Podzim obarvil listy do červena a tlející zem vydechuje zvláštní kadidlovou vůni. I bez pohledu na kalendář víme, že se blíží Dušičky, spojené s uctěním památky těch, kteří už mezi námi nejsou.
Svátek dušiček údajně zavedl opat Odillo roku 998, aby potlačil pohanský ritus (Samhain – počátek nového keltského roku, kdy se prolínal svět živých se záhrobím a živí pomáhali zemřelým světlem a ohněm lépe přečkat fázi očišťováni). Forma ohně zůstala v podobě svíček, v americkém prostoru cestu očistcem vylepšují svítící dýně.
Dušičky
2. listopadu, den následující po Všech svatých, lidé přicházejí na hřbitovy a vzpomínají na své blízké. Při té příležitosti upravují hroby a zdobí je vázanými dekoracemi, věnci i živými květinami. Vedoucí místo dnes bezkonkurenčně dosáhly chryzantémy, které existují v bohaté barevné i tvarové škále. Bohužel, prodejci tvrdí, že se jedná o velice nenáročnou rostlinu, která vydrží bez zalévání. Do určité míry mají pravdu, ale pouze pokud rostlina přirozeně roste v zemi. Koupená v plastovém květináči, zasazená do propustné rašeliny je v současném suchém počasí odsouzena k zániku. Prostě zalévat v tomto případě potřebuje, pak pokvete až do mrazů.
Další alternativou, z tohoto pohledu trvanlivější, jsou vázané věnce. Pokud použijeme chvojí nebo šišky, které vyvazujeme na slaměný základ, vydrží věnce krásné celou zimu. Na osvěžení aranžmá dodáme jeřabiny, šípky, ořechy, statici, vratič, zlatobýl, slaměnky a další sušené poklady ze zahrádky i luk, nebo i umělé květiny a doplňky. Dnes většinou vypadají jako živé a vkusně kompozici doplní.
Lidé uctívali své předky odedávna. Podle krásně vyzdobených a rozsvícených rovů v těchto dnech je vidět, že alespoň tato tradice neoslabuje.
S dušičkami přichází i vybírání nových ozdoby na hroby. Z obyčejného věnce, šípku a tavné pistole se dá ale jednoduše vyrobit vlastní šípkový ozdobný věnec.
