Halucinogenní účinky durmanu obecného znali lidé velice dávno. V Evropě patřil mezi nezbytné vybavení čarodějnic, které ho používaly v tajné receptuře k výrobě mastí pro čarodějnické sabaty. Indiánské kmeny v Americe potřebovaly durman k iniciačním obřadům, Aztékové ho řadili k posvátným halucinogenům a z různých částí rostliny připravovali opojný nápoj. V podobě nápoje lásky neměl chybu a přidával se i do směsí k vykuřování.V Tanzanii jej přidávají do piva “pombe” u zvyšují tím jeho opojný účinek. V mnohých místech Asie platí rozemletý prášek ze semen za výrazné afrodiziakum a přidává se do vína i cigaret.
Durman (Datura) se řadí do čeledi Solanacea, lilkovitých, podobně jako brambory. Rod tvoří asi dvacet jednoletých či víceletých bylin. Má větvené lodyhy se střídavými jednoduchými a krátce řapíkatými listy. Pětičetné květy vykvétají jednotlivě v úžlabí listů a jsou oboupohlavné. Plod vytváří tobolku se zbytky kalicha, pukající nepravidelně nebo čtyřmi chlopněmi.
Velká inspirativní galerie rostlin
Andělské trumpety nebo panenská okurka? (Zdroj: ) Andělské trumpety nebo panenská okurka? (Zdroj: ) Andělské trumpety nebo panenská okurka? (Zdroj: ) Andělské trumpety nebo panenská okurka? (Zdroj: ) Andělské trumpety nebo panenská okurka? (Zdroj: ) Andělské trumpety nebo panenská okurka? (Zdroj: ) Andělské trumpety nebo panenská okurka? (Zdroj: ) Andělské trumpety nebo panenská okurka? (Zdroj: ) Andělské trumpety nebo panenská okurka? (Zdroj: ) Andělské trumpety nebo panenská okurka? (Zdroj: ) Andělské trumpety nebo panenská okurka? (Zdroj: ) Andělské trumpety nebo panenská okurka? (Zdroj: ) Andělské trumpety nebo panenská okurka? (Zdroj: ) Andělské trumpety nebo panenská okurka? (Zdroj: ) Andělské trumpety nebo panenská okurka? (Zdroj: )
Většina druhů pochází z Ameriky, ale jeho původní domovina není zcela zřetelná. Dnes roste od tropů až do mírného pásu. U nás je zastoupen druhem Datura stramonium, durman obecný, zvaný též “panenská okurka”, který často zplaňuje. Jedná se o jednoletou bylinu s lysou nebo pýřitou, přímou, větvenou lodyhou dorůstající do výše asi 0,5 až 1 metrů. Listy má vejčité až eliptické, na bázi klínovité, špičaté a na okraji laločnatě zubaté. Nálevkovitá koruna je bílé nebo fialové barvy dozrává ve vejcovité tobolky se čtyřmi chlopněmi, hustě chlupaté, plné semen.
Durman má prokazatelné léčivé účinky, ale kvůli jedovatosti patří do rukou odborníka. V tradiční medicíně se používá při horečkách, nádorech, kožních a nervových onemocněních, pomáhá při průjmu. S úspěchem se využívá při kinetózách, mořské nemoci a nevolnosti na cestách. Odvar z listů slouží při pohlavních problémech, ale i při léčení bronchiálního astmatu. Způsobují to účinné alkaloidy tropanové řady, typické pro všechny lilkovité, především L-hyoscyamin, atropin a skopolamin. Posledně jmenovaný již v malém množství může způsobit otupělost nebo spánek či sdílnost a nebezpečnou aktivitu.
Během posledních let se staly velice módními příbuzné durmanu, rostliny rodu Brugmansia, např. B. suaveolens, kterým se právem přezdívá andělské trubky pro velikost květů. Planě rostou v západní části Jižní Ameriky, kde dosahují až devíti metrů. U nás takových obrů nedocílíme, naopak se jim musíme pečlivě věnovat. Potřebují velké květináče, slunečné umístění a téměř nekonečnou zálivku. Nelépe jim bude přes léto na jižní straně s neustále plnou miskou vody. S příchodem podzimu rostlinu odneseme do sklepa, kde v bezmrazé místnosti přezimuje.
