Jak si poradit se stinným a vlhkým koutem na zahradě?
V dnešní době to možná působí poněkud nepravděpodobně především kvůli dlouhotrvajícím letním suchům, která postihla celou Evropu. Přesto se na zahradách najdou místa vlhká či zamokřená, která se navíc nacházejí v různě hlubokém stínu. Je celá řada možností, jak tato zákoutí upravit a jak si s nimi poradit, abyste si na svém pozemku zachovali co nejvíce z této vody.
Jak si poradit se stinným a vlhkým koutem na zahradě?
I stín a vlhko vás mohou na pozemku potrápit. V dnešní době se ale na tuto problematiku musíme kouknout z poněkud jiného úhlu, než bychom udělali ještě před asi deseti lety. Vlhko bývá většinou způsobeno vysokou hladinou podzemní vody nebo přítomností vyvěrajícího pramene. Zatímco v minulosti bylo vody dostatek, takže jsme si mohli dovolit vodu odvést ze zahrady pryč, dnes je voda spíše výhodou než negativem. V tomto případě je třeba zvážit vhodný postup, který by vodu na pozemku spíše uchoval. Stín ovšem může některým zahrádkářů udělat vrásky na čele. Je třeba rozlišovat několik typů stínu, stín totiž není jen jeden.
Problematika stínu
Zastínění pozemku nebo jeho části mohou způsobovat různí činitelé. Vegetace a okolní stavby patří mezi ty nejčastější. Asi nejkomplikovanější je stín způsobený okolními budovami, s nímž prakticky nic nesvedeme. Okolní porosty je možné do určité míry prosvětlit a stín tak na nějakou dobu částečně rozptýlit.
V případě vegetace rozlišujeme celkem tři typy stínu – stín toulavý, stín světlý a stabilní černý. Toulavý stín způsobují třeba solitérní stromy v trávníku, které plní funkci jakéhosi slunečníku. Tento stín nebývá mnohdy považován za nevýhodu, protože umožňuje příjemné ochlazení během horkých letních dnů, navíc během dne putuje podle pohybu slunce po obloze.
V blízkosti nebo v podrostu stálezelených jehličnanů bývá situace nejhorší. Právě tyto dřeviny totiž vytváří stín celoročně stabilní a černý, proto se pod korunami nedaří téměř žádné vegetaci, což je možné sledovat i v přírodě ve smrkových monokulturách. Poměrně nevýhodný je pro rostliny také kyselý opad typický pro konifery.
O něco lepší je situace v podrostu opadavých listnáčů. Stín je zde mnohem světlejší. Podrosty nejsou celý rok zastíněné a navíc mohou těžit z kvalitního listnatého opadu.
Zamokřená půda
V době, kdy většina majitelů pozemků bojuje s poklesem hladiny podzemní vody, působí tato problematika poměrně neaktuálně, přesto se na pozemcích zamokřená místa objevovat mohou. Nejdříve je třeba zjistit důvod zamokření a jeho rozsah.
Pokud na pozemku vyvěrá pramen, je možné zvážit možnost tento aspekt využít třeba na tvorbu vodní nádrže, kterou bude pramen napájet. Je třeba uvést, že by tato voda byla mnohem studenější a neokysličená v porovnání s vodou povrchovou. Přesto by tato nádrž mohla hrát velmi důležitou roli při úpravě mikroklimatu vaší zahrady. Prameniště lze také upravit jako okrasnou výsadbu.
Pokud by byl pozemek zamokřený celý, pak jistě zvolíte technické řešení v podobě drenáží. Do jisté míry může pomoci výsadba na vodu náročných dřevin, které postupně poměry na pozemku upraví. Na výsledek budete muset počkat ale mnoho let.
Jak si poradit se stinným a vlhkým koutem na zahradě? (Zdroj: ) Jak si poradit se stinným a vlhkým koutem na zahradě? (Zdroj: ) Jak si poradit se stinným a vlhkým koutem na zahradě? (Zdroj: )
Vhodné rostliny
Stín a vlhko rozhodně nevylučují použití různých druhů rostlin, které si i s těmito podmínkami hravě poradí. Z dřevin lze doporučit například hortenzie (Hydrangea), z trvalek lze doporučit škornici (Epimedium), bohyšky (Hosta), vrbinu tečkovanou (Lysimachia punctata) nebo její příbuznou vrbinu sehnutou (L. clethroides)
Trvalky vhodné do zamokřené půdy
Blatouch bahenní – Caltha palustris – stagnující voda
Šmel okoličnatý – Butomus umbellatus – stagnující voda
Kosatec žlutý – Iris pseudacorus – stagnující voda
Kyprej vrbice – Lythrum salicaria – stagnující voda
Pomněnka bahenní – Myosotis palustris – stagnující voda
