Kompostování může některým zahrádkářům připadat jako neskutečná věda, ale věřte, že si mnohdy vystačíte i s několika málo informacemi. Záleží jen na vás, zda si svůj kompost vyrobíte rychlejší metodou teplého kompostování nebo pomaleji kompostováním studeným, které je mnohem šetrnější k půdním mikroorganismům a živočichům. Ať tak či onak, kompost vám bude dobrým pomocníkem při zlepšování půdní úrodnosti a ještě na jeho výrobu efektivně zpracujete všechny hmoty, které vzniknou při údržbě zahrady.
Kompostování zahradního odpadu pro nás není rozhodně žádnou neznámou. Může probíhat různě dlouho a v různých podmínkách, záleží na mnoha aspektech.
Abyste se dočkali kvalitního kompostu, který hravě nahradí synteticky vyráběná hnojiva, musíte dodržet několik pravidel, do kompostu totiž nelze dát úplně všechno. Některé hmoty mohou naopak výrobní proces prodloužit nebo samotný kompost kontaminovat, takže si spolu s kompostem do záhonu naočkujete i některé choroby.
Co do kompostu můžete přidat
Materiály v kompostu dělíme na dvě skupiny materiálů, na složku zelenou, kterou reprezentuje posečená tráva, čerstvé větvičky a výhony rostlin, spadané listí, rostlinný odpad z jezírka a mnoho dalších materiálů, ale nesmíme zapomenout ani na druhou složku hnědou, která sestává ze zeminy, suchých rostlin, kávové sedliny, slámy, kartonové lepenky nebo třeba z vaječných skořápek.
Tyto dvě složky by se měly navzájem kombinovat, kompost nikdy nezakládejte pouze ze zelené hmoty, rozkladné procesy by neprobíhaly tak, jak očekáváme. Poměrně diskutované jsou kuchyňské zbytky. Někteří odborníci je částečně zavrhují. Zatímco zbytky zeleniny a ovoce do kompostu jednoznačně patří, s živočišnými zbytky a tuky se už musí zacházet opatrně a musí být skombinovány ještě s jinými materiály, jako je například posečená tráva nebo zemina.
Co do kompostu patří
posečená tráva
čerstvé i suché výhony rostlin, slabé větvičky
spadané listí dřevin – nikoliv ořešákové, to kompost značně okyseluje, nebo jen v malém množství
čajové lístky, čajové sáčky, kávová sedlina
kuchyňské zbytky rostlinného původu
seno, sláma, dřevěná štěpka
zemina
chlévský hnůj, močůvka, bylinná jícha
vaječné skořápky
recyklovaný či nepotištěný papír, roličky od toaletního papíru, karton bez syntetických lepidel
dřevěný popel
Do kompostu nedávejte
popel z uhlí
výkaly psů a koček – možný zdroj choroboplodných zárodků
lepenka, syntetická lepidla, namořené dřevo
ve velkém množství živočišné zbytky, tuky, přepálené oleje
Hlavně dostatek vzduchu
V kompostéru dochází za správných podmínek k rozkladným procesům, na kterých se podílí půdní fauna. Ta se živí organickou hmotou, kterou mění na minerální složku přijatelnou pro rostliny. Pokud půdní organismy nemají dostatek vzduchu, přestává fungovat rozklad a nastupuje proces hnití, který vznikne v anaerobním prostředí, tedy bez přístupu vzduchu. Hnití není vždy na škodu, ale jisté problémy mohou způsobovat choroboplodné zárodky, které při tomto procesu mohou vznikat a také samozřejmě plyny.
Správně založený kompost by neměl být cítit, pokud tomu ale tak je, tak to znamená, že je příliš mokrý nebo jsou v něm použity nesprávné poměry hmot. Zápach vzniká hlavně při rozkladu bílkovinné tkáně a tuků, proto by tuky, oleje a živočišné zbytky do kompostu měly přijít minimálně nebo dokonce vůbec.
Pokud kompost zapáchá, přidejte do něj hnědou složku. Mnohdy pomůže přídavek suché zahradní zeminy, písek nebo dřevěný popel či kamenný prach. Tyto materiály absorbují vodu a dodají do hmoty vzduch, stejně tak pomůže kompost nakypřit nebo přeházet.
TIP MAGAZÍNZAHRADA.CZ: ořešákové listí do kompostu můžete také použít, ale jen v malém množství, protože kompost značně okyseluje. Pokud nevíte, co s ním, ale přesto spadané listí nechcete nechat ležet pod stromem, vyrobte si kyselý kompost z ořešáku, který ovšem nepřidávejte k běžným zahradním rostlinám, ale spíše ho přisypte pouze ke kyselomilným druhům, a to jen v malém množství.
Kde kompostovat
Pro výrobu kompostu si můžete koupit komerční plastový kompostér, ale počítejte s tím, že se do něj nevejde moc odpadu. Pokud vlastníte větší zahradu a máte větší množství odpadu, vyrobte si vlastní kompostér v podobě vyšší dřevěné ohrádky ze smrkového řeziva nebo starých palet. V každém případě dřevo neošetřujte mořidly ani jinými jedy.
Pokud chcete, aby dřevo nepodlehlo zkáze hned po několika letech, připevněte na vnitřní stranu kompostéru nopovou folii, která zamezí přímému styku agresivního kompostu se dřevem.
