reklama

Zajistěte si úrodnou půdu vhodnými rostlinami

Každý z nás se někdy setká s místem na zahradě, které dává rok od roku nižší výnos užitkových plodin, půda zde je téměř prachovité struktury a ani v sobě neudrží vláhu. Přesně takto vypadá unavená půda, zapříčiněná několika negativními faktory. Dnes se podíváme na rostliny, které zúrodní půdu takovým způsobem, že byste je rozhodně měli pěstovat každý rok.

i (Zdroj: Jaromír Malich)
Fazol patří k nejlepším druhům, které zúrodní půdu (Zdroj: Jaromír Malich)

Které rostliny nám zúrodní půdu?

Z rostlin, které zúrodní půdu, tedy zlepšují půdní vlastnosti nejzásadnějším způsobem, jsou výborné bobovité druhy, jako je hrách nebo fazol. Díky své vzrůstnosti během vegetačního období zakryjí povrch záhonů, čímž omezují odpar vláhy, půda mezi řádky ale přitom zůstane kyprá.

Kromě sklizně chutných a všestranně v kuchyni využitelných lusků, je jejich zásadní vlastností shromažďování nitrifikačních bakterií blízko kořenovému systému. A právě tyto bakterie uvolňují do půdy dusíkaté sloučeniny, čímž podporují její úrodnost. A pokud zelenou hmotu po odplození posekáte například strunovou sekačkou a zapravíte do půdy, pak se jedná o komplexní a uzavřený proces. To, co rostliny z půdy odebraly během vegetace, po jejich zapravení do půdy vracíte.

Mezi další bobovité patří peluška, která je známá více jako nedílná součást směsí pro zelené hnojení. Nejčastěji je namíchána s ovsem a hrachem jako luskoobilní směs. Ta se používá jako oblíbený prvek pro zúrodnění, kdy výsev provádějte až po sklizni.

Poté, co porost dosáhne výšky zhruba 20 cm, poskytne již dostatek zelené hmoty a je nejlepší ji posekat velmi nadrobno. Poté se hmota nechá den zavadnout a zapraví se mělce do půdy. A pokud chcete porost velmi hustý a tedy úplně zabránit růstu plevelů, do směsi přidejte ještě svazenku. V kvetoucím stavu je tato rostlina velmi vyhledávaná včelami.

Luskoobilní směs v kombinaci se svazenkou představuje výbornou volbu pro zelené hnojení
i (Zdroj: Jaromír Malich)
Luskoobilní směs v kombinaci se svazenkou představuje výbornou volbu pro zelené hnojení

Hořčice také zúrodní půdu

Vhodnou plodinou pro zelené hnojení je hořčice nebo řepka, ale zde je nutné brát v úvahu omezení, daná prevencí proti nepříjemným chorobám. Obě rostliny patří mezi brukvovité, takže je aplikujte tam, kde příští rok neporoste ředkvička, zelí, květák nebo brokolice. Nádorovitost košťálovin je častá právě tam, kde se brukvovité pěstují po sobě několik let.

Měsíček je krásný, půdu ochrání před háďátky a klidně jej využijte jako zelené hnojení
i (Zdroj: Jaromír Malich)
Měsíček je krásný, půdu ochrání před háďátky a klidně jej využijte jako zelené hnojení

Tradiční rostlinou, která se používá pro okrasu a i léčivé účinky, je měsíček lékařský. Tato kvetoucí kráska je velmi odolná a dobře se jí daří na téměř každém místě. Kromě možnosti jejího využití prů zúrodnění půdy přináší svému pěstiteli jeden benefit – hubí půdní háďátka a pokud ji necháte na místě až do podzimu, s velkou pravděpodobností se vysemení a poroste příští rok znovu.

Brambory pomáhají tam, kde pěstujete první rok, z rozrytého trávníku dokonale využijí živiny a půda je díky časté kultivaci v dobré kondici
i (Zdroj: Jaromír Malich)
Brambory pomáhají tam, kde pěstujete první rok, z rozrytého trávníku dokonale využijí živiny a půda je díky časté kultivaci v dobré kondici

Významnou měrou k zúrodnění půdy přispívají také brambory. Ty dají úžasnou úrodu hlavně první rok tam, kde se rozryl trávník. Měsíc před výsadbou zapravte do půdy dusíkaté vápno jako ochranu před drátovce, který hlízy poškozuje. Někteří pěstitelé sází brambory dokonce tak, že do řádků před vysazením hlíz ještě rozhodí proleželý kompost nebo čerstvě nasekanou trávu.

Po bramborách je půda ve vynikající kondici také proto, že vyžadují intenzivní kultivaci půdy v raném období růstu a díky hustému porostu nati nemá často šanci ani plevel. Drobné kusy drnů se v půdě během vegetace rozloží a půdu využijte klidně i po vykopání hlíz. Krásně zde porostou ještě ředkvičky nebo salát.

Zdroj informací: weiki.bio

Publikováno: 23. 4. 2023, Autor: Jaromír Malich, Profil autora: Jaromír Malich