Hnojení zeleniny je důležité. Pokud chcete mít pěknou úrodu, bez něj se neobejdete. Aby se rostlinám dařilo, potřebují dostatek živin. A i když se všeobecně říká, že hnojení není žádná věda, nějaká pravidla má. Pojďte se na ně podívat spolu s námi, ušetří vám to spoustu starostí a možná i napravování.
Hnojení zeleniny je nutné, pokud chcete mít dobrou úrodu (Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Hnojení zeleniny je základem dobré úrody
Hnojení zeleniny je důležité. Dovolíme se to hlásat i přesto, že víme, že existují odpůrci hnojiv a přívrženci ekozahrad, kteří si myslí, že hnojení je zcela zbytečné, protože rostliny mají žít jednoduše z toho, co najdou v půdě. Faktem však je, že i při ekologickém pěstování je třeba rostlinám živiny dodávat. Jen tak dosáhneme dobré sklizně. Unavená půda bez živin a se zbytky stejných rostlin je nedostačující pro správný vývoj zeleniny. Hnojivo je však nutné aplikovat s opatrností, abyste půdu náhodou nepřehnojili.
Aby byla úroda, zelenina potřebuje, aby v půdě bylo dostatek živin
Co jsou živiny?
V půdě se nachází humus živný a trvalý. Živný humus po zmineralizování je zdrojem živin. Živiny jsou minerální látky rozpuštěné v půdě. K normálnímu vývoji zelenina potřebuje 10 základních biogenních prvků. Jde o kyslík, vodík, uhlík, dusík, draslík, vápník, hořčík, síru a železo a potom také v malém množství stopové prvky (tedy zinek, bor, měď, kobalt, molybden, jód, mangan, sodík, křemík a podobně). Trvalý humus je pak rozhodující složkou půdní jímavosti pro vodu a dodávané živiny. Ty do půdy dostanete formou vodního roztoku, nebo pevných částí půdy.
Pro hnojení na zahrádce je pravděpodobně nejvhodnější vybrat takové hnojivo, které je určené přesně pro daný druh zeleniny. Zajistíte tak optimální výživu rostlin a snížíte tím riziko možného přehnojení. V současné době na trhu můžete již zcela snadno sehnat to správné hnojivo pro rajčata, papriky, listovou zeleninu, kořenovou zeleninu, cibuloviny, košťálovou zeleninu, plodovou zeleninu, okurky nebo třeba pro dýně. Všeobecně řečeno pak zeleninu hnojte hnojivy bez chloru, protože taková hnojiva zelenina špatně snáší. Hnojiva rozpustná ve vodě jsou obzvláště užitečná pro zeleninu pěstovanou v nádobách.
Při aplikaci jakéhokoliv hnojiva je velmi důležité přesně dodržovat doporučené dávky a postup. Příliš velké dávky hnojiva působí velmi nepříznivě na rostliny i půdu. Znečistit mohou dokonce i spodní vodu. Toto hnojivo se obvykle aplikuje zálivkou. Nicméně je vždy lepší jednotlivé dávky rozdělit do několika dávek v nižší koncentrace, než je aplikovat v jedné silně koncentrované. Zajistíte tak pravidelné dávkování živin jdoucí až ke kořenům. Další možností jsou pak dlouhodobě působící hnojiva, která je však zapotřebí zapravit přímo do půdy. Tato hnojiva je proto výhodnější aplikovat na jaře ještě před výsadbou.
Hnojení zeleniny je nutné, pokud chcete mít dobrou úrodu
Dlouhodobě působící hnojiva
Dlouhodobě působící hnojiva působí několik měsíců až dva roky. Rostliny dávkují živinami postupně. Do této skupiny patří jak určité typy průmyslových hnojiv se speciální povrchovou úpravou, tak i přírodní čili organická hnojiva, jež vychází mnohem levněji a v poslední době zažívají ohromný comeback pro své pozitivní vlastnosti.
Přírodní hnojiva obsahují ze 100 % přírodní suroviny. Tato hnojiva jsou vhodná i pro ekologické pěstování. Obsahují cenné minerály i stopové prvky. Spolupodílí se na výživě listů, plodů i kořenového systému. Zajišťují zvýšený výnos při sklizni a v některých případech dokonce zamezují i vzniku chorob.
Organická hnojiva čili hnůj, kompost a zelené hnojení zásobují rostliny živinami a zároveň pečují o dlouhodobé zdraví půdy. Doba jde dnes už tak dopředu, že si je můžete dokonce již koupit jak fermentovaná, tak i sušená. Nejlepším základním organickým hnojivem je chlévský hnůj a slepičinec. Hnůj může do určité míry nahradit i zelené hnojení. Používá se kravský, ovčí, prasečí i koňský, který se nejrychleji rozkládá. Pro hnojení zeleniny by mělo jít o zralý neslamnatý hnůj. Pro nejlepší efekt je nejlepší ho na podzim zaorat do půdy, aby se mohl do začátku vegetace rozložit.
Slepičince je pak nutné před aplikací nechat zkvasit, aby nebyly příliš koncentrované. Co se týká kompostu, ten můžete přidávat přes celou vegetační dobu. Nejvíce kompost rostlinám dopřejte především na jaře. V létě jím přihnojujte pouze v menších dávkách, postupně dávky snižujte. Na podzim ho vynechte úplně. Pokud chcete rostlinám poskytnout tu nejrychlejší podporu, použijte tekutá hnojiva, tedy kompostový čaj nebo víceúčelová organická hnojiva.
V žádném případě nehnojte ve chvíli, kdy je největší teplo
Kdy hnojit zahradu?
U zeleniny se hnojivo obvykle aplikuje na jaře, když se zamíchá do půdy před výsadbou. V případě, že máte již zaseto nebo zasazeno, můžete kolem rostlin ještě jemně zapracovat granulované hnojivo (ne však tekuté, protože to by mohlo spálit mladé kořínky). Pozor, není třeba ho hluboko zapracovávat. Mějte však na paměti, že rostliny hnojení skutečně potřebují ve chvíli, kdy nejvíce rostou. Jakmile rostlina v polovině léta dosáhne plného produkčního režimu, je na čase, abyste přestali hnojit úplně.
Hnojení zeleniny příliš pozdě v létě může mít negativní vliv na výnosy. Pro dosažení těch nejlepších výsledků proto hnojte každé dva týdny po dobu prvních 10 týdnů a potom přestaňte. Zeleninu nikdy nehnojte ve chvílích největšího horka. Nejenže je málo pravděpodobné, že v tuto chvíli budou schopny absorbovat živiny, ale v závislosti na použitém hnojivu a metodě hnojení může slunce rostliny spálit. Hnojte je proto buď brzy ráno, nebo pozdě večer.
Pokud chcete své zelenině dopřát skutečně to nejlepší, nechte si provést laboratorní rozbor půdy, který vám přesně řekne, jaké hnojivo je pro vás nejlepší, čili jaké prvky vaše půda potřebuje doplnit.
Zdroj informací: pestik.cz; zahradni-hnojiva.cz; truhlikov.cz; zahradkaruvrok.cz
