme také zálivku, která je pro klíčení semen důležitá.

Zálivku nezanedbáváme, sazenice potřebují dostatek vláhy
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Zálivku nezanedbáváme, sazenice potřebují dostatek vláhy

Kvalitnější podmínky semenům v půdě můžeme zajistit výsevem v pařeništi, skleníku nebo do minipařníčků doma za oknem.

Pokud máme malou zahrádku, skleník nebo si třeba jen pěstujeme vlastní bylinky, víme, jak důležité jsou malé ruční nástroje, jako jsou zahradnické a přesazovací lopatky. Dá se s nimi dobře kypřit půda, ale také se skvěle hodí k sázení a k odstraňování plevele. 

Může se nám ovšem také stát, že nestihneme jarní měsíce k výsevu využít, ale přesto bychom rádi vlastní zeleninu pěstovali. Klíčení semen nejde urychlit, všechno má svůj čas. A o ten se tu hraje. Proto můžeme využít tzv. předpěstovanou sadbu, tedy sazenice, které za nás vypěstoval  už někdo jiný. 

Sazeničky sázíme dostatečně daleko od sebe
i (Zdroj: Fiskars)
Sazeničky sázíme dostatečně daleko od sebe

Sazenice

Pokud se rozhodneme pro nákup jarní sadby, všímáme si především, jaký mají rostlinky kompaktní vzhled a zda mají dobře prokořeněný kořenový bal. Sazenice nakoupíme ideálně od regionálních farmářů, kde máme zaručeno čerstvost sadby. 

V době, kdy se na trzích začnou prodávat sazenice, měla by být i naše vysetá semena vyklíčená a sazeničky by měly mít minimálně děložní lístky a lístky pravé. Jakmile předpěstovávané rostlinky vzejdou, ty nejsilnější z nich se přepikýrují (přepíchají) na záhony a choulostivější rostliny raději do skleníků nebo do pařníků.

Rajčata můžeme předpěstovat doma za oknem
i (Zdroj: Fiskars)
Rajčata můžeme předpěstovat doma za oknem
K přesazování sazeniček se nám bude hodit sázecí kolík. Sázecí kolík Fiskars Solid vytváří otvory v půdě pro výsadbu semen v přesně požadované hloubce, protože tento sázení kolík má měřicí stupnice na boku, která umožňuje kontrolovat hloubku až do 150 mm. Unikátní rukojeť ve tvaru písmene L přitom poskytuje maximální točivý moment a pohodlí při práci. 

Před výsadbou sazenic na venkovní stanoviště dopřejte rostlinkám otužovací kúru, která jim zajistí snadnější adaptaci na venkovní prostředí. Vyplatí se také investovat do ochranných sítí, které mladé sazenice ochrání před výkyvy počasí.

A jak je to s bramborami?

Brambory jsou ideální plodinou právě pro začátečníky. Jejich sázení je tak snadné, že bychom neměli udělat žádnou zásadní chybu. Termín výsadby se odvíjí především od aktuálního počasí a teplot. Obvykle se brambory vysazují od konce března až po druhou polovinu května. Podmínkou je, aby půda měla v hloubce okolo jednoho centimetru teplotu alespoň 6-8 °C a nebyla příliš vlhká. K sázení použijte certifikovanou sadbu od farmářů. Sadbové brambory jsou k výsadbě připraveny tehdy, když mají 1-2 cm velké klíčky. 

Naklíčené brambory vysazujeme do dobře vyhnojené půdy
Naklíčené brambory vysazujeme do dobře vyhnojené půdy (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Správně předklíčené hlízy
Správně předklíčené hlízy (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)

Celou plochu, kam budeme vysazovat brambory, nejprve zbavíme všech plevelů a následně velmi důkladně zkypříme do hloubky 15-20 centimetrů. Brambory vyžadují kyprou a dobře propustnou půdu. Po nakypření začneme s přípravou výsadby, vyoráme či motyčkou si vytvoříme brázdu, do které vkládáme jednotlivé brambory. Nebo využijeme metodu hrobkování, tedy vykopete jen jednotlivé "hrůbky" neboli jamky. 

Výsadba brambor do záhonu z louky
i (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)
Výsadba brambor do záhonu z louky

Jednotlivé hlízy sázíme asi 20-30 centimetrů od sebe, vzdálenost jednotlivých řádků by pak měla být 65-70 centimetrů. Na hlízy je potřeba nahrnout zeminu a dobře prolít. Brambory potřebují nejen dostatek vláhy, ale i živin. Půda by měla být tedy dobře vyhnojená chlévskou mrvou či kompostem čerstvým nebo granulovaným. Růst rostlin podpoříme cereritem nebo síranem draselným.

Všechny rostliny je potřeba během vegetačního období chránit nejen proti nepřízni počasí, ale také před chorobami a škůdci. Dopřejeme jim účinnou ochranu buď ve formě postřiku, nebo pomocí biologické ochrany.

Zdroj informací: Fiskars; semena.cz; nkz.cz; abecedazahrady.dama.cz

Publikováno: 24. 4. 2023, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová