Pokud se rozhodnete pro výsadbu popínavých rostlin na vaší zahradě, určitě neprohloupíte. S výběrem se neukvapujte, dobře si promyslete, který druh si zvolíte. Je důležité, aby měl každý druh pro svůj růst ty nejlepší podmínky. Poradíme, které druhy si vybrat.
Vysaďte si na zahradu popínavé rostliny a dřeviny (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Popínavé rostliny a dřeviny mohou obohatit každou zahradu. Hodí se na ozdobu zdí, stěn plotů, mohou obohatit kmeny stromů, i těch odumřelých, ale i různé konstrukce, kůly, mříže, pergoly nebo skalky.
Před samotnou výsadbu popínavek je nutné zkypřit půdu alespoň do hloubky 50 cm a důkladně doplnit hnojivem. Těžké půdy můžete zlehčit přidáním písku. Vrchní zemina vyžaduje organickou látku, například kompostovou zeminu. Později pohnojte vápencem. Dřeviny s hrnkovým balem vysazujte v dubnu stejně jako jiné ozdobné keře. Většinou se kořenový bal s rostlinou umístí kolmo k opoře, po které se bude v budoucnu pnout. Výhony připevněte k tyči, která je umístěna rovněž kolmo k opoře a zároveň rovnoběžně s rostlinou. V prvním roce nijak nesestřihujte žádné výhony.
Druhy popínavých rostlin a dřevin
Aktinidie význačná (Actinida arguta dorůstá) do výšky 5–7 metrů. Bude se jí dařit na chráněném stanovišti s kyselou a vlhkou půdou. Větve je nutné přivazovat, protože není samopopínavá. V květnu a červnu kvete bílými květy. Samičí rostliny nesou 2 cm dlouhé plody, které jsou jedlé.
Podražec velkolistý (Aristolochia macrophylla) dorůstá do výšky 10–12 metrů, a proto potřebuje stabilní konstrukci, která mu bude dostatečnou oporou. Má charakteristické zelené listy a v létě kvete hnědočervenými květy. Dařit se jí bude na výsluní či odsluní ve vlhké, bohaté, humusovité půdě.
Rdesno (Fallopia aubertii) dorůstá do výšky 12 metrů a ke svému růstu potřebuje drátěnou konstrukci. Velmi dekorativně působí na střechách, kde působivě visí dolů. Vhodná volba je zasadit rostlinu u odumřelého stromu, po kterém se bude pnout. Rostlina je nenáročná a kvete od srpna do října bílými květy v latách. Snese zastřižení, a pokud zmrzne, opět vyraší novými výhony.
Trubač (Campsis radicans) dorůstá do výšky 8-12 metrů. Ke svému růstu a pnutí využívá čepivé kořínky. Dařit se mu bude v teplé zastíněné půdě, potřebuje podobně jako vinná réva slunečnou polohu. Kvete od srpna do září oranžovými, červenými nebo žlutými květy. Vhodné umístění je v obloucích nad vraty nebo, na kmenech borovic. Odkvetlé postranní výhony na jaře sestřihněte na 6 oček.
Jesenec (Celastrus dorůstá) do výšky 6-10 metrů. Je nenáročnou rostlinou, která potřebuje ke svému růstu vodící konstrukci. Není nijak nebezpečná pro stromy. Vysazují se spolu samčí i samičí rostliny, potom dosáhnete v období podzimu krásných červenožlutých květů s okrasnými plody. Pokud vyroste příliš vysoko, můžete špičky zkrátit. Vyžaduje stanoviště v polostínu až stínu a na odsluní.
Velkokvětéplaménky Clematis dorůstají do výšky 2-4 metrů. Jsou nenáročnou rostlinou, která kvete v pozdním létě krásnými barevnými velkými květy s průměrem květu 10-15 cm. Od druhého roku ji na jaře pravidelně důkladně sestřihněte.
