Zkuste se podívat na své květiny očima přítele a zkuste naslouchat jejich dialogu. Možná uslyšíte stesky: zase mi to slunce popálí listy! Okno zůstalo otevřené a já tak nesnáším průvan! A já zase nevidím, jaký je tu stín!
Pokud zaslechnete takové rozhovory vašich rostlin, zbystřete a zamyslete se, jaké stanoviště jste jim vybrali. I když o květinách nemáte přesné informace, ony vám je prozradí.
Řeč rostlin
Kvetoucí hrnkové rostliny (toulitky, kaly, ibišky, orchideje…) si obecně oblíbily světlé místo, kam ale nedopadají ostré sluneční paprsky, které by květům brzy ublížily. V chladnějším prostředí kvetou déle – např. bramboříky ve studené, světlé místnosti kvetou až o tři týdny déle, a to už stojí za zvážení.
Významným indikátorem umístění jsou listy. Tmavozelené, pevné, kožovité volají po velmi světlém místě, snesou i občasné pohlazení slunečními paprsky (juky, klivie, velké fíkusy, voskovka). Jsou-li listy světlejší, panašované nebo vícebarevné, měkké a snadno ohebné, pak by taková rostlina měla stát na světlém místě blízko okna, ale opět z dosahu přímého slunce (asparágusy, zelenec, krotony). Sukulenty s dužnatými, šedavými až načervenalými listy snesou plné výsluní, podobně jako myrty, citrusy nebo koleus (po náležitém postupném přivyknutí).
Většina pokojových rostlin nesnáší průvan. Jedovaté rostliny nebo rostliny obsahující látky dráždící pokožku (oleandry, sansevierie, diffenbachie) chráníme před dětmi a domácími mazlíčky (nebo je raději nepěstujeme).
Při soužití s rostlinami brzy instinktivně poznáme, co potřebují. Svým růstem, vybarvením a strukturou listů to prozradí. Správná péče a umístění promění váš domov v zdravá, zelený nebo kvetoucí ráj.
