Obdivovatelů a milovníků skalek je nespočet. Ti zkušenější vědí, že skalka se zakládá vždy pouze z jednoho druhu kamene. Každý ze skalničkářů upřednostňuje jiný druh kamene, avšak mezi odborníky skalničkáři je mnoho takových, kteří dávají přednost travertinu. Tato hornina má totiž mnoho vynikajících fyzikálních vlastností.
Vynikající fyzikální vlastnosti travertinu umožňují skalničkářům pěstovat mnohé druhy vzácných horských druhů skalniček i v nížinách. Travertin je v mnoha směrech podobný vápenci. Má schopnost rovnoměrně nasávat vodu díky svému poréznímu povrchu. Tak je schopen na dlouhou dobu nasávat a následně zadržovat vodu. Díky tomu rostliny ve skalce vydrží dlouho bez zálivky. To je pro početnou skupinu vysokohorských rostlin velmi důležité. Některé rostliny se nejlépe vyjímají, jsou-li pěstovány přímo v kamenech v travertinu.
Kde a jak travertin získat
Problémem může být získání dostatečného množství horniny pro vytvoření skalky. Travertin se na našem území nachází nejčastěji v chráněných krajinných oblastech. Tam není možné demolovat skalní útvary a odvážet si horninu domů na skalku. Nabízejí se tedy dvě možnosti, buďto si opatřit travertin v zahraničí, například na Slovensku nebo v Holandsku anebo odkoupit horninu od někoho, kdo již svou travertinovou skalku zrušil.
Negativní stránka travertinu
Kromě obtížného pořízení horniny má travertin ještě jednu negativní stránku. K negativním projevům však nemusí dojít, pokud postavíme skalku na světlém slunném místě. Pokud bychom ji umístili spíše do vlhka a do polostinného až stinného prostředí, bude hornina brzy porostlá mechem a lišejníkem játrovkou. Bohužel i posyp z mletého vápence působí na mech a játrovku jen částečně.
Jak na stavbu skalky z travertinu (Zdroj: ) Jak na stavbu skalky z travertinu (Zdroj: ) Jak na stavbu skalky z travertinu (Zdroj: )
Jaké rostliny jsou vhodné
Pro pěstování v travertinové skalce jsou nejvhodnější všechny druhy lomikamenů (Saxifraga), dále petrklíčů Primula clusii nebo Primula Allionii, zvonečníků (Physoplexis comosa), dále modroušků (Edraianthus graminifolius), ramondy (Ramonda)a plstnatky olympské (Jankaea heldreichii).
Kam travertinovou skalku umístit
Vyplatí se skalku z travertinu zbudovat na slunném místě, a to nejen z důvodů, které jsme již zmínili (mech a lišejník). Příroda budiž nám vzorem. Nejlépe se poučíme konkrétně v krasových oblastech. Vzhledem k tomu, že travertin podléhá snadno erozi vlivem působení vody, větru a mrazu, nelze prakticky pochybit. Často díky těmto vlivům vznikají až bizarní tvary, které dodají skalce na jedinečnosti.
Jednotlivé kameny skládáme do větších bloků. Důležité je řídit se přitom vlastním citem. Kompozičně tak lze sestavit větší i menší řady nepravidelně seskupených ideálně zaoblených skalních útvarů. Travertinová skalka se dá zbudovat na rovině i ve svahu. Velmi půvabně a efektně působí velký travertinový balvan osazený různými skalničkami a umístěný doprostřed trávníku jako solitér. Není výjimkou, kdy majitelé skalky z travertinu vybudují svislé stěny, v nichž vzniknou i stinné rokle.
Jak vysazovat rostliny
Důležité je vědět i to, jak travertinovou skalku osadit skalničkami. Vzhledem k tomu že v travertinové hornině není nouze o nejrůznější spáry, prohlubně a přirozené nerovnosti, je dobré těchto míst využít. Bude však zapotřebí je zvětšit. Vyvrtané nebo vysekané otvory pro výsadbu skalniček by měly mít průměr přibližně 4 cm, avšak hloubku až 15 cm.
Pokud dojde k rozbití většího kusu kamene, můžeme jej slepit pomocí takzvaného hubeného betonu. V něm bude písek nahrazen drtí z travertinu, případně rašelinou nebo škvárou. Pomocí této směsi lze slepovat i menší kusy kamene do větších celků.