Malokvěté plaménkyClematis jsou skromné, robustní, hodně kvetoucí rostliny. Vzhledem k tomu, že kvetou na jaře, nijak slně je nezkracujte, stačí jen drobné prosvětlení. Radikálnější řez můžete provést v létě nebo na podzim, který je nutný až na staré dřevo.
Břečťan obecnýHedera helix dorůstá do výšky 8-12 metrů. Je stále zelenou rostlinu, která se podkladu drží příčepnými kořínky a pne se po zdech či stromech. Stanoviště bude vhodné na severních nebo západních stěnách. Snáší poněkud vlhčí půdu a využívá se jako zelený pokryv ve světlém stínu. Mladé listy jsou laločnaté. V dubnu vrchní a postranní výhony střihněte, rostlina potom nebude tak těžká a silná.
Hortenzie odlišná (Hydrangea anomala) dorůstá do výšky 8 metrů a šplhá po stromových kmenech, kůlech nebo skalách, na kterých se přichytává vzdušnými kořeny. Po výsadbě potřebuje pomocné vyvazování, dokud se nezachytí sama. Stejně jako břečťan se hodí na půdní pokryv. Stanoviště vyžaduje v polostínu v humusovité půdě a je velmi náročná na vodu. Kvete bílými květy od června do srpna.
Jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum) dorůstá do výšky 3-4 metrů a vyžaduje k růstu konstrukci, na které se svými výhony přichytí.
Zimolez obecný (Lonicera caprifolium) dorůstá do výšky 4 metrů. Kvete v květnu a v červnu žlutavě bílými květy, které jsou zevně načervenalé, a plod má korálově červený. Druh Hecrotii dorůstá do výšky 3 metrů žlutavě barevnými květy, které jsou zevně purpurové. Druh Henryi je stálezelený, dorůstá do výšky 3 metrů, kvete žlutočervenými květy a má modročerné plody. Druh Tellmanniana dorůstá do výšky 4 metrů a kvete oranžově žlutými květy. Vyžaduje k popínání konstrukci, plot nebo kůl. Dařit se jí bude na slunném, pohostinném stanovišti v přiměřeně vlhké půdě. Je možné ji lehce prosvětlit střihem, nebo ji zkrátit krátce nad zemí.
Loubinec pětilistýParthenocissus quinquefolia dorůstá do výšky 8 metrů a rád se pne po pergolách, loubí, plotech nebo na starých stromech. Po výsadbě potřebuje být přivázaný k opoře. Na podzim má krásně zbarvené pětidílné listy do červena.
Loubinec trojhrotýParthenocissus tricuspidata dorůstá do výšky 10 metrů. Je to samopopínavá rostlina, které bude vyhovovat nepříliš suchá půda na slunečném i stinném stanovišti. Pěkně vypadá, pokud se pne na domovních zdech, protože má na podzim oranžově červeně zbarvené trojhroté listy.
Pnoucí růže má mnoho druhů a odrůd, vypadá velmi pěkně na konstrukci, která umístěna 15 cm od stěny. Na jižních stěnách trpí padlím.
Vistarie Wisteria floribunda dorůstá do výšky 5 metrů a je typická pro své modrofialové téměř metr dlouhé hrozny květů, druh Sinensis dorůstá do výšky 10 metrů a jeho krásně vonící květenství je dlouhé 30 cm. Vyžaduje chráněnou polohu na přísluní i odsluní a pro popínání potřebuje stabilní konstrukci. Dařit se jí bude v lehké, velmi vlhké vápenité půdě, která je chudá na dusík.
Pro výsadbu nepoužívejte semenáčky, protože špatně kvetou. Po vysazení ji střihněte na délku dlaně, a aby se ujmula, je nutné jí poskytnout zastínění. Příští rok ji opět hluboce zastřihněte a tím podpoříte bohaté rozvětvení. Později hlavní výhony nechte růst trochu do výšky a uvažte vodorovně k opoře. Pokud bujně roste, postačí jí další sestřih.
Zdroj informací: J. Höhne, P. G. Wilhelm: Dvanáct měsíců v zahradě; CH. Brickell a kolektiv: Velká zahrádkářská encyklopedie
