Patříte k těm, kdo mohou zásobovat svou zahradu vlastním kompostem a vylepšovat tak půdu? Pak by vás mělo zajímat nejen to, co všechno se dá kompostovat, ale také to, čím bychom mohli kompostu zbytečně škodit. Podívejme se tedy blíže na to, co kompostu neprospívá a jak bychom měli s kompostem zacházet.
Kompostu škodí jak přebytek, tak i nedostatek vody
Příliš nízký otevřený kompost, který není v nádobě, často a rychle vysychá. Zvlášť v parném létě je nutné jej zalévat stejně jako záhony. Vlhkost je důležitá pro proces rozkladu, a tak zálivka funguje částečně jako urychlovač kompostování.
Je lepší vodu do kompostu odměřovat konví, abyste měli lepší přehled o tom, kolik vláhy jste mu dopřáli. Vodu lijte pomalu a v mírném proudu, ať má čas vsáknout do hmoty.
Nevýhodou volných kompostů v ohradách je naopak přebytek vody a vlhkosti v deštivých dnech. Nejenže voda z kompostu vyplavuje živiny, ale navíc dlouhodobé deště nebo prudké lijáky dokážou kompost výrazně ochladit. Řešením je kompost přikrýt například velkou plachtou nebo silným igelitem.
Jak je to s pěstováním dýní a okurek na kompostu
Často využíváme kompost k tomu, abychom na něm vysadili dýně, patizony, cukety nebo okurky. I když na kompostu bývá vždy dostatek místa i živin, přece jen některých látek tam může být i přebytek.
To platí zvlášť pro dusík. Jeho velké množství škodí hlavně dýním, a to ve směru skladovatelnosti. Dusík je příčinou toho, proč se zkracuje dýním doba uskladnění. Cukety a okurky nakládačky mohou být na kompostu klidně vysazeny, jen je potřeba předem kompost překrýt vyšší vrstvou zeminy. Pak organické živiny v kompostu fungují primárně jako zdroj tepla a až v druhé řadě slouží jako zdroj živin.
Pro velké množství odpadu nebo pro nový kompost použijte urychlovače rozkladu. Obsahují ve většině případů konzervované (liofylizované) mikroorganismy, které snadno obnoví svůj životní cyklus a činnost ihned poté, co jsou v kontaktu s vodou. S ní se také rozmíchávají a pak s nimi kompost jednoduše zalijete. Jestliže ale kompost pravidelně promícháváte s půdou, pak není třeba urychlovače používat, zvláště ne v létě.
Máte-li raději vše přírodní a domácí, vytvořte si vlastní urychlovače kompostu z bylinek. Využijte na jejich přípravu například podběl, pampelišky, kozlík lékařský, kopřivy, heřmánek, řebříček, nebo dubovou kůru. Z byliny vytvořte klasický zákvas, a ten můžete dlouhodobě v naředěné formě využívat jako 2 v 1 – zálivku i urychlovač.
Rozhrnujte kompost do roviny
Závěrem přidáváme ještě jednu radu. Kompost se snažte vždy rozhrnovat co nejvíce do roviny. Zvlášť v létě nízké čísti kompostu rády vysychají a uprostřed, kde bývá hmoty větší množství, zase naopak hnijí. Tomu všemu rozhrnutím jednoduše zabráníte.
