reklama

Šikovné mulče, díky kterým vaše zahrada prokoukne

Mulčovací materiály jsou dnes již běžnou součástí téměř každé zahrady. Máte na výběr z organických nebo minerálních mulčů. Každý typ se ovšem hodí pro trošku jiné využití i do jiného zahradního stylu. Ovšem aby i mulč splňoval naše očekávání, je třeba ho ve výsadbách rozložit ve vyhovující vrstvě. Pokud vás zajímá, jaký typ mulče se hodí na vaši zahradu, kde ho sehnat a v jaké vrstvě je třeba ho do výsadeb rozprostřít, jste na správném místě.

i (Zdroj: archiv redakce)
Šikovné mulče, díky kterým vaše zahrada prokoukne

Mulčovací materiály byly oblíbené již dávno, v zahradách kvůli svým praktickým funkcím plnily celou řadu důležitých úkolů. Kromě toho, že omezují výpar vody, takže není třeba tak často zalévat hlavně ve vysokých letních teplotách, kdy je vody všeobecně málo, tak i snižují riziko zaplevelení.

Zde je ovšem třeba zmínit, že se čas od času můžete setkat s použitím některých organických mulčů v podobě slámy, která může obsahovat zrna obilí, která pak ve výsadbách ochotně klíčí. Mnozí také k mulčování chybně používají seno, které obsahuje bohatou zásobu semen květnatých druhů. Tento mulč pak naopak zaplevelení způsobuje.

Vhodně použitý mulčovací materiál ovšem vývoj plevelů do značné míry reguluje, což výrazně snižuje potřebu údržby. Další výhodou těchto materiálů je podle typu buď schopnost půdu ochlazovat během vysokých teplot, což se týká minerálních hmot, zatímco ty organické jsou spíše výhřevné, takže zabraňují hloubkovému promrzání půdy.

Jaký mulč zvolit

Při výběru typu mulče bereme v úvahu také hmotnost těchto materiálů. Organické mulče v podobě borky nebo štěpky jsou poměrně lehké, proto se s nimi dobře manipuluje. Vysoká hmotnost je u minerálních materiálů velkou nevýhodou, zase na druhou stranu ve výsadbách déle vydrží, protože nepodléhají rozkladu.

Každý typ mulče má své uplatnění. Ty organické se hodí zvláště do přírodních zahrad, ale s borkou se setkáte i v zahradách okrasných.

Minerální mulče jsou zastoupeny prakticky ve všech zahradních stylech, zvláště v asijských a minimalistických zahradách se využívá jejich univerzálního a minimalistického vzhledu, který na sebe zbytečně nepřitahuje veškerou pozornost.

Dostupnost mulčovacích materiálů

Většinu materiálů určených pro mulčování seženete ve specializovaných obchodech, které tyto hmoty prodávají buď pytlované, nebo volně ložené, které se váží po naložení na místě.

Minerální drtě a štěrky jsou dostupné ve stavebninách, v kamenných lomech i ve sběrných dvorech. Obchody specializované na prodej kamene a kamenných dlažeb nabízejí i vzhledově specifické štěrky a kačírky, jejichž cena bývá ovšem této kvalitě úměrná.

Aby mulč plnil svou funkci

Špatně odhadnutá vrstva mulče mívá za následek, že tento materiál nesplní svou funkci tak, jak by mohl. Dostatečná vrstva je tedy základ. Organické mulče je třeba rozprostřít ve větších vrstvách, protože se rychle rozkládají. Ideální mocnost se pohybuje od deseti do patnácti centimetrů.

Minerální mulč je více stabilní, proto není třeba vrstvu dělat tak mocnou. Postačí pět až deset centimetrů v závislosti na hrubosti materiálu.

Srovnání výhod a nevýhod organických a minerálních mulčovacích materiálů

Minerální mulče

+ nepodléhají rozkladu

+ ochlazují půdní povrch, takže omezují i touto funkcí výpar vody

+ skvělá varianta do asijských a moderních zahrad, na střešní zahrady nebo do trvalkových štěrkových záhonů s vysokým stupněm autoregulace

+ poměrně stabilní materiály

+ ideální hlavně pro zahradní kompozice se solitérními nebo skupinovými kameny

– vysoká hmotnost, horší manipulovatelnost

– poměrně snadno se roznáší po okolí

Organické mulče

+ snadno se s nimi manipuluje díky nízké hmotnosti

+ některé typy si vyrobíte i sami ze zbytkové dřevní hmoty na zahradě

+ vysoká výhřevnost, ohřívají povrch půdy i během zimy

+ zabraňují hloubkovému promrznutí půdy kvůli výhřevnosti

+ snadno dostupné

+ široká nabídka různých typů

– snadno se rozkládají

– potřeba vysoké vrstvy

– nutnost častého doplňování – běžně po třech letech

Foto a text: Lucie Peukertová

Publikováno: 28. 12. 2017, Autor: