Zatímco jeho modrý bratr krásně vykvétá na suchých, slunečných stanovištích, žlutý kosatec miluje trvale zamokřené, bahnité půdy.
V bažinách, na březích potůčků a rybníků, poblíž rákosí vyrůstá statná rostlina, vytrvalý kosatec žlutý (Iris pseudacorus L.) z čeledi kosatcovitých (Iridaceae). Protože vyžaduje výživné půdy a slunce, dobře poroste, až do výšky 120 centimetrů, u ošetřovaných zahradních jezírek. Může zdobit břeh, ale i stát přímo ve vodě, kde snáší hloubku až 40 centimetrů. Výborným způsobem poslouží jako kořenový čistič jezírka. Poznámka pro ekologicky uvažující zahrádkáře: právě kosatec žlutý patří mezi významné rostliny, kterými se nejčastěji osazují kořenové čističky odpadních vod.
Právě v tomto období, během května a června, se rozvíjejí jasně zlatožluté sametové květy, složené ze tří vnějších okvětních plátků a menších vnitřních, vzpřímených, porostlých chloupky. Vnější plátky mají na vnitřní straně tmavé žilkování, které jim dodává tajemného vzhledu. Po odkvětu zůstávají pochvaté, na lodyhu střídavě nasedající zelené úzké listy. Plod je tobolka.
Velká inspirativní galerie rostlin
Léčivý kosatec
Celá rodina kosatců vykazuje léčebné účinky, tak i silné a masité oddenky kosatce žlutého našly uplatnění v lidovém léčitelství, třeba zubaři z nich připravovali uklidňující drogu. Pod názvem falešný puškvorec dokázal zastavit krvácení. Navíc obsahuje silici oleum iridis, používanou ve voňavkářství a jako vonný přídavek do šňupacího tabáku. I když se otravy kosatcem nevyskytují často, je třeba upozornit, že celá rostlina obsahuje mírně jedovaté třísloviny, glykosidy a silice. Z oddenků se získávala modrá a černá barva k přírodnímu barvení vlny a bavlny.
Elegantní rostlina, které květomluva přiřkla význam porozumění i plodnosti, stejným způsobem obohatí naše zahrádky. Pokud uvažujete o stavbě jezírka, nebo vaším pozemkem protéká potůček, nezapomeňte na skromnou, o to impozantnější rostlinu. Nejenže dodá každému zákoutí královský lesk, ale dokáže jeho půdu udržovat v bezvadném stavu.
Jindřiška Kodičková
Foto Jindřiška Kodičková
Publikováno: 18. 6. 2008, Autor: