„Duben je ten pravý a požehnaný měsíc zahradníkův. Ať jdou do háje milenci se svým velebením máje, v máji stromy a květiny jenom kvetou, ale v dubnu vyrážejí…“ Karel Čapek, Zahradníkův rok
U polokeřovitě rostoucích druhů, jako jsou např. šalvěj lékařská, santolina nebo levandule sestřihneme počátkem dubna nadzemní část asi o polovinu až dvě třetiny. Podpoříme tak větvení rostlin a jejich kompaktnější růst. Řez by ale neměl zasahovat příliš do starého dřeva, ze kterého už tyto rostliny často špatně regenerují.
Venku můžeme pokračovat i s přímým výsevem některých letniček. Lze se tak vyhnout časově i prostorově náročnému napěstování sadby (např. černucha, letnícypřišek, fazolšarlatový, okrasné hrachory, koukolpolní), okrasné kukuřice, laskavec, okrasné máky a třeba i aksamitníky. Koncem měsíce je i ideální termín k výsevu okrasných tykví. Lze je vysévat přímo, ale pro rychlejší růst je lepší předpěstovat si sazenice v květináčích v pařeništi, skleníku či alespoň za oknem a na venkovní stanoviště je umístit až v květnu.
Péči musíme věnovat i trávníku. Pokud nebyl přihnojen již v březnu, pak ho přihnojíme počátkem dubna. Pokud se na některých místech trávník propadá či vyzimoval, pak doplníme zeminu a trávník dosejeme. Po odkvětu časně kvetoucích keřů, jako je zlatice (Forsythia), kdoulovec (Chaenomeles) a další, můžeme začít s jejich zmlazovacím řezem a tvarováním.
Řežeme všechny druhy peckovin. Vyšší teploty v pozdním jaru urychlují hojení ran a brání rozvoji dosti rozšířené klejotokové rakoviny broskvoní, meruněk, třešní a višní. Ošetřujeme stromy proti houbovým chorobám. Na začátku květu ošetřujeme hrušně proti rzivosti, všechny jádroviny před květem poprvé ošetříme proti padlí a strupovitosti. Angrešt ošetříme před květem proti hnědému padlí a třešně, višně a meruňky proti moniliovémuúžehu. Černý rybíz proti sloupečkové rzi rybízu (rez vejmutovková) a broskvoně proti kadeřavosti, pokud jsme již neprovedli ošetření dříve.
Ve druhé polovině až koncem měsíce, v době první mízy, začínáme s přeroubováním nevhodné odrůdy za kůru. Nejlepších výsledů dosáhneme na začátku a během kvetení (peckoviny okolo poloviny dubna, kdežto většina odrůd jádrovin začátkem května). Z osvědčených technik volíme obyčejný, vylepšený nebo Tittelův způsob.
Zeleninová zahrada
Duben je měsíc otužování sadby a jejího sázení ven. Únorové a březnové výsevy máme přepíchané, někdy už i nahrnkované. Zeleninu musíme zvykat na slunce, suchý vzduch a též i na nižší teploty v noci. Jinak rostliny přijdou o listy otočené k jihu, západu, slunce je popálí. U slabší sadby může slunce poškodit i stonky.
Ve skleníku, pařeništi i doma za oknem sejeme teplomilnou zeleninu, tykve a okurky. Pokud nejsou mořené, můžeme jejich semena namočit na den do vody pokojové teploty a pak je sít po jednom či dvou semínkách do větších sadbovačů, kelímků s objemem cca 0,2–0,3 l. Když je dáme do menších, nejspíše budou po ledových mužích dost prorostlé kořeny – pokud je ještě nepřesadíme do větších.
Ven na záhony sejeme pak „řepy“ (mangold, červená či jinak barevná salátová řepa, cukrovka), tuřín, vodnice, kukuřice, pór. Pokud se rozhodneme pro výsev cibule, raději sejeme rané odrůdy, aby narostly a ukončily vegetaci do konce srpna. Pro prodloužení sezony sklizně sejeme další hrášek k vylupování, ředkvičky, ředkve, saláty, špenát, petržel (ty nejranější odrůdy), mrkev.
