Je nejvyšší čas na jarní přípravu pařeniště a první výsadbu zeleniny
Jarní příprava pařeniště a první výsadba zeleniny je podmíněna tím, že jsme na podzim po sklizni skleník či pařeniště předpřipravili. Nyní na nás bude už jen starost s oživením vyčerpané půdy, hnojením a samozřejmě i s finální výsadbou sazenic.
Jarní přípravu pařeniště byste měli již mít za sebou, je čas na první výsadbu zeleniny (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Jarní příprava pařeniště a první výsadba zeleniny
Jaro se pomalu přišlo představit i do vyšších poloh a je tu nejvyšší čas omést skleníky a pařeniště od loňského listí a pavučin a připravit je na další sezónu. Ti z vás, co nelenili a vyseli si semena zeleniny již koncem zimy, už teď mají malé sazeničky, připravené právě na přenesení ven do skleníků a pařenišť.
Není to ale tak, že jedno odpoledne vyběhneme na zahradu s naší připravenou sadbou a za hodinu už obdivujeme sazeničky, vzorně seřazené v záhonu skleníku. Samotné výsadbě bude předcházet důkladná příprava.
Podzimní úklid je spojený s mytím, čištěním a opravami, proto teď na jaře už bychom měli mít všechny tyto práce odbyté. Pokud ne, tak honem do práce - vynosit všechny pěstební nádoby, odstranit odumřelé zbytky rostlin a umýt a vydezinfikovat všechny části skleníku a pařeniště.
Na jaře by měl být pařník i skleník připravený na výsadbu
Pokud se rozhodneme pro dodatečnou dezinfekci půdy, doporučuje se použít dusíkaté vápno. Rozprostřeme ho rovnoměrně po ploše, zaryjeme do půdy a důkladně zalijeme vodou. Záhon pak zakryjeme nepropustnou fólií a necháme působit dva až tři týdny. Tím se nám ale doba sázení a následná vegetační doba téměř o měsíc prodlouží, proto propříště tyto práce bez otálení provedeme na podzim.
Kromě půdy je dobré vydezinfikovat i celý prostor skleníku či pařeniště. K tomu můžeme v sezóně použít osvědčené česnekové dýmovnice, které vyženou škůdce biologickou cestou. Tyto dýmovnice se ale používají při teplotě nad 16 °C. Mimo sezónu můžeme dezinfikovat pomocí sirných knotů. Důležité je předem vyklidit skleník, dobře jej utěsnit a po zapálení knotů ho rychle opustit a uzavřít. Po uplynutí předepsané doby skleník otevřete a důkladně vyvětrejte.
Vrchní vrstva půdy není v dobré kondici, proto ji vyměníme
Další krok, který je nezbytný před samotnou výsadbou, je kontrola půdy. Nemůžeme očekávat, že po loňské sklizni bude půda ve skleníku a v pařeništi v dobré kondici, právě naopak. Půda je vyčerpaná, zaplevelená a bez živin.
Proto jakmile se zbavíme všech zbytků plevelů, poskytneme půdě pořádnou vzpruhu, nejlépe ve formě nové vrstvy kvalitního substrátu.
Starou půdu prokypříme a zapravíme do ní černozem s rašelinou AGRO Černozemní substrát pro celou zahradu je speciální substrát kypré a vláčné struktury, připomínající tradiční úrodnou černozem, známou z oblasti Polabí či Podunají. Jedná se o směs kvalitní černé rašeliny, vyzrálého kůrového humusu a startovacích živin. Je vhodný pro všechny druhy zeleniny, ovoce i květin vyjma kyselomilných, pěstovaných v nádobách či volně na záhonech.
Ideální složení substrátu je rašelina, kvalitní vyzrálý humus, upravené pH, startovací živiny s mikroprvky na první 4 týdny. Takto upravená je černozem s obsahem hlubinné rašeliny, která je stará tisíce let. Z našeho skleníku nebo pařníku odebereme původní vrchní vrstvu zeminy a místo ní zapravíme do půdy černozem s rašelinou.
Černozem ale nenecháme jen tak ležet na povrchu, pěkně jí rýčem nebo motykou spojíme s půdou. Následně pak celou plochu uhrabeme hráběmi.
Černozem zapravíme do půdy pomocí motyky (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.) Povrch půdy uhrabeme do roviny (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)
Pokud bychom chtěli pařník či skleník využít jako teplý, budeme muset pod vrstvu substrátu navézt ještě pořádnou kupku koňského hnoje, který uvolňováním důležitých látek do půdy bude celý prostor ohřívat.
Výsadba sazenic
Do pařníku můžeme vysazovat sazenice salátu, kedlubny, vysévat ředkvičky, ředkev, případně bylinky, které jsou choulostivější na jarní nestálé počasí. Můžeme sem umístit i rychle rostoucí sazenice dýní, cuket či hrášku, které můžeme posléze v teplejším období přenést na venkovní záhony. Skleníky vyhradíme později vysazovaným sazenicím paprik, rajčat nebo okurek, dále sem umisťujeme exotické druhy zeleniny, případně také okrasné rostliny.
Mezi prvními sázíme do pařeniště salát nebo kedlubny (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.) Kromě sázecího kolíku můžeme použít malou zahradnickou lopatku (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)
Proč vlastně skleníky a pařníky na zahradě využít? Vyhřívané skleníky například umožňují maximální celoroční využití, ale je potřeba zvážit, zda se náklady na vytápění vyplatí. Skleníky i pařníky také chrání před potenciálními škůdci a mohou snížit množství napadení hmyzem. Skleníky jsou i bariérou proti silnému dešti, krupobití a silnému větru, to ovšem znamená, že když sem nemůže déšť, musíme sazenice denně zalévat.
Tip:
Věděli jste, že ve skleníku je možné pěstovat i brambory? Pokud je skleník během dubna již dobře prohřátý, vysaďte na volná místa rané odrůdy brambor.
