reklama

Počasí v březnu: Co říkají pranostiky a lidová meteorologie

Jaké počasí má být v březnu podle lidové meteorologie? Jako na houpačce. Přestože se už oficiálně ujímá vlády jaro, zima se své vlády vzdává jen velmi nerada. Za dobu měření meteorologické observatoře v pražském Klementinu byly v březnu naměřeny teploty v rozmezí od zhruba od -27 °C až do +22 °C. Rozdíl téměř 50 °C je tedy dostatečně výmluvný! Jaké asi bude počasí v březnu, nám mohou naznačit lidová meteorologie a pranostiky.

i (Zdroj: pixabay.com)
Počasí v březnu ohlašuje jaro

Pro březen je typické proměnlivé počasí. Březen, za kamna vlezem – lidová pranostika naznačuje, že třetí měsíc v roce je ještě chladný s možností krátkodobých výrazných ochlazení, přesto průměrné březnové teploty kolem +3 °C už signalizují příchod jara. Letošní březen by měl být teplotně mírně nadprůměrný a srážkově průměrný. Ve vyšších polohách ještě může padat sníh, v nížinách bude spíše pršet, ale sníh může překvapit i tady. Jaro se ale už o svá práva začne hlásit!

Přestože se zima ještě nevdává, kočičky už zvěstují jaro
i (Zdroj: pixabay.com)
Přestože se zima ještě nevdává, kočičky už zvěstují jaro

Matějská obleva

První březnová dekáda by měla být podle lidové meteorologie ještě ve znamení matějské oblevy. Pro toto období bývá typický nárůst teplot, tání sněhu a ledu, což je někdy provázeno i povodněmi. Neméně typickým projevem bývá inverzní ráz počasí a z toho plynoucí zhoršené rozptylové podmínky, kvůli kterým se především ve městech špatně dýchá. A co nám naznačují lidové pranostiky: Jak je 1. března, takové bude celé jaro. Svatá Kunhuta (3. 3.) – o chlup stoupne teplota. O svatém Tomáši (7. 3.) sníh bředne na kaši. Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků (10. 3.), přijde ještě čtyřicet ranních mrazíků.

Řehořská zima

Na přelomu první a druhé březnové dekády pak relativně vysoké teploty obvykle klesají a ke slovu přichází řehořská zima (Řehoř 12. března). Výjimečné přitom nejsou ani poměrně intenzivní sněhové přeháňky, ale mělo by to být poslední období s typicky zimními projevy.  A co nám naznačují lidové pranostiky: Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, ledy plují do moře, šelma sedlák, který neoře. Mrzne-li na svatou Gertrudu (17. 3.), bude mrznout ještě celý měsíc. Pěkný den na svatého Josefa (19. 3.) zvěstuje dobrý rok, prší-li nebo padá sníh, bude mokro a neúroda. Na svatého Jáchyma  (20. 3.) u nás zima končívá.

Krokusům ani sněhové přeháňky na kráse neuberou
i (Zdroj: pixabay.com)
Krokusům ani sněhové přeháňky na kráse neuberou

Mariánské jaro

V poslední březnové dekádě se pak s poměrně vysokou pravděpodobností dostavuje mariánské jaro (Marián 25. března). Sem spadá i začátek astronomického jara, po kterém jsou následující dny již delší než noci. A právě během mariánského jara končívají i ty nejtužší a nejmrazivější zimy, což potvrzují zdokumentované záznamy z Klementina. Je to období, ve kterém už začíná v teplejších níže položených oblastech ČR tzv. vegetační jaro, což znamená, že průměrné teploty vystupují nad 5 °C. Z jižních krajů se k nám už vrací špaček, drozd, červenka, konipas a někdy i vlaštovka a kukačka. A co nám naznačují lidové pranostiky: Panny Marie zvěstování (25. 3.) - vlaštoviček přivítání. Jaké počasí je na svatého Ruprechta (27. 3.), takové bude i v červenci. O svaté Balbíně (31. 3.) je už u nás po zimě.

Zdroj informací: autor článku

Publikováno: 8. 3. 2024, Autor: Jaroslav Beran, Profil autora: Jaroslav Beran