Zkušenosti pěstitelů zeleniny ve sklenících hovoří jasně. Jejich úroda zeleniny rychlené ve skleníku je každoročně napadána chorobami a škůdci. Mezi ty nejčastější patří vadnutí rostlin, čerň rajčatová, plíseň salátová a zelná a ze škůdců jsou to mšice, molice, třásněnky a svilušky. Pojďme se jim podívat na zoubek, abychom dokázali naši skleníkovou úrodu ochránit.
Je pravdou, že i když ve skleníku pěstujeme rostliny odolné proti chorobám a snažíme se sebevíc dodržovat správný postup při zálivce a větrání, stejně se nám ve skleníku dříve či později nějaká ta choroba či škůdce objeví. Nejčastěji to bývají houbové choroby a živočišní škůdci. Bělásky zelné a plže španělské tentokrát vynecháme a soustředíme se na jiné záškodníky.
Čerň rajčatová
Čerň rajčatovou (Cladosporium fulvum) způsobuje houba velmi odolná vůči chemickým prostředkům. Je tedy vhodnější nákaze předejít, než ji zpětně řešit. Ideálním prostředím pro její výskyt je teplo a vlhko. Je tedy nutné ve skleníku pravidelně a dostatečně větrat.
Vadnutí rostlin
Nenápadné onemocnění, které se objevuje na paprice. Zatímco přes den je rostlina slabě zavadlá, během noci jako by se vzpamatovala. Bohužel do tří či čtyř dnů rostlina zvadne zcela a následně odumře. Neblahý konec paprik ve skleníku má v tomto případě na svědomí houba rodu Fusarium prorůstající do cév stonku. Prevencí je opatrná práce při pikýrování a rozsazování rostlin tak, aby nedocházelo k poranění kořínků. Částečně jako prevence působí i předpěstování sadby paprik v kvalitní nezasolené půdě.
Choroby ve skleníku (Zdroj: ) Choroby ve skleníku (Zdroj: ) Choroby ve skleníku (Zdroj: )
Plíseň salátová a zelná
Plíseň salátová (Bremia lactuacae) se projevuje žlutohnědými skvrnami na vnějších listech, které později přecházejí do hnědé barvy. Spodní strana listů má pak obvykle bílý houbovitý povlak. Onemocnění zvané plíseň zelná (Peronospora brassicae) se objevuje nejčastěji na kedlubech. Listy, které byly napadeny, mají nažloutlé skvrny různých velikostí a na spodní straně se může objevit bílý řídký povlak. Vysoká vzdušná vlhkost má rozhodující vliv na jejich výskyt. Proto je velmi důležité skleník dostatečně a pravidelně větrat. Chemicky je možné zasáhnout již krátce po výsadbě aplikací měďnatých fungicidů.
Mšice
V případě napadení rostlin mšicemi se obvykle neobejdeme bez aplikace vhodného insekticidu. Preventivní opatření zde bývají marná. Je možné nasadit do skleníku přirozené predátory – slunéčka. Mšice se shlukují do velkých kolonií, tak je snadno poznáme.
Molice
Rajčata i papriku mohou napadnout molice. Tito škůdci mají nebývale vyvinutou schopnost rozmnožování, a tak je boj s nimi mnohem těžší, než boj se mšicemi. Pro prevenci je vhodné důkladně prohlédnout vysazované rostliny, zda již nejsou škůdci napadeny. Na zásah při napadení můžeme zvolit buďto násadu vosiček, nejsme-li příznivci chemie anebo rovnou přistoupit k postřiku vhodnými chemickými prostředky. Molice se obvykle zdržují na spodní straně listů okurek, rajčat a paprik.
Třásněnky
Tito škůdci způsobují deformaci listů rostlin sáním. K tomu ještě přenášejí virová onemocnění. Stejně jako jiným chorobám i třásněnkám vyhovuje vysoká vzdušná vlhkost a teplo. Preventivní opatření prakticky neexistuje. Jakmile vypozorujeme první náznaky jejich výskytu, musíme zasáhnout aplikací insekticidu proti třásněnkám.
Sviluška chmelová
Sviluška chmelová přezimuje v nejrůznějších dírách a skulinách skleníků. Vyhovuje jí teplo a sucho, kdy se rychle množí. Škodí vysáváním listů, po kterém rostliny zasychají. Preventivně proti jejímu výskytu funguje hnojení bez dusíku. Po napadení lze využít násadu dravého roztoče, a komu nevadí chemie, může zasáhnout účinným chemickým prostředkem.
