Zálivka je nejdůležitější součást péče o pokojové rostliny. Správně odhadnout kdy a kolik vody která z rostlinek potřebuje, vyžaduje už alespoň minimální zkušenosti. V tomto článku přinášíme některé rady, jak posoudit požadavky pokojových rostliny na zálivku. Dočtete se i něco o chybách, kterých se při zalévání dopouštíme nejčastěji.
Jak správně odhadnout, jak intenzívní zálivku potřebují naše rostliny? I při zalévání musíme dodržovat určitá pravidla.
Nikdy bychom neměli zalévat rutinně, ale vždy pouze, když to rostliny potřebují. Pokud si nejsme jistí, rostli.nka to určitě ještě jeden den bez zalití vydrží. Rostliny totiž mnohem lépe snášejí dočasné sucho než přelití. Před dalším zalitím by měla zemina důkladně proschnout.
Zaléváme intenzívně, aby vlhkost prostoupila celým kořenovým balem rostliny, přebytečnou vodu vždy necháme odtéct a odstraníme, aby byl zajištěn přístup vzduchu ke kořenům. Zalévat málo a často není vhodné, protože se voda nikdy nedostane ke spodním kořenům. Zaléváme-li často a hodně, voda zase vytlačuje vzduch ze substrátu, udržuje v něm trvale sníženou teplotu a vytváří tak ideální podmínky pro hnilobu a plísně.
Nejvíce vody potřebují rostliny v době intenzívního růstu a v době květu (na jaře a v létě). Rostliny v klidové fázi vegetačního cyklu a v chladnějších ročních obdobích (na podzim a v zimě) potřebují menší zálivku. Musíme mít ale na mysli, že kořenový bal by měl být stále vlhký. To znamená, že v místnostech, kde je ústřední topení, musíme dbát na zvýšenou zálivku i v zimě.
Rostlina, jejíž kořeny již zcela vyplňují květináč, potřebuje více vody než rostlina s méně vyvinutým kořenovým balem.
Intenzitu zálivky ovlivňuje i druh substrátu. Rašelina vysychá poměrně pomalu, ale když přeschne vodu téměř nepřijímá. Naproti tomu substráty s podílem písku vysychají velmi rychle a dobře přijímají vodu.
Vliv na vysychání kořenového balu má i materiál květináče. Rostliny v květináčích z pálené hlíny potřebují více vody než rostliny v plastových květnících. Pálená hlína je totiž porézní materiál, který do sebe nasákne část vlhkosti z kořenového balu, kterou pak odpařuje.
V neposlední řadě mají vliv na intenzitu zálivky i samotné rostliny. Ty vylučují póry na listech páru, a tím přirozeně zlepšují mikroklima v bytě. Z toho vyplývá, že rostliny s velkou plochou listů vyžadují vyšší zálivku, než rostliny s menšími či kožovitými listy.
Květinová výzdoba: inspirativní fotogalerie
Žijeme s květinami II. – Jak správně zalévat? (Zdroj: ) Žijeme s květinami II. – Jak správně zalévat? (Zdroj: ) Žijeme s květinami II. – Jak správně zalévat? (Zdroj: ) Žijeme s květinami II. – Jak správně zalévat? (Zdroj: ) Žijeme s květinami II. – Jak správně zalévat? (Zdroj: ) Žijeme s květinami II. – Jak správně zalévat? (Zdroj: ) Žijeme s květinami II. – Jak správně zalévat? (Zdroj: ) Žijeme s květinami II. – Jak správně zalévat? (Zdroj: ) Žijeme s květinami II. – Jak správně zalévat? (Zdroj: )
Častou chybou pěstitelů začátečníků bývá přelévání rostlin. To vede k jejich chřadnutí, což pěstitele obvykle vede k dalšímu zalévání. Proč se vlastně rostlinám nelíbí bohatá zálivka, kterou jim tak rádi dopřáváme? Zemina nasáklá vodou špatně propouští kyslík ke kořenům a také udržuje v květináči nízkou teplotu. To vytváří ideální podmínky pro hnilobné bakterie, které napadají kořenový systém. Následně pak uvadají listy rostliny. První pomoc v takovémto případě je, okamžitě přestat se zálivkou a nechat kořenový bal pořádně vyschnout. Případně můžeme zkontrolovat kořeny rostliny, jestli nezahnívají. Pokud ano, odstraníme uhnilou část kořenového balu a rostlinu zasadíme do nové zeminy.
Příznaky dlouhodobého přelití:
špičky listů hnědnou, listy se kroutí a žloutnou, květy plesnivějí
mladé i staré listy předčasně opadávají, listy se špatně vyvíjejí
na listech se tvoří měkká, hnijící místa
hnijí kořeny
Další možnou chybou při zalévání je nedostatečná zálivka, nadměrné vyschnutí kořenového balu a následné uvadání rostlin. První pomoc v těchto případech je pořádně prolít květináč, případně ho i na čtvrt hodiny postavit do nádoby s ne příliš studenou vodou, a nechat kořenový bal nasáknout. Přebytečnou vodu musíme v každém případě odstranit.
Příznaky dlouhodobě malé zálivky:
květy a listy rychle vadnou a opadávají
spodní listy se kroutí a žloutnou, předčasně opadávají
vývin listů se zpomaluje, okraje listů hnědnou a zasychají
Pokojové rostliny je nejvhodnější zalévat ráno, aby měly dostatečnou zásobu vody během dne, když stoupá okolní teplota. Není dobré zalévat rostliny na noc, i když se tomu asi nevyhneme. V noci jsou rostliny v klidovém stádiu, nepotřebují tolik vody a pokud budou delší dobu stát ve vodě, může to vyvolat zahnívání kořenů nebo plíseň. K zalévání můžeme bez obav použít vodu z vodovodu, měli bychom ji však nechat odstát, aby získala pokojovou teplotu. Odstátím také vytěká část chlóru. .Zalévat příliš studenou vodou není dobré, v takovém případě dochází k velké změně teplot v květináči.
Pokud pěstujeme rostliny v místnostech s ústředním topením, měli bychom je pravidelně rosit i v zimě. Pozor, rostliny se sametovými ochmýřenými listy jako např. africké fialky rosení nesnášejí. Ty zaléváme pouze zdola (na misku), abychom se tak vyhnuli skvrnám a plísni na listech.
