reklama

Bílé princezny gardénie

Stále zelené rostliny, jež se pyšní bílými, voňavými květy, stále častěji zdobí interiéry našich bytů, či píše zimních zahrad. A to bez ohledu na poněkud zvýšené požadavky na pěstování.

Gardénie má ve svém rodokmenu jako místo původu vepsanou Čínu. Tady roste volně v přírodě a zahradách ve tvaru keřů, někdy i stromů. Lesklé, tmavězelené listy na bohatě větvených stoncích nesou bílé kalichovité květy, které vydávají omamnou, poměrně silnou vůni. Celkem je popsáno asi šedesát druhů v dalších rozmanitých variantách, které se liší tvarem, množstvím květů nebo dobou jejich kvetení. Běžně se poupata do plného květu rozvírají během června až října. Kdo má doma varietu Veitchinaa, tak ho jistě potěšila svými květy právě nyní, během Vánoc.

Stále zelené a přesto „bílé princezny“

Choulostivými a vzácnými gardéniemi se lidé většinou těší jen během kvetení, protože jejich další udržení je dost problematické. Mají specifické nároky na zálivku: jsou dost žíznivé, zároveň nesnášejí přelití. Mimo dobu kvetení přivítají časté rosení, nejlépe denně. Vodu vyžadují vlažnou, bez vápníku, jinak reagují chlorózou mladých listů (žloutnutím). Květináč s gardénií postavíme k oknu, můžeme zvolit i osluněné jižní. Problém ale nastane s teplotou, protože tu vyžadují mnohem nižší, než na běžném jižním okně dosáhneme – mezi 18 a 20°C. Poupata se vyvíjejí pouze tehdy, když se noční teplota pohybuje kolem 15 – 18 °C. Již nasazená poupata mohou opadat, pokud ji vystavíme vysokým teplotám, suchu, ale i přílišné studené vlhkosti (chránit před dlouhým deštěm) .V létě ji potěšíme letněním na chráněném místě, aby slunce nespálilo dekorativní listy.

To jsou důvody, proč se květina používá spíše jako sezónní jednoletka nebo řezaná do vázy. Další pěstování a hlavně dovedení do květu je sice běh na dlouhé trati, zároveň jistě velice zajímavé a inspirativní.

Fotogalerie: Bílá v interiéru

 

Foto: www.obrazky.cz
Jindřiška Kodičková

Publikováno: 7. 1. 2009, Autor: