Vřesovištní výsadba se opět dostává do popředí zájmu zahrádkářů, kteří od své zahrady vyžadují celoroční efekt. Hlavní působnost této specifické výsadby spadá hlavně na jaro a na podzim, ale díky stálezeleným listům rostliny oceníte prakticky během celého roku. Aby se na vaší zahradě vřesovištním druhům dobře dařilo, je třeba jejich výsadbě věnovat dostatečnou pozornost.
Každý si podzim pojí asi s něčím trochu jiným. Pro někoho je to období oranžových dýní, pro jiného zase sklizeň voňavých jablek a pro někoho zase pestrý ohňostroj barev v pestrém vřesovišti.
Vřesovištní rostliny do zahrady vnáší zajímavou nostalgii, což možná způsobují druhy a kultivary s květy převážně v bílých, růžových a karmínových tónech. Všeobecně ovšem můžeme říci, že dobře založené vřesoviště na sebe bude vždy stahovat veškerou pozornost a stane se tak i hlavním tématem celé zahrady.
Před jeho založením byste se ovšem o této specifické výsadbě měli něco dozvědět, přeci jenom kyselomilné rostliny vyžadují zcela odlišný substrát a péči, než běžné zahradní rostliny náročné na živiny.
Aby bylo co nejkrásnější
Podstatou vřesoviště jsou různé druhy vřesovištních rostlin v zajímavé druhové kombinaci. Hlavním tématem většinou bývají plošné výsadby z vřesu obecného (Calluna vulgaris) a vřesovce pleťového (Erica carnea).
Nabídka na trhu je natolik lákavá, že nás občas donutí k nákupu neskutečného množství kultivarů s odlišnými barvami květů i listů jen po pár kusech, výsledná výsadba ovšem působí poněkud rozpačitě. Raději se proto vždy zaměřte jen na několik kultivarů, od kterých nakoupíte větší množství rostlin. Ty pak do vřesoviště vysadíte do jedné plochy. Barevný koberec pak více vynikne.
Nebojte se kombinovat kultivary s různou barvou květů, ale i takové, které mají například měděné, stříbrné či nažloutlé výhony. Právě tyto rostliny nejvíce vyniknou i v době, kdy vřesoviště zrovna nekvete, což je během léta a v zimě.
Krásnými vřesy a vřesovci to ovšem rozhodně nekončí. Své místo zde najdou také dabécie (Daboecia cantabrica), pěnišníky (Rhododendron), opadavé azalky (Azalea), různé druhy klikev a brusnic (Vaccinium) nebo třeba jehličnany. Stálezelené sloupovité jalovce obecné ´Hibernica´ (Juniperus communis) dodají vřesovišti zcela jiné měřítko, proto jich vysaďte hned několik kusů.
Terény a materiály
Aby vřesoviště plnilo svou funkci co nejlépe, věnujte mu dostatečný prostor. Nejlépe vynikne na ploše o minimální výměře 10 a více metrů čtverečních. Rozhodně ho nedělejte v jedné výškové úrovni, ale terén co nejvíce zvlňte. Ve vřesovišti mají své místo kopečky i údolí. Určitě do terénních modelací zapracujte i některé solitérní a skupinové prvky v podobě kamenných valounů.
Zajímavého efektu dosáhnete i pomocí ostrohranných kamenů v různé velikosti. Rozměrných kamenných bloků se rozhodně nebojte, dodají vřesovišti „pevný základ“ a měřítko. Skvěle působí i kusy ztrouchnivělého dřeva. Pokud v lese objevíte kmen smrku nebo jiné dřeviny, zkuste ho co nejpřirozeněji zakomponovat do plochy vřesoviště.
Jaké další materiály se do vřesoviště hodí? Inspirujte se přírodou samotnou. Nejvhodnějším mulčem je například mulčovací kůra z jehličnatých dřevin, která se postupně rozloží, půdu okyselí a umožní vzájemné prorůstání vřesů a vřesovců, které tak vytvoří jednolitý barevný koberec.
Krásný podzim na zahradním vřesovišti (Zdroj: ) Krásný podzim na zahradním vřesovišti (Zdroj: ) Krásný podzim na zahradním vřesovišti (Zdroj: )
Kvalitní zemina je základ
Vřesovištní rostliny vyžadují kyselé pH půdy, to znamená, že se jim bude nejvíce dařit ve směsi zeminy a rašeliny nebo v půdě obohacené o velký přídavek listovky. V žádném případě by půda určená pro výsadbu vřesovištních rostlin neměla obsahovat přemíru živin, zvláště pak dusíku a vápníku.
Jakmile tedy vymodelujete stávající terén, naneste na něj vrstvu asi 20 cm rašeliny nebo listovky a tu pečlivě proryjte se stávající zeminou. Terén pak znovu vymodelujte a můžete se pustit do výsadby.
Dobré rady pro začátek
Poměrně často opakovanou otázkou při výsadbě vřesoviště je spon mezi rostlinami. U vřesů a vřesovců se většinou sází 4 až 5 rostlin na metr čtvereční plochy, ale lze sázet i ve sponu hustším, aby se rostliny dříve zapojily.
V každém případě rostliny neponechte jen tak jejich osudu. Pokaždé je po odkvětu sestříhněte plotovými nůžkami, aby udržely kompaktní tvar. Netvarované rostliny rostou poměrně dost do výšky, jsou řídké a nevzhledné. Každý rok vřesoviště pohnojte speciálním, pomalu rozpustným, hnojivem pro kyselomilné rostliny. Pokud nemáte nainstalovanou kapkovou závlahu, občas výsadbě dopřejte zálivku.
