Po barevnosti a hojnosti letních měsíců se vrací jednoduchost a čistota. Máme tendenci zbavovat se starých věcí, chceme si interiér přeuspořádat podle momentální nálady. Novou energii do bytu můžeme dostat i pomocí velice jednoduchých prvků, zkusme nové pokojové rostliny. Výsledný efekt ještě umocníme tím, pokud budou v dokonalé harmonii s nádobou, do které je umístíme.
Letošní podzim patří zejména rostlinám vynikajících svou jednoduchou krásou, které jsou oku lákavé svými výrazně tvarovanými či zbarvenými listy. Tyto rostliny jsou příjemnými společníky plně v duchu této uspěchané doby. Mají příznivý vliv na prostředí, zároveň však nekladou přílišné požadavky na svou péči. Působení jejich energie umocníme ještě tím, že je umístíme do nádoby, která přesně podtrhuje jejich charakter.
Můžeme použít jakoukoliv nádobu, důležitá je pouze harmonie s rostlinou, kterou do ní umístíme. Prohledejme komory a odlehlé skříňky a určitě objevíme nějakou vhodnou misku, květináč či krabici. Trendem jsou nádoby, které mají navíc tvar a strukturu krabic a bedýnek: lahve, dřevěné hrnky a hranaté skleněné a keramické nádoby, dokonce i smaltovaný kov a bakelit. Pokud se rozhodneme vytvořit v některé z těchto nádob květinové aranžmá, měli bychom se držet stejné geometrické pravidelnosti, jaká se objevuje na nádobě. Z květin doporučujeme volit teplé tóny, od tlumené oranžové po bledě žlutou a světle modrou. Nezklamou nás tradiční podzimní druhy: chryzantéma a jiřina, které můžeme oživit pro podzim méně charakteristickými druhy: Trachelium, Hydrangea či třeba Gladiolus.
Nepřehlédněte! Velká inspirativní galerie trendy bydlení
Na první pohled známé, jsou následující tři rostliny, které se opět vrátily do módy. Možná si je ještě pamatujete z chodeb škol a úřadů, kde většinou živořily v podivných plastových truhlících. Neříkejte ale rovnou ne a zkuste jim kromě té správné péče dopřát i zajímavou nádobu. Jednoduchost těchto rostlin k tomu přímo vybízí. Sansevieria s dlouhými tuhými listy je ideální do suchého prostředí dnešních bytů. Daří se jí na plném slunci, stačí jí trocha vody a potřebuje přesadit pouze, když jejím zbytnělým kořenům začíná být květináč malý. Zničit se jí obvykle nepodaří ani zahradnickým antitalentům.
Crassula (tlustice) pochází z jižní Afriky a jižní Ameriky. Je potomkem obrovitého baobabu, v přírodě dorůstá jako strom až několika metrů. Jako pokojová rostlina se pěstuje na tři sta odrůd. Při troše fantazie můžeme z tlustice správným vyštipováním vytvořit miniaturní strom. Crassula díky svým tlustlým, dužnatým listům dobře snáší suchý vzduch, přímé slunce a půdu chudou na živiny. Jediné, co nesnáší, je voda stojící v misce pod květináčem. Občas ji tedy zalijte a víc se nestarejte. Dieffenbachie jsou opět v kurzu zejména pro své nápadné, zelené, žlutobíle skvrnité listy. Nesnáší přímé slunce, ale vyžadují světlé stanoviště, jinak se kresba listů ztrácí. Potřebují pravidelnou zálivku, avšak nesnáší přemokření. Škodlivě na ně působí i chlad a průvan, teplota v místnosti by neměla klesnout pod 15 °C.
Zamioculcas je velice elegantní rostlina, jejíž listy připomínají tvarem peří. Kožovité listy jsou celé tmavě zelené a vyrůstají na tuhých stoncích. Svým tvarem je tato rostlina ideální do vysokých květináčů nebo váz. Zamioculcas je velmi nenáročný na péči a bude se mu dařit stejně na světle jako ve stínu, nemá ale rád přímé slunce. Hlavní zásadou při pěstování je uchránit rostlinu od přílišného chladu a přemokření. Zamioculcas snese spíše více sucha než vláhy a zdaleka mu nevadí, pokud jej občas zapomeneme zalít. Přihnojovat není potřeba častěji, než jednou za dva týdny.
Pokud jste si domů rozhodli pořídit strom, zvolili jste správně Dracenu. Kmínky, ze kterých vyrůstají růžice listů Dracaena fragans lemon lime, se dovážejí z Afriky a tropických oblastí Ameriky jako kořen a bezlistá větvička. Vyrůstají v nenáročné pokojové rostliny se zelenými listy až 50 cm dlouhými. V přírodě dorůstají tyto rostliny opět mnohem větších rozměrů, až do výšky 6 metrů. Lze je použít jako domácí stromky na dobře osvětleném stanovišti (ne však na přímém slunci), zálivka by měla být mírná. Musíme dbát, aby květináč nikdy nestál ve vodě a aby kořenový bal nikdy úplně nevyschl.
Jako bonbonek na závěr jsme si schovali rostlinu, která je sice poněkud náročnější na péči, ale velice zajímavá svým vzhledem. Parožnatka pochází z Afriky, Asie a Austrálie, kde roste na stromech. Ve volné přírodě žije tak, že se kořeny přichytí na kmeny nebo větve stromů a potom se živí rozkládajícími se zbytky rostlin, které se hromadí v dutinách jejich hostitele. Při prvním pohledu na ni jen těžko poznáme, že se vlastně jedná o kapradinu. Nejpozoruhodnější jsou její nezvykle tvarované šedavé listy, které připomínají paroží. Platycerium superbum je příbuzná odrůda většího vzrůstu. Rostlinu můžeme pěstovat klasicky v květináči. Parožnatka sice potřebuje dostatečné množství světla, ale zároveň nesnáší přímé slunce. Jako každá kapradina má ráda vysokou vzdušnou vlhkost, a tedy rosení. Pokud jde o zálivku, rostlinu je třeba minimálně jednou týdně asi na 30 minut celou ponořit do odražené vody. Lázeň může obsahovat také živiny.
