Málokdo z nás si plně uvědomuje, jaké bohatství v sobě skrývá zahradní půda. Abychom si ji ale ve stejné nebo lepší kvalitě zachovali i pro příští generace, je třeba jí věnovat náležitou péči. V tomto směru se názory odborníků mohou značně lišit, proto je třeba zvážit všechny výhody i negativní aspekty. Pro zkvalitnění zahradní půdy ale mnohdy stačí opravdu málo, pravé zázraky dokáže zelené hnojení, efektivní obdělávání a hlavně smysluplné střídání plodin nebo zeleninové polykultury.
Se zahradní zeminou mnohdy zacházíme jako se zbožím, které využíváme ve svůj prospěch, ale už nemyslíme na to, že i půdní systém potřebuje něco od nás. Půda tak postupně ztrácí svoji kvalitu, syntetickými hnojivy se rychle zasoluje, kvůli neefektivnímu obdělávání ztrácí svou přirozenou strukturu a postupně přichází o minerály.
Zkuste se nad péčí o svou vlastní půdu trošku zamyslet a pokuste se na ní protentokrát hospodařit tak trochu jinak.
Existuje celá řada postupů, které půdu vrátí znovu do kondice. Stačí pouze efektivně zpracovat zahradní a kuchyňské odpady na kompost, kromě klasické zeleniny vysadit i rostliny, které svými kořenovými výměšky „uzdravují“ půdu a které odpuzují různé škůdce. Zbyl vám ze stavební činnosti kamenný prach? Rozhodně ho nevyhazujte jako odpad, tato cenná surovina vám do půdy vrátí cenné minerály, které se při intenzivním obdělávání rychle ztrácí.
Efektivita se vyplatí
Smysluplné hospodaření na zahradě se vyplácí ve všech směrech. Nejen že se jedná o činnost, která vám přinese i dobrý pocit z kvalitně odvedené práce, ale výsledky na sebe také nenechají moc dlouho čekat. Zahradní práce jsou pro některé zahrádkáře poměrně náročné a jsou jedním z důvodů, proč některé pozemky zůstanou ležet ladem.
Přitom mnohé běžně používané způsoby a techniky obdělávání půdu spíše likvidují. Tento případ se týká například hlubokého rytí pomocí rýče. Pokud jste na tento způsob obdělávání půdy zvyklí i vy sami, věřte, že půdu stačí obdělávat pouze povrchově. Zvláště pokud spolu s rytím chcete zapracovat i zelené hnojení, postrádá rytí na „hloubku rýče“ zcela logiku. Organická hmota rostlin totiž potřebuje ke zdárnému rozkladu vzduch, který se ale do hlubších vrstev půdy nedostane v požadovaném množství. Takže místo rozkladu přichází na řadu procesy hnití, které už nejsou rozhodně žádoucí.
V případě lehké písčité půdy mnohdy postačí jen lehké nakypření rycími vidlemi, které není ve výsledku ani tolik fyzicky náročné. Tímto postupem se zachová drobtovitá půdní struktura, které nemá tendenci se při dešti nebo zálivce spékat v jednu vrstvu, ze které pak sluneční paprsky vytvoří pro vzduch a vodu nepropustnou krustu.
Střídání plodin a praktické polykultury
Jistě jste již někdy slyšeli o střídání plodin. Tento postup není rozhodně žádnou novinkou. Plodiny střídali již naši předci, protože si byli plně vědomi, že po sobě nemohou přijít například plodiny se stejnými nároky na dusík. Pokud by tak udělali, půdu by úplně vyčerpali a trvalo by mnohem déle, než by se vrátila původní úrodnost.
Různé druhy zeleniny na záhonech střídejte i v rámci jedné sezony. Například po jarním salátu může přijít brokolice a květák, po nich pak ještě stihnete špenát nebo fazolové lusky.
Poměrně oblíbenou metodou pěstování zeleniny jsou druhově bohaté polykutlury. Jedná se o směs druhů, které mají odlišné nároky na živiny. Vedle sebe tak roste například salát, ředkvičky, dýně nebo třeba mangold. Výsadba působí poměrně pestře a nedochází k nadměrnému vyčerpání půdy, takže ji není nutně intenzivně hnojit. Navíc tyto výsadby tolik nepodléhají náletům škůdců, kteří jinak dokáží během několika dnů zlikvidovat celou monokulturu.
V říši rostlin existuje mnoho druhů, jejichž pěstování je pro nás z mnoha důvodů efektivní. Například bobovité rostliny jako je hrách nebo fazole mají na svých kořenech hlízkové bakterie, které dokáží vázat vzdušný dusík a ten přeměňovat na dusíkaté sloučeniny přijatelné pro rostliny. Jednoduše se tedy dá říci, že takové rostliny obohacují půdu o dusík, takže se v jejich blízkosti nebo po jejich kultuře dají na místě pěstovat druhy zeleniny náročné na tento prvek.
U jedovatých rostlin většinou spíše řešíme jejich dopad na lidské zdraví a možná rizika otravy, ale víte, že tyto rostliny svými kořeny do půdy vyměšují látky, které zlepšují kvalitu půdy? Na zeleninovou zahradu tak můžete vysadit například oměj šalamounek nebo dvouleté náprstníky.
Některé léčivky zase odpuzují půdní škůdce, proto na ně určitě nezapomeňte při výsadbě zeleninové polykultury. Dobrým pomocníkem vám bude například měsíček lékařský, vytrvalý česnek nebo máta.
Čím nahradíte syntetická hnojiva
Výživa půdy není pouze o dodávání organické hmoty, na kterou je bohatý například kompost. V půdě každým rokem klesá zásoba důležitým minerálů, které je nutné také dodávat, ale na které většinou spíše zapomínáme. Dobrou formou je například kamenný prach, který vám může zůstat po stavební činnosti.
Syntetickým hnojivům se můžete vyhnout také pomocí bylinných jích, které si vyrobíte za dva až tři týdny kvašením z kopřiv, heřmánku nebo třeba vratiče.
