Znáte pastinák? Ne? To je škoda! Prozradíme, jak a proč ho pěstovat
Pastinák je dnes u nás už téměř zapomenutá zelenina, což je velká škoda. Vzhledem, chutí i nároky na pěstování se hodně podobá populárnějším kořenovým zeleninám mrkvi a petrželi. Pěstitelsky je pastinák setý (Pastinaca sativa) nenáročný, vysévá se přímo na záhon – a teď v březnu je jeho čas.
Pastinák je neprávem opomíjená zelenina plná chuti
Osud si někdy krutě zahraje nejen s lidmi, ale i se zeleninou. Příkladem je pastinák setý (Pastinaca sativa), lidově se mu říká pastiňák, který byl ve středověku rozšířený po celé Evropě. Do doby, než se tu v 19. století objevila cukrová řepa, sloužil povařený pastinák jako sladidlo – šťáva se nechala odpařit a hnědá hmota se užívala jako med.
Jak pěstovat pastinák setý
Pastinák setý je plodinou druhé tratě, pěstitelsky nenáročný. Vyhovuje mu vlhčí prostředí, daří se mu i ve vyšších polohách, snáší mírné zastínění. Vyžaduje hluboké hlinitopísčité půdy s dostatkem humusu, čerstvé hnojení rád nemá. Je odolný proti mrazu a přes zimu může zůstat na záhoně. Pastinák je náchylný k chorobám a škůdcům stejně jako jiná kořenová zelenina. Při hodně časném výsevu či na ulehlých půdách trpí černou hnilobou, vysévejte proto pastinák později, zlepšete propustnost půdy, udržujte neutrální půdní reakci, střídejte plodiny a vysévejte odolné odrůdy.
Pastinák setý (Pastinaca sativa) je pěstitelsky nenáročný
Vysévá se přímo do půdy v druhé trati od konce února do řádků vzdálených 40 cm a dvoucentimetrové hloubky. Semena klíčí hodně pomalu, podle teploty okolo 21 dní, proto vysejte značkovací plodinu, třeba rychle klíčící ředkvičku nebo salát. Vzešlý porost se jednotí ve stadiu tří až čtyř pravých listů na vzdálenost 9 až 12 cm. Vzhledem k větším kořenům perfektně reaguje na pěstování na hrůbcích. Hrůbky si připravíme tak, jako bychom „nakopčili“ brambory, jen mírně širší (asi 55 cm) a s rovnou horní částí. Do připraveného hrůbku vysejeme dvojřádek nebo trojřádek semínek. Takto pěstovaný pastinák má pěknější a vyrovnanější kořeny a výrazně snadněji se sklízí.
Pastinák setý perfektně reaguje na pěstování na hrůbcích
Pastinák setý: odolné české odrůdy
Bielas je velmi výnosná pozdní odrůda. Vyznačuje se dlouhými vyrovnanými kořeny s velmi dobrou skladovatelností. Kořen je vhodný pro přímý konzum, konzervaci, sušení i mražení. Vegetační doba je 210–220 dní.
Dlouhý bílý je velmi výnosná odrůda s dlouhým kořenem, odolná proti chorobám. Rostlina je bujného vzrůstu, kořen je kuželovitý, 25–30 cm dlouhý, ostře zakončený, okrový. Dužina je kompaktní, aromatická, krémově bílá s malým mramorovým srdéčkem.
Konzumní částí pastináku jsou aromatické kořeny, které chutí připomínají mrkev, obsahují však až třikrát více cukru. Vyznačují se vysokým obsahem vitaminu C, draslíku a silic, které mají diuretický účinek a povzbuzují chuť k jídlu. V kořenech je také obsažen alkaloid pastinacin, který tlumí křeče hladkého svalstva. Sušená semena se někdy využívají jako koření, v čajových směsích působí proti nadýmání.
Pastinák se nejčastěji přidává do polévek, můžete ho ale použít i k přípravě salátu nebo pyré. Pastinák vařený v páře je možné restovat na másle a podávat posypaný bylinkami nebo zapéct v grilu s parmazánem. Kořeny uvařené v páře podélně rozkrojte a nechte zkaramelizovat s máslem, hnědým cukrem a muškátovým oříškem.
Zdroj informací: autorka článku
Publikováno: 5. 3. 2024, Autor: Marta Pawlicová, Profil autora: Marta Pawlicová
Mrkev, petržel, pastiňák a celer patří mezi nepostradatelnou kořenovou zeleninu naší kuchyně. Protože každoročně přibývá celá řada odrůd, připravili jsme pro vás několik novinek v sortimentu. Vysévat začínáme co nejdříve - dosáhneme tím kvalitních kořenů.
