reklama

I bylinkářství má svou historii IV.

Dalším starověkým lékařem, jenž pootevřel dveře znalosti léčivých rostlin a jejich účinků, byl řecký Galenos, jehož nauka o nemocech a lécích se aktuálně udržela mnoho staletí a čerpáme z ní dodnes.

Jeden z nejznámějších lékařů a fyziků Claudius Galén (Galenos) se narodil v Pergamu v roce 129. jeho zájmy byly široké, zajímal se o architekturu, astrologii, astronomii, filosofii, logiku a zemědělství. Po smrti otce (asi kolem roku148) se vrhl na studium lékařství ve Smyrně, Korintu a Alexandrii. Po deseti letech se vrátil domů, aby několik let pečoval o zraněné gladiátory. Tato „krvavá“ praxe se mu stala tou nejlepší školou, mnoho se naučil o lidském těle, o léčení úrazů a zranění. Skrze ně hleděl do lidského těla jako do čítanky. Všiml si, že když se přetne nerv, ochrne sval, který k němu náleží. Že žilami proudí krev, nikoli vzduch, jak lidé tehdy věřili. I on se, podobně jako Hippokrates, domníval, že stav lidského zdraví závisí na rovnováze čtyř tělních tekutin- krvi, hlenu, žluté a černé žluči. Taktéž jeho metoda pouštění žilou (i pomocí pijavic) byla v medicíně populární a lékaři ji opustili až v 19. století.

Velká fotogalerie bylinek a koření:

I bylinkářství má svou historii IV.
I bylinkářství má svou historii IV. (Zdroj: )
I bylinkářství má svou historii IV.
I bylinkářství má svou historii IV. (Zdroj: )
I bylinkářství má svou historii IV.
I bylinkářství má svou historii IV. (Zdroj: )
I bylinkářství má svou historii IV.
I bylinkářství má svou historii IV. (Zdroj: )
I bylinkářství má svou historii IV.
I bylinkářství má svou historii IV. (Zdroj: )
I bylinkářství má svou historii IV.
I bylinkářství má svou historii IV. (Zdroj: )

Další praxí se mu stal pobyt v chrámu boha Asklépia, kde pracoval jako therapeutes. Prováděl náročné průkopnické operace, třeba oka a mozku, bohužel ne vždy úspěšně. Poté odešel do Říma, kde se staral o zdraví císařské rodiny, zejména Marka Aurélia a jeho syna Commoda.

Galénos umírá kolem roku 200 jako uznávaná a obdivovaná lékařská veličina. Jeho odkaz dnešku jistě spočívá ve vědeckých spisech, které zanechal. Neméně důležitým byl i preventivní postoj. Jako první propagoval ve spisku Redukční dieta boj proti obezitě, čímž určitě postrašil obžerné Římany. Dále radil, že pro zdraví je nezbytná čistota, střídmost a tělesná cvičení.

Jindřiška Kodičková
foto Jindřiška Kodičková

Publikováno: 17. 9. 2008, Autor: