Bytostní zahrádkáři jaro spíše vítají. Neznají nic krásnějšího, než vůni vlhké zeminy a rašící zeleň. Jaro je také startem do nové pěstitelské sezony a tak nesmíme nic ponechat náhodě.
Péči věnujeme trávníku. I letošní zima mu dala zabrat, proto vyhrabeme uschlou a tlející trávu, odstraníme případné mechy. V suchých oblastech můžeme zalít a poté poházet zetlelým kompostem.
Na zahradě se vše probouzí. Všímáme si rašících větviček růží. Je čas, abychom odstranili nakopčenou půdu, zbavili keře uschlých listů a případně prořezali namrzlé či uschlé větve. I růže budou vděčni za startovací dávku dusíkatého hnojiva, jež prospěje tvorbě pevných listů. Ožívají i suché sukulentní skalky, ty zatím pouze vyčistíme, případně nahradíme zničené rostliny. Zalévat není třeba. Choulostivější rostliny doporučujeme stínit. Pivońky už o sobě také dávají vědět. Pokud jsme jim neodstřihli suché stonky na podzim, doženeme to ještě nyní. Odkvetlé cibuloviny ponecháme na stanovišti, v žádném případě jim nestříháme listy. Právě skrze ně proudí do cibulek živiny. Počkáme, až rostlinka sama zatáhne.
Velká inspirativní fotogalerie jarních dekorací
V plném proudu je příprava truhlíkových rostlin. Jistě nám v pořádku přezimovaly muškáty, molice nebo fuchsie. Ty teď přesadíme, zaštípneme a postupně připravuje na pobyt venku. Tam je trvale umístíme tehdy, nehrozí-li noční mrazíky. Petunie, verbeny, lobelky, netýkavky-impatiens, erigeron nebo ignea se vyplatí koupit ve formě sazenic, pěstování ze semen je náročné a v domácích podmínkách dost nespolehlivé. Naopak záhonové letničky, pokud mám to čas a prostor dovolí, si vypěstujeme ze semen, např. ostálky, afrikány, hledíky, astry, slaměnky, suchokvěty vysazujeme z předpěstované sadby, černuchy, šruchy, máky jen rozhodíme po zrytém záhonu. Dvouletky z podzimní výsadby zbavíme plevelu, třeba macešky nedočkavě rozkvétají již s posledním sněhem. Na kvetoucí trvalky si ještě chvíli počkáme, ale i ony se už mají čile k světu.
Jindřiška Kodičková
Foto Jindřiška Kodičková
Publikováno: 15. 4. 2008, Autor: