Pěstovat pokojové rostliny v kuchyni nebo koupelně je sen mnoha z nás. Jak to ale udělat, aby nám prospívaly? Přinášíme vám inspiraci i několik rad, jak oživit květinami také méně tradičně zelené místnosti. Je až k nevíře, že celý byt tak dostane nový vzhled. A my se můžete radovat z živých rostlin při ranní kávě či večerní sprše.
Můžete mít byt o deseti velkých slunných místnostech, s perfektním nábytkem a spoustou jiného skvělého vybavení, ale pokud se s pocitem naprosté pohody nemůžete uchýlit do dvou místností v tom báječným příbytku, nikdy se vám nebude bydlet dobře. Do kterých? Kde začínají a končí všechny večírky, kam strčí hlavu dítě, když se večer vrací po toulkách s kamarády? Ano, první je kuchyň. Kde se můžete uvolnit po namáhavém dni, kde si můžete nahlas zpívat, jak je vám libo, odkud ráno vycházíte jako úplně nová osoba? Správně, jde o koupelnu. A řekněte sami. Můžou v tak zásadních prostorech domácnosti chybět rostliny?
Kdyby se to stalo, scházelo by jim to hlavní – útulnost.
Jednou z rostlin, kterou můžeme umístit do kuchyně i koupelny, je šáchor (Cyperus alternifolius). Vzhledem k tomu, že potřebuje vyšší vzdušnou vlhkost, je pro tuto rostlinu koupelna ideální prostředí. Ale pozor, pouze v případě, že je v koupelně okno, neboť šáchor potřebuje ke svému životu dostatek světla. Patří do čeledi Cyperaceae čítající cca čtyři sta druhů, které pocházejí z celého subtropického a tropického světa. Rostliny jsou většinou vytrvalé a připomínají sítiny či trávy. Pro začátečníky je na pěstování nejvýhodnější druh C. alternifolius, pocházející z Madagaskaru, který se jako pokojová rostlina pěstuje od 70. let 19. století. Má kompaktnější tvar a běžně nedorůstá výšky větší než 30 až 50 cm. Nemá rád horké letní slunce, ale potřebuje hodně světlé místo. Ideální je severně či východně orientované okno. Květináč by měl stát stále ve vodě. Pokud vyschne, listy šáchoru zežloutnou do 24 hodin. V létě je nutné rostlinu každých čtrnáct dní hnojit. Někdy se můžou objevit hnědě zbarvená květenství složená z klásků, která vyrůstají nad listy. Šáchor znali už staří Egypťané a používali ho k výrobě pergamenu, jiný druh se pěstuje pro jedlé podzemní části.
Kuchyně – velká inspirativní fotogalerie
Rostliny v kuchyni i koupelně (Zdroj: ) Rostliny v kuchyni i koupelně (Zdroj: ) Rostliny v kuchyni i koupelně (Zdroj: ) Rostliny v kuchyni i koupelně (Zdroj: ) Rostliny v kuchyni i koupelně (Zdroj: ) Rostliny v kuchyni i koupelně (Zdroj: )
Už naše babičky měly za okny „ženicha a nevěstu“ neboli latinsky Campanula isophylla. Půvabná rostlina dostala jméno podle četných květů ve tvaru zvonku. Někdy se jí říká také Betlémská hvězda. Je to rostlina do kuchyně jako dělaná. Tato krásně modře nebo bíle kvetoucí rostlina pochází ze severního pobřeží Středozemního moře. Je to plazivá rostlina, která vynikne zejména v závěsných květináčích. Aby si zachovala kompaktní tvar, je nutné seřezat jí každý rok na jaře přírůstky. Uvadlé květy se odstraňujeme, aby rostlina kvetla po celé léto. Tato pokojová květina vyžaduje velké množství světla, v létě nám bude krásně prospívat, pokud ji umístíme na zahradě nebo balkoně. V letních měsících ji ale nevystavujeme přímému slunci, např. na jižně orientovaném okně. Během vegetace zaléváme často, pokud je rostlina vystavena slunci, musíme i každý den. Zemina by měla zůstat stále vlhká a kořenový bal bychom neměli nechat přeschnout. Na severním okně stačí zalévat jednou za 2 až 3 dny. V zimě zálivku omezíme podle potřeby na jednou za 7 až 10 dní. Tato pokojová rostlina má ráda vápník, proto se doporučuje zalévat je vodou přímo z kohoutku. Mimo dobu květu také pravidelně rosíme. V době vegetace se doporučuje přihnojení jednou za 14 dní. Pokud chceme mít rostlinu kompaktní, vyštipujeme v době růstu středové pupeny každého výhonu. Koncem zimy rostlinu seřežeme až k první dvojici listů nad povrchem půdy.
Od protinožců se k nám prostřednictvím Angličanů dostala parožnatka (Platycerium bifurcatum). Parožnatka bývá často chybně označována za parazit, protože se ve volné přírodě přichytí kořeny na kmen nebo větve stromů a potom se živí rozkládajícími se zbytky rostlin, které se hromadí v dutinách jejího hostitele. Při prvním pohledu bychom o ní jen těžko řekli, že se jedná o kapradinu. Od svých příbuzných se totiž liší plnými, masivními, rozvětvenými listy, které jsou často až 1 metr dlouhé. Parožnatka sice potřebuje dostatečné množství světla, ale nesnáší, když na ni slunce praží přímo. Protože je to kapradina, má ráda vysokou vlhkost, proto ji doporučujeme opravdu pravidelně rosit. Rostlina si často kapičky vody shromažďuje na listech, ale nikdy je nestíráme, abychom nenarušili jemný povrch listů. Rostlinu můžeme pěstovat klasicky v květináči, ale celá její krása vynikne v závěsném košíku, který poskytuje jejím dominantním listům dostatečný životní prostor. Pokud jde o zálivku, rostlinu je třeba minimálně jednou týdně asi na 30 minut celou ponořit do odražené vody. Lázeň může obsahovat také živiny.
Nepřehlédněte! Velká inspirativní galerie koupelen
Rostliny v kuchyni i koupelně (Zdroj: ) Rostliny v kuchyni i koupelně (Zdroj: ) Rostliny v kuchyni i koupelně (Zdroj: ) Rostliny v kuchyni i koupelně (Zdroj: ) Rostliny v kuchyni i koupelně (Zdroj: ) Rostliny v kuchyni i koupelně (Zdroj: ) Rostliny v kuchyni i koupelně (Zdroj: ) Rostliny v kuchyni i koupelně (Zdroj: ) Rostliny v kuchyni i koupelně (Zdroj: )
Exotická nejen svým původem, ale také vzhledem, zejména podíváme-li se na její květ, je Vriesea splendens. Této rostlině pocházející z Jižní Ameriky se někdy kvůli plochému a oranžovočervenému květu říká hořící meč. Květ vyrůstá ze středu listové růžice, listy jsou asi půl metru dlouhé, nápadně pruhované. Jako žádná tropická rostlina nemá vriesea ráda chladno, ale také nesnáší přímé sluneční záření. Aby mohla dobře kvést a měla patřičně vybarvené listy, vyžaduje dostatek světla. Také na zálivku je celkem náročná, zeminu v květináči musíme stále udržovat vlhkou a zaléváme pokud možno odraženou vodou. Rovněž střed listové růžice by měl být stále plný čisté vody. Protože vriesea pochází z tropů, kde je značná vlhkost vzduchu, má ráda časté rosení. Vzhledem k svému extravagantnímu zjevu je vriesea předurčena stát se solitérní rostlinou. Jedině tak totiž může vyniknout nejen její barevný květ, ale i pruhované listy, její největší chlouba. Nejkrásnější pohled je na ni shora, a tak může stát třeba na nízkém stolku.
Několik rad pro ty, kteří chtějí mít rostliny v koupelně:
Pokud nemáte v koupelně okno, je pravděpodobné, že tam rostliny budou jen „živořit“.
Pamatujte, že v koupelně mají být rostliny, které mají rády vysokou vlhkost vzduchu, jiné tam mohou plesnivět.
I když je vzduch v koupelně dosti vlhký a rostliny nemusíme rosit, o listy pečovat musíme. Otíráme je často houbičkou, aby se jim neucpaly průduchy. Může se to stát působením pudrů nebo aerosolů.
A ještě pár slov těm, kdo chtějí mít rostliny v kuchyni:
Je to dobrý nápad, protože se tím „technické“ prostředí kuchyně zlidští.
Rostlinám se v kuchyních obvykle daří, protože je tam dostatek světla a vlhký vzduch.
Plyn nepředstavuje pro rostliny zdaleka takové nebezpečí, jako žár poblíž sporáků nebo místa v blízkosti chladicích aparatur.
